976

Šukati, šukávati, šuknouti, kl, ut, utí
(snad lépe: šupnouti, schwippen, mit der
Ruthe einen Streich geben. Us. u Poličan) =
hledati, suchen. — kde: po celém domě š.
Us. — Š. = šťouchati, prstem postrkovati.
Us. — Jg. — Š. = po molu pracovati, lang-
sam thun, tändeln. Brt., Kch. Lenoch se
šuká (nemá se k dílu). Brt. Nešukej se
(= dělej honem, pospěš si, ať si hotov).
Mor. Šd. — Š., geschäftig thun, arbeitend
hin und her laufen. Dch. Pořád šuká a kde
nic, tu nic. Us. Ntk. — Vz Valášek.

Šukavec, vce, m. = šuchač. Mor. Šd. —
Š. = crotophaga, pták papuch. Krok. I. c.
119.

Šukavý; -av, a, o = váhavý, neobratný,
kdo se nemá k dílu, langsam, träg, arbeits-
scheu. Na Mor. Brt., Šd. — Š. = pracující,
činný sem tam běhaje, geschäftig. Us. Dch.
Š, práce, které neubývá a člověk své síly
při ní rozptyluje. Brt.

Šúl, e, šúlec, šoulec, lce, šúlek, šou-
lek, lku, m., sulka, y, f., šúleček, šou-
leček, čku, m. = vše co krátké a okrouhlé
jest. Koll. — Š. = šešule n. šiška na př. je-
dlová, der Tannenzapfen. Koll. Š. kukurečný,
Kolbe, f. Plk. — Š. = šišky ku krmení hus,
die Stopfnudeln — Š. s těla od potu, der
Watzel. Jg. — Šulky = šišky z hlíny k na-
bíjení vyvrtané díry, die Lettennudeln zum
Einstampfen des Bohrloches. Us. u Příbr. —
Š.., ryba. Vz Šula. — Š. = neduh hovězího
dobytka, eine Halskrankheit des Rindviehes.
Plk.

Šula, y, f. = tloušť (ryba), perca fluvi-
atilis, der Bars, Barsch. Slov. Bern. Vz Sůl.
— Š., v Krkonš. = čubka. Kb. — Š., osob.
jm Mor. Šd. Cf. Šuliti, Šúlati.

Šulaci, osada u Vsetína. Tč.

Šulačka, y, f. — děvče, které šoulá t. j.
soukennické loky ku přízi spojuje, die
Wärglerin. Slez.

Šulajda, y, f. = nedbalá ženská, eine
liederliche Weibsperson. Ty š-do! Us. Pfcr.

Šulák, a, m., der Wärghsr. Vz Šulačka,
Šoulati. Dch., Techn. — Š. == šulař.

Šulanec, nce, m. = šlízek. Morav. Šd.
Slov. Koll.

Šúlání, n., vz Šoulati.

Šúlaný, vz Šoulati.

Šulař, e, šulák, a, m. = šejdíř, podvod-
ník, dříč, der Preller, Schinder. Us. Dch.

Šulati, wärgeln. Vz Šulačka.

Šúlati, šúliti, vz Šoulati, Šouliti.

Šúlavý = toulavý. BN.

Šulcka, y, f., Schulzia, rostl, okoličnatá.
Rostl. I. 259. a.

Šulec, lce, m. = šúl. Dělají šúlce (šišky
z hlíny). Kld. — Š. — veliký kus něčeho
ošoulaného. Vz Šoulati. Mor. Sd.

Šulek, lka, m., osob. jm. Vz S. N. —
Š., lku, m., die Lettennudel, die Schiess-
nudel, der Wolger, Thonwulcher, Wälger,
v horn. Hř. Vz Šúl. — Š. - pouzdro. Š.
na brejle. Na mor. Drahansku. Hý.

Šúlek, lku, m. = šúlec. Mor. Šd. -- Š. =
malý okrouhlý kamének. Kld.

Šúleti, vz Šouleti.

Šulič, e, m. = šidič, der Betrüger. Jg.

Šulička, y, f. = šidička, die Betrügerin.
Sych. — Š. = čubička. Dyž sem šel okolo
vašeho domečka, uhryzla mne š. Na Mi-
levsku.

Šulík, a, m. = blázen, třeštík, der Narr.
Us. — Š., der Schwindler. Cf. Šuliti. — Š.,
osob. jm. Slez. Šd.

Šulíř, e, m., der Erzspieler. Šm.

Šuliti, il, en, ení = šiditi, betrügen. Us. —
abs. Ač nešulíme-li. Sš. II. 315. (Hý.). —
koho: ženu, muže atd. Tč. — Š. = kouleti.
U Brušperka. Mtl.

Šulivrzna, y, m. a f. = kdo se dveřmi
vrzá, der Wetzer, die Wetzerin. — Š. =
šulajda. Us. Ptr.

Šulka, y, f. = čubka, fena, die Hündin.
U Šumberka na Mor. JT. — Š., y, m. =
pohodný, ras, der Schinder, Abdecker. Us.
u Berouna. Jg.

Šulkovati — šoulati. Na Slov. Bern.

Šulo, a, m., osob. jm.

Šulpivý. Š. obilí = špatné. U Žamb. Kf.

Šultys, a, m., V., z něm. Schultheis —
rychtář, soudce. Jg. — Š. z Fělsdorfu, jm.
strčes. rodiny. Vz S. N.

Šum, u, m. = šumění, chřest, šust; strsl.
šumъ., sonitus. Mkl B. 22. Das Summen,
Sausen, Geräusch. Š. moře (jek), D., lesů,
Hdk. Ls. k. 34., potůčku, Dch., š. větru.
L. Velké řeky ticho plynou, malé s šumem
běží. Ó. M. 127. Ale jaké zpěvy v šumě
tvém se jeví ? Sš. Bs. 43. — Šumem jíti
(= hudbou se živiti, šumařiti), als Musiker
hausiren. Us. Jg. — Š. = pěna, z něm. der
Schaum. Mz. 339. — V. Šum na víně. Zlob.
Šum = zbytky látky nerozpuštěné, ssedlé,
kůra, škraloup; š. z olova. Rgl. — Š. —
bídné, písečné pole, schlechter Acker. Us.
Dch. — Š. = práce, die Arbeit. Mám mnoho
šumu s cestovateli. T. — Š., a, m., osob.
jm. Šd.

Šumá, y, i. = pěna, vz Šum. Zlob., Bern.
— Š. = zastr. = les, cf. Šumava, osob. jm.
Šumá. Bdl. Na Sloven, posud š. = les. Kd.
Kehdy (zora) na mrkavy šumy vznide.
Rkk. 46. — Š. = plat na penězích vrchnosti
z polí dávaný, eine Geldabgabe an die
Grundherrschaft. Slov. Plk.

Šuman, a, m., osob. jm. Šd.

Šumání, n., zastr. = šumění, das Sausen.
Š. větrů, Troj., lesů. Hdk. Lum. V. 241.

Šumanice, e, m. = šumání větrů, das
Sausen der Winde. Zlob.

Šumanka, y, f., pleas, hmyz roupcovitý.
Krok. II. 265.

Šumař, e, m. = hudec šumem chodící,
herumziehender Musikant. Us. Vz Šum, Su-
mářiti.

Šumařiti, il, ení; -řovati, -řívati = s mu-
sikou po žebrotě se toulati, als Musikant
herumziehen. Ros.