977

Šumařka, y, f. = žena šumářova, die
Frau eines herumziehenden Musikanten. Us.

Šumárník, a, m.,kopec u Kněždubu na
Strážnicku na Mor. Šd.

Šumarov, a, m., Sommerau, lázeň u Nov.
Jičína. Tč.

Šumařský, Fiedler-, Musikanten-.

Šumařství, n., die Fiedlerei, die Beschäf-
tigung eines herumziehenden Musikanten.

Šumátor, a, m. = šumař.

Šumava, y, f. = Český les (cf. Suma),
silva gabreta, der Böhmerwald. Jg. — Š. =
Černý les, der Schwarzwald, silva Hercynia,
v Německu.

Šumavský, pocházející ze Šumavy. —
Š., spisovatelské jm. Jos. Franty, spisovat,
a lexikografa čes. f 1857. Vz S. N., Tf.
H.l. 203.

Šumavý les, rauschend. Na Ostrav. Tč.

Šumbark, a, m., ves ve Slez. Vz S. N.

Šumbera, y, m., osob. jm. Šd.

Šumberk, a, m., mě. na Mor., Schönberg.
Vz více v S. N., Žer. Záp. I. 124., 125.,
126., Tf. 44. — Šumberčan, a, m. — Šum-
berský.

Šumberka, y, f. = sekera mlynárských
sekerníkův, die Hacke der Müller. Us.

Šumburk, a, m., Schönburg, ves u Klá-
šterce; Schumburg, ves v Tannwaldsku. PL.
Cf. Tk. IV. 742., II. 550

Šumel, mlu, m., der Rummel. Teď bude
š. Us. Dch.

Šumela, y, f. = šumel. To tam byla š.
Na. Mor. Hý.

Šumeliti, il, en, ení. — co: kabát (obno-
siti, abnützen). Us. Dch.

Šumění, n. Vz Šuměti. Š. v uších (zvo-
není, znění), das Ohrensausen. Ja., Lk., Jád.

Šuměti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; šumati,
šoumati = šustěti, rauschen, summen, sau-
m, brausen. — abs. Vítr, voda, řeka, les
šumí Us. — komu kde. Šumí mi v uších.
D. DJo se to zase, aby lidé přemnozí, jimž
myšlenka o zemském messiáši ve hlavách
šuměla, netropili nějakých brojú; Ač mu
jenom prázeň pouhá šumí v mysli tupé,
v hlavě holobradé. Vítr ve stromech šoumá.
C. Rž st. 6. 76. — čím. V nebi kynul, pe-
rutémli šuměl. Sš. Bs. 56. — kudy. Vánek
lesem šumí. Kká. Š. 27. — Š. = ku chu-
době, k nouzi přicházeti, otrhávati se, arm,
abgerseen, lumpig werden. Ros.

Šumfeld, u, m., Schönfeld, ves u Přibi-
slavi PL.

šarnice, Schömitz, ves u Loděnic; Schu-
m cz, ves u Uh. Hradiště a u Posořic. PL.

Šumicí, sausend, brausend. Brause-,
Schaum-. Š. prášek, víno (Schaumwein). Us.

Šumikati = uklízeti bez účinku. Š-ká a
kdt- nic tu nic. U Rychn. Ntk.

Šumil, a, m., der Schwindler. Dch.

Šumilebý = komu ve Ibi, ve hlavě šumí,
bláznivý, brauseköpfisch, närrich. Mus. II.
d. 100.

Šumina, y, f. = šum, pěna, der Schaum.
Bern.

Šumiti, il, en, ení = pěniti, schäumen,
Zlob:; otrhávati, abreisscn; se = ošuměle
někam jíti, louditi se, zerlumpt gehen. Kam
se šumí? Ros.

Šumivka, y, f. -------- voda kyselinou uhli-
čitou za vyššího tlaku nasycená, sodovka,
Sodawasser, n. Bř. 108.

Šumivý, rauschend, brausend. Prásky
š-vé (vřivé), das Brausepulver. Š. limonada.

Šumka, y, f., polský tanec.
Šumlejšek, šku, m. = pečivo malé, ne-
podařené.

Šumně = se šumem., lärmend. Chodívaly
ony (nohy) po hoře, dolině a včul chodiť už
něchcetě, choť vam hraju š. Sš. P. 59. — Š. =
čistě, švárně, sauber, schön. A v tym našim
Pišču, jest tam š. (= hezky), ale že jene
(jen) v jednym domě. Sš. P. 388. Nerada
robiš, rada š. chodíš, rada dluho spiš. Sš.
P. 541. (Tč.). Š. prositi = pěkně, krásně-.
Dbš. 43.

Šumnosť, i, f. = čistota, švárnosť, die
Sauberkeit. D.

Šumný = plný šumu, hluku, lärmend,
voll Lärm, unruhig, rauschend. Š. les. Š-ný
hovor leta. Hdk. C. 116. — Š. = útlý,
rychlý, schlank, schnell. Na Polic. Kšá. —
Š. = hezký, švárný, čacký, krásný, hübsch,
schön, sauber. Slov. a mor. Kd., Šd., Pk ,
Tč. Bože, Bože, jak to šumne, kec še 1'ubi
potajemne, kec to nezna ocec, matka, ani
žadna kamaradka. Sl. ps. 47. Ty (boty) ho
prozradily, že tak šumné byly; Do dvora
přijeli, všecko šumné měli, koně širované,
zlatem vykládané; Nechaj mu ho hořet ze
(asi) štyry neděle, ať ty š-né panny všecky
pobere (čert). Sš. P. 129., 145., 335. (Tč.).
Každý šumný v svojej koži. U Opav. Klš.
Š. ústa, líce. Zkl. Šumné dílo, Us., děvče.
D., Llk. — Daleko do N.? Eště šumně. Na
Slov

Šumořiti, ii, ení = rumoriren. — o čem.
Spolek ten jest vlasti na pohromu, o lásce
ač k vlasti šumoří. Sš. Snt. 126.

Šumot, u, m. = šum, das Geräusch. Sych.
Příp. -otъ. B. Mkl. B. 189. Vzdálený š. vod se
ozýval. Hvl. ,

Šumotiti, brausen. Šm.

Šumovací lžíce, der Schaumlöffel. Vz
Šumovačka.

Šumovač, e, m., der Abschaumer.

Šumovačka, y, f. = šumovací lžíce, sbě-
račka, pěnovačka, der Schaum-, Abheb-,
Schöpflöffel. Jg., Suk, Kšá., Ktk. — Š. =
která šumuje, die Abschaumerin. Jg.

Šumování, n., das Abschaumen.

Šumovaný med = opěnovaný, Seimhonig,
m. D.

Šumovatěti, ěl, ění, schaumig werden.
Víno šumovati (chytá se ho šum, plíseň).
Mor. Šd.

Šumovati = opěnovati, abschäumen; obí-
rati, odírati, loupiti, bráti, berauben, nehmen.