975

hajem; Jakú oni zvádu mali (měli)? Oba
k jednej chodívali; Hezký šohajínek, bylo
mu Martínek; Nechoď tam šohaju, rády ťa
nemajú; Helelo, belelo, ztratil šohaj péro a
já sem ho našla, jak sem husy pásla (po-
zbyla sem panenství); Přišel tatík domů:
Šohaju, co ti je? Sš. Ps. 81., 101., 103.. 122.,
164., 167., 185., 188., 224., 239., 242., 253.,
261., 287. (Tč.). Ostrá šabla šohaj ovi krásnej
svedčí než okovy. Slov. ps. (Šd.). Nech si
každý šuhaj svoju roveň hladá; Šuhaj krásny
aka ruža, rovný ako jedla a mocný ako
dub. Mt. S. Vz Mysl, Nátoň, Návratníček. —
Š. = švihák, svihlík, der Schwindler. — S. =
milenec, der Amant, Liebhaber, Geliebte.
Koll. Já bych ich (košule) válela na zlatém
válečku s tebú, šohajíčku; Její černé oči
se lóčí, že jsó oklamány od šohaja v noci;
Šohaj z vojny jede s hlavú porubanú: zavaž
mi ju milá, naši nepoznajú; Dybych si vy-
brala z tisíca jednoho, nedostanu přece šu-
hajíčka svého; Plačó vone (ony), plačó,
šuhajo, vo tebe, že sme se dostali daleko
vod sebe; Šuhajek falešné pojede na vojno;
Požčaj (půjč) mně šohaju, požčaj mně no-
žíčku, nech já si vyřežu šňůrku ze srdečka;
Falešný šohaju, falešná tvá láska, nebudu
ti věřit, až bude ohláška; A u Šaratic nade
dvorem točí se šuhaj s vraném koněm, pa-
nenka je ráda, vrata mu votvírá; Pod há-
jíčkem zelená se víčka, jak odvykne děvča
šohajícka?; Hralo děvče s brablenečkem;
a to nebyl brableneček, to byl hezký šuha-
ječek; A můj milý šohajínku, má maměnka
kázala, dyž ty přindeš pod okénko, abych
tebe zahnala; Měla sem já šohajíčka, černé
oči, bílé líčka, byl to, Bože, šohajko, cho-
díval za mnú daleko; Na čo je ti, šohajenko,
žena, keď ty němáš zimoviska doma?; Ne-
choď švárný šuhaj ke mně, a mia bolí srdce
ve mně, keď ťa čujem u dverí, nesmím ti
jít otevřít. Sš. P. 88., 89., 123., 130., 210.,
220., 221., 278., 304., 553., 631., 643., 681.,
796. (Tč.).

Šuhajčiti se, ein junger Bursch werden.

Šuhajův, šuhajkův, -ova. -ovo, dem Jüng-
ling, Liebhaber gehörig. Vz Šuhaj. Lubí se
mi, lubí to troje jménečko, Janovo, Jurovo,
šohajkovo všecko; Nocovali, nocovali tři
malíři u nás, dala sem si vymalovat šohaj-
kův obraz. Sš. Ps. 270., 298. (Tč.).

Šuhar, a, m., osob. jm. Slov. Dbš.

Šuch, u, m. = šuchání, tření, leises Strei-
chen. Slov. Plk. — Š. = lehké udeření, leiser
Schlag. Dva buchy a tři šuchy. Plk. Buch
a šuch, ein Puffer und ein flacher Hieb.
Dch.

Šuchač, šuchotač, šuchtač, čuchač atd.,

e, m. = šuchající loudač, lenivec, ein träger,
langamer Mensch. Slov. Bern.

Šuchačka, šuchotačka, šuchtačka, y,

f. = líná, váhavá ženská, eine träge weib-
liche Person. Bern.

Šuchák, a, m. — šuchač.

Šuchati, šúchati, šuchávati, čuchati atd.;
šuchnouti, chnul a chl, ut, utí, na Slov. =
šoustati, leises Geräusch hervorbringen; ce-
kati, mucken, leise reden; udeřiti, schlagen;

tříti, schaben, reiben; se = loudati se, rut-
schen, sich träge, langsam bewegen. Bern. —
po čem. Baiz. — co čím. Vodou horúci
z pece vyssadený chlieb pošúchaly. Dbš. 27.

Šuchavě = loudavě, zdlouhavě, langsam,
träg, faul. Slov. Bern.

Šuchavec, vce, m. = šuchač. Slov.

Šuchavěti, ěl, ění, träge werden. Slov.

Šuchavosť, i, f. = loudavosť, váhavost,
die Trägheit, Feigheit, Unthätigkeit. Slov.

Šuchavý = líný, loudavý, träg, faul, un-
thätig. Slov. Bern.

Sucher, a, m. Potomně smlouvou za šu-
chera jej přijali. Dač. I. 152., 297.

Šuchma, y, f. = šuchač. Mor. Šd., Brt. —
Š., osob. jm. Mor. Šd.

Šuchmati se = soukati, šuchati. Mor. Brt.

Šuchořiti = šachořiti. Slov.

Suchot, u, m. = temný hluk, dumpfes
Geräusch, Getöse, Gemurmel. Mezi lidmi
stal se š. Mor. Kld.

Šuchotač, e, m. = šuchač. Slov.

Šuchotačka, y, f. = šuchačka. Slov.

Šuchotati = šuchtati = šoustati, šustiti,
šuchati; cekati. Bern. Vz Šuchati. Už sa
medvěd šuchoce, přivléká mu tři ovce. Sš.
P. 695. — se s čím = z dlouhá o tom pra-
covati. Mor. Mtl., Šd.

Šuchtač, e, m. = šuchač. Slov.
Šuchtačka, y, f. = šuchačka. Slov. —
Š. = zaměstnání, práce, Arbeit, f. Co u vás
děláváte ? No, víte, že v domě dycky je ně-
jaká š. Mor. Šd.

Suchták, a, m. = šuchač. Slov.

Šuchtati, vz Šuchotati.

Šuchtavě = šuchavě.

Šuchtavosť, i, f. = šuchavost.

Šuchtavý = šuchavý. Slov.

Šuchy, ův, pl., m. = veteš, hadry, hara-
burdí, altes Gerumpel, Trödelwaare, f. Slov.
Plk.

Šuja, e, f., mě. v rus. Vladimírsku. Vz

S. N.

Šujan, a, m., osob. jm. Šd. Šuje, ves na Slov.

Šujný = levý, levus. I jest to, králu, bez
diva, že se taký v šujnú řeč vsívá. Zlom.
Alx. Mus. II. c. 93., Jg. Slov.

Šuk, Suk sem, šuk tam (všude něco,
nikde nic; kdesi cosi dělati), überall und
nirgends. Zlob. Ten má dnes šuky, der hat
heute Geschäfte (thut geschäftig). Dch.

Šukač, e, m. = hledač, der Sucher. Us.

Šukal, a, m. = šukač.

Šukala, y, m. = šuchač. Mor. Šd.

Šukalena, y, f. = šuchačka. Mor. Šd.

Šukaná, é, f. = hra na schovávanou, das
Versteekspiel. Na š-nou hráti. Us. Dch.

Šukání, n. = snadnější zaměstnání, při
kterém musí člověk sem tam běhati, geschäf-
tiges Hin- und Herlaufen. Vz Šukati. Dch.,
Lng-