Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |
|
|||
975
|
|||
|
|||
hajem; Jakú oni zvádu mali (měli)? Oba
k jednej chodívali; Hezký šohajínek, bylo mu Martínek; Nechoď tam šohaju, rády ťa nemajú; Helelo, belelo, ztratil šohaj péro a já sem ho našla, jak sem husy pásla (po- zbyla sem panenství); Přišel tatík domů: Šohaju, co ti je? Sš. Ps. 81., 101., 103.. 122., 164., 167., 185., 188., 224., 239., 242., 253., 261., 287. (Tč.). Ostrá šabla šohaj ovi krásnej svedčí než okovy. Slov. ps. (Šd.). Nech si každý šuhaj svoju roveň hladá; Šuhaj krásny aka ruža, rovný ako jedla a mocný ako dub. Mt. S. Vz Mysl, Nátoň, Návratníček. — Š. = švihák, svihlík, der Schwindler. — S. = milenec, der Amant, Liebhaber, Geliebte. Koll. Já bych ich (košule) válela na zlatém válečku s tebú, šohajíčku; Její černé oči se lóčí, že jsó oklamány od šohaja v noci; Šohaj z vojny jede s hlavú porubanú: zavaž mi ju milá, naši nepoznajú; Dybych si vy- brala z tisíca jednoho, nedostanu přece šu- hajíčka svého; Plačó vone (ony), plačó, šuhajo, vo tebe, že sme se dostali daleko vod sebe; Šuhajek falešné pojede na vojno; Požčaj (půjč) mně šohaju, požčaj mně no- žíčku, nech já si vyřežu šňůrku ze srdečka; Falešný šohaju, falešná tvá láska, nebudu ti věřit, až bude ohláška; A u Šaratic nade dvorem točí se šuhaj s vraném koněm, pa- nenka je ráda, vrata mu votvírá; Pod há- jíčkem zelená se víčka, jak odvykne děvča šohajícka?; Hralo děvče s brablenečkem; a to nebyl brableneček, to byl hezký šuha- ječek; A můj milý šohajínku, má maměnka kázala, dyž ty přindeš pod okénko, abych tebe zahnala; Měla sem já šohajíčka, černé oči, bílé líčka, byl to, Bože, šohajko, cho- díval za mnú daleko; Na čo je ti, šohajenko, žena, keď ty němáš zimoviska doma?; Ne- choď švárný šuhaj ke mně, a mia bolí srdce ve mně, keď ťa čujem u dverí, nesmím ti jít otevřít. Sš. P. 88., 89., 123., 130., 210., 220., 221., 278., 304., 553., 631., 643., 681., 796. (Tč.). Šuhajčiti se, ein junger Bursch werden.
Šuhajův, šuhajkův, -ova. -ovo, dem Jüng-
ling, Liebhaber gehörig. Vz Šuhaj. Lubí se mi, lubí to troje jménečko, Janovo, Jurovo, šohajkovo všecko; Nocovali, nocovali tři malíři u nás, dala sem si vymalovat šohaj- kův obraz. Sš. Ps. 270., 298. (Tč.). Šuhar, a, m., osob. jm. Slov. Dbš.
Šuch, u, m. = šuchání, tření, leises Strei-
chen. Slov. Plk. — Š. = lehké udeření, leiser Schlag. Dva buchy a tři šuchy. Plk. Buch a šuch, ein Puffer und ein flacher Hieb. Dch. Šuchač, šuchotač, šuchtač, čuchač atd.,
e, m. = šuchající loudač, lenivec, ein träger,
langamer Mensch. Slov. Bern. Šuchačka, šuchotačka, šuchtačka, y,
f. = líná, váhavá ženská, eine träge weib-
liche Person. Bern. Šuchák, a, m. — šuchač.
Šuchati, šúchati, šuchávati, čuchati atd.;
šuchnouti, chnul a chl, ut, utí, na Slov. = šoustati, leises Geräusch hervorbringen; ce- kati, mucken, leise reden; udeřiti, schlagen; |
tříti, schaben, reiben; se = loudati se, rut-
schen, sich träge, langsam bewegen. Bern. — po čem. Baiz. — co čím. Vodou horúci z pece vyssadený chlieb pošúchaly. Dbš. 27. Šuchavě = loudavě, zdlouhavě, langsam,
träg, faul. Slov. Bern. Šuchavec, vce, m. = šuchač. Slov.
Šuchavěti, ěl, ění, träge werden. Slov.
Šuchavosť, i, f. = loudavosť, váhavost,
die Trägheit, Feigheit, Unthätigkeit. Slov. Šuchavý = líný, loudavý, träg, faul, un-
thätig. Slov. Bern. Sucher, a, m. Potomně smlouvou za šu-
chera jej přijali. Dač. I. 152., 297. Šuchma, y, f. = šuchač. Mor. Šd., Brt. —
Š., osob. jm. Mor. Šd. Šuchmati se = soukati, šuchati. Mor. Brt.
Šuchořiti = šachořiti. Slov.
Suchot, u, m. = temný hluk, dumpfes
Geräusch, Getöse, Gemurmel. Mezi lidmi stal se š. Mor. Kld. Šuchotač, e, m. = šuchač. Slov.
Šuchotačka, y, f. = šuchačka. Slov.
Šuchotati = šuchtati = šoustati, šustiti,
šuchati; cekati. Bern. Vz Šuchati. Už sa medvěd šuchoce, přivléká mu tři ovce. Sš. P. 695. — se s čím = z dlouhá o tom pra- covati. Mor. Mtl., Šd. Šuchtač, e, m. = šuchač. Slov.
Šuchtačka, y, f. = šuchačka. Slov. — Š. = zaměstnání, práce, Arbeit, f. Co u vás děláváte ? No, víte, že v domě dycky je ně- jaká š. Mor. Šd. Suchták, a, m. = šuchač. Slov.
Šuchtati, vz Šuchotati.
Šuchtavě = šuchavě.
Šuchtavosť, i, f. = šuchavost.
Šuchtavý = šuchavý. Slov.
Šuchy, ův, pl., m. = veteš, hadry, hara-
burdí, altes Gerumpel, Trödelwaare, f. Slov. Plk. Šuja, e, f., mě. v rus. Vladimírsku. Vz
S. N.
Šujan, a, m., osob. jm. Šd.
Šuje, ves na Slov. Šujný = levý, levus. I jest to, králu, bez
diva, že se taký v šujnú řeč vsívá. Zlom. Alx. Mus. II. c. 93., Jg. Slov. Šuk, Suk sem, šuk tam (všude něco,
nikde nic; kdesi cosi dělati), überall und nirgends. Zlob. Ten má dnes šuky, der hat heute Geschäfte (thut geschäftig). Dch. Šukač, e, m. = hledač, der Sucher. Us.
Šukal, a, m. = šukač.
Šukala, y, m. = šuchač. Mor. Šd.
Šukalena, y, f. = šuchačka. Mor. Šd.
Šukaná, é, f. = hra na schovávanou, das
Versteekspiel. Na š-nou hráti. Us. Dch. Šukání, n. = snadnější zaměstnání, při
kterém musí člověk sem tam běhati, geschäf- tiges Hin- und Herlaufen. Vz Šukati. Dch., Lng- |
||
|
|||
Předchozí (974)  Strana:975  Další (976) |