Předchozí (975)  Strana:976  Další (977) |
|
|||
976
|
|||
|
|||
Šukati, šukávati, šuknouti, kl, ut, utí
(snad lépe: šupnouti, schwippen, mit der Ruthe einen Streich geben. Us. u Poličan) = hledati, suchen. — kde: po celém domě š. Us. — Š. = šťouchati, prstem postrkovati. Us. — Jg. — Š. = po molu pracovati, lang- sam thun, tändeln. Brt., Kch. Lenoch se šuká (nemá se k dílu). Brt. Nešukej se (= dělej honem, pospěš si, ať si hotov). Mor. Šd. — Š., geschäftig thun, arbeitend hin und her laufen. Dch. Pořád šuká a kde nic, tu nic. Us. Ntk. — Vz Valášek. Šukavec, vce, m. = šuchač. Mor. Šd. —
Š. = crotophaga, pták papuch. Krok. I. c. 119. Šukavý; -av, a, o = váhavý, neobratný,
kdo se nemá k dílu, langsam, träg, arbeits- scheu. Na Mor. Brt., Šd. — Š. = pracující, činný sem tam běhaje, geschäftig. Us. Dch. Š, práce, které neubývá a člověk své síly při ní rozptyluje. Brt. Šúl, e, šúlec, šoulec, lce, šúlek, šou-
lek, lku, m., sulka, y, f., šúleček, šou- leček, čku, m. = vše co krátké a okrouhlé jest. Koll. — Š. = šešule n. šiška na př. je- dlová, der Tannenzapfen. Koll. Š. kukurečný, Kolbe, f. Plk. — Š. = šišky ku krmení hus, die Stopfnudeln — Š. s těla od potu, der Watzel. Jg. — Šulky = šišky z hlíny k na- bíjení vyvrtané díry, die Lettennudeln zum Einstampfen des Bohrloches. Us. u Příbr. — Š.., ryba. Vz Šula. — Š. = neduh hovězího dobytka, eine Halskrankheit des Rindviehes. Plk. Šula, y, f. = tloušť (ryba), perca fluvi-
atilis, der Bars, Barsch. Slov. Bern. Vz Sůl. — Š., v Krkonš. = čubka. Kb. — Š., osob. jm Mor. Šd. Cf. Šuliti, Šúlati. Šulaci, osada u Vsetína. Tč.
Šulačka, y, f. — děvče, které šoulá t. j.
soukennické loky ku přízi spojuje, die Wärglerin. Slez. Šulajda, y, f. = nedbalá ženská, eine
liederliche Weibsperson. Ty š-do! Us. Pfcr. Šulák, a, m., der Wärghsr. Vz Šulačka,
Šoulati. Dch., Techn. — Š. == šulař. Šulanec, nce, m. = šlízek. Morav. Šd.
Slov. Koll. Šúlání, n., vz Šoulati.
Šúlaný, vz Šoulati.
Šulař, e, šulák, a, m. = šejdíř, podvod-
ník, dříč, der Preller, Schinder. Us. Dch. Šulati, wärgeln. Vz Šulačka.
Šúlati, šúliti, vz Šoulati, Šouliti.
Šúlavý = toulavý. BN.
Šulcka, y, f., Schulzia, rostl, okoličnatá.
Rostl. I. 259. a. Šulec, lce, m. = šúl. Dělají šúlce (šišky
z hlíny). Kld. — Š. — veliký kus něčeho ošoulaného. Vz Šoulati. Mor. Sd. Šulek, lka, m., osob. jm. Vz S. N. —
Š., lku, m., die Lettennudel, die Schiess- nudel, der Wolger, Thonwulcher, Wälger, v horn. Hř. Vz Šúl. — Š. - pouzdro. Š. na brejle. Na mor. Drahansku. Hý. |
Šúlek, lku, m. = šúlec. Mor. Šd. -- Š. =
malý okrouhlý kamének. Kld. Šúleti, vz Šouleti.
Šulič, e, m. = šidič, der Betrüger. Jg.
Šulička, y, f. = šidička, die Betrügerin.
Sych. — Š. = čubička. Dyž sem šel okolo vašeho domečka, uhryzla mne š. Na Mi- levsku. Šulík, a, m. = blázen, třeštík, der Narr.
Us. — Š., der Schwindler. Cf. Šuliti. — Š., osob. jm. Slez. Šd. Šulíř, e, m., der Erzspieler. Šm.
Šuliti, il, en, ení = šiditi, betrügen. Us. —
abs. Ač nešulíme-li. Sš. II. 315. (Hý.). — koho: ženu, muže atd. Tč. — Š. = kouleti. U Brušperka. Mtl. Šulivrzna, y, m. a f. = kdo se dveřmi
vrzá, der Wetzer, die Wetzerin. — Š. = šulajda. Us. Ptr. Šulka, y, f. = čubka, fena, die Hündin.
U Šumberka na Mor. JT. — Š., y, m. = pohodný, ras, der Schinder, Abdecker. Us. u Berouna. Jg. Šulkovati — šoulati. Na Slov. Bern.
Šulo, a, m., osob. jm.
Šulpivý. Š. obilí = špatné. U Žamb. Kf.
Šultys, a, m., V., z něm. Schultheis —
rychtář, soudce. Jg. — Š. z Fělsdorfu, jm. strčes. rodiny. Vz S. N. Šum, u, m. = šumění, chřest, šust; strsl.
šumъ., sonitus. Mkl B. 22. Das Summen, Sausen, Geräusch. Š. moře (jek), D., lesů, Hdk. Ls. k. 34., potůčku, Dch., š. větru. L. Velké řeky ticho plynou, malé s šumem běží. Ó. M. 127. Ale jaké zpěvy v šumě tvém se jeví ? Sš. Bs. 43. — Šumem jíti (= hudbou se živiti, šumařiti), als Musiker hausiren. Us. Jg. — Š. = pěna, z něm. der Schaum. Mz. 339. — V. Šum na víně. Zlob. Šum = zbytky látky nerozpuštěné, ssedlé, kůra, škraloup; š. z olova. Rgl. — Š. — bídné, písečné pole, schlechter Acker. Us. Dch. — Š. = práce, die Arbeit. Mám mnoho šumu s cestovateli. T. — Š., a, m., osob. jm. Šd. Šumá, y, i. = pěna, vz Šum. Zlob., Bern.
— Š. = zastr. = les, cf. Šumava, osob. jm. Šumá. Bdl. Na Sloven, posud š. = les. Kd. Kehdy (zora) na mrkavy šumy vznide. Rkk. 46. — Š. = plat na penězích vrchnosti z polí dávaný, eine Geldabgabe an die Grundherrschaft. Slov. Plk. Šuman, a, m., osob. jm. Šd.
Šumání, n., zastr. = šumění, das Sausen.
Š. větrů, Troj., lesů. Hdk. Lum. V. 241. Šumanice, e, m. = šumání větrů, das
Sausen der Winde. Zlob. Šumanka, y, f., pleas, hmyz roupcovitý.
Krok. II. 265. Šumař, e, m. = hudec šumem chodící,
herumziehender Musikant. Us. Vz Šum, Su- mářiti. Šumařiti, il, ení; -řovati, -řívati = s mu-
sikou po žebrotě se toulati, als Musikant herumziehen. Ros. |
||
|
|||
Předchozí (975)  Strana:976  Další (977) |