Předchozí (977)  Strana:978  Další (979) |
|
|||
978
|
|||
|
|||
Jg. — co: med (pěnu sháněti). D. — koho
z čeho : z peněz (loupiti). Sych., Kom. Šumovatý, schaumig. Š. víno. Zlob.
Šumovina, y, f. — nápoj z medu při-
pravený, ein Honiggetränk. Lš. — Š. = pena, der Schaum. Slov. Bern. Šumovka, y, f., tvrdlovka == voda, v níž
se drob vařil. V Krkonš. Kb. — Š. = šu- movačka. Ktk. Šumovnice, e, f., die Abschaumerin. Jg.
Šumovník, a, m. = opěnovač, Abschaumer,
m. Šumovný, Schaum-. S. lžíce. Bern.
Šumový = plný šumu, od šumu. Š-vá
hora = Šumava. Zlob. Š. chod, v hutnic, übergarer Gang, železo, übergares Roheisen. Šumpela, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Sr.
Šumpolec. Šumplice, Schumplitz, samota u Kře-
lovic. PL. Šumplíta, y, f. = otrhaná, ušpiněná,
ničemná ženská, ein zerlumptes, schlechtes Weib. Cf. jihoněm. Schumpel = nepořádná osoba, strněm. Schnmpfe = kurva. Mz. 339. Šumpolec, lce, m., ein kurzer Ladestock.
Mor. Šd. — Š, osob. jm. Mor. Šd. Šumtiti, il, cení = šramotiti, lärmen.
V Blansku. Ktz. Šumvald, a, m., Schönwald, ves u Štítar,
u Šimberka a u Unčova. PL. Šuna, y, m., osob. jm.
Šunava, y, f., Schönau, ves u Šimberka.
Šunčidlo, a, n. — tyč na uzení šunek
v komíně. U Písku. Mg. Šunda, y, m., osob. jm. Šd.
Šungy trungy tralala! Ve slov. ps. Dbš.
154. Šunichel, chla, m., Schönichel, ves u Fry-
štatu ve Slez. Tč. Šunka, šunčička, y, f., z němec, der
Schinken = uzenina, uzená kýta, pickovina, D., na Mor. a ve Slezsku pleco, kýta. Šd. Hodili jelitem a srazili šunku. Ehr. Vz Sla- nina. Šunkář, e, m. = uzenář.
Šunkářka, y, f. = uzenářka.
Šunkářský = uzenářský.
Šunkářství, n. = uzenářství.
Šunkový, Schinken-. Rk.
Šuny, pl., m. — šaty. U Frenštátu. Dšk.
Šup, u, m.= šupnutí, šlehnutí, der Hieb,
Schwipps. Šupy lupy = pardus, bití. Schläge. Dal mu šupy lupy. Ros. Šup, šup, uhodil ho proutkem. Er. SI. čít. 29. — Šup, m.: šub = postrk, Schub, m. Šupem odvésti. D., Bkř. — Š., a, m, == rakun, procyon lotor, ssavec medvěd. Vz Schd. II. 398. — Š., interj. Šup sem šup tam (= kde nic tu nic; mnoho shánky a málo práce). Kšá. To jsou teď hospodyně, z jedné vody na čisto, šup na plot! V Rychn. Msk. Šišli myšli, šup na plot (o špatných pradlenách); Šup do kapsy |
houska. Er. P. 8., 38. Avšak hrachu nejídá,
do hospody chodívá; ani hrachu ani krup, do hospody šupy šup!; A z kuchyně šup do síně, budem se sekat upřímně. Sš. P. 430., 734. (Tě.). Jak budeš tancovat? Hup- hup hup, šupšup šup. Sš. P. 743. — Š., u, m., der Bissen. Dobrý šup. Us. Dch. - Š-y — peníze, u Příbora. Mtl. Vz Šupák. Šúp, u, m., na Slov., — došek, der Schob,
die Schaube. Koll. — Š. = otěp, snop slámy žitné n. pšeničné. Šupa, y, f., na Slov. = šupina, die Hülse,
Schale, Schuppe. Š. ořechu, žaludu, hrachu atd. Bern. Kobzole sežere a šupy všecky nechá. Mor. Šd. — Š.,y, m. Tys šupa, Habenichts. U Místka. Škd. Šupač, e, m., der Schwipper, Peitscher.
Jg; Šupačka, y, f., die Schwipperin, Peitsche-
rin. Jg. Šupaj. Aj na horách je dubina, a v té
dubině ludovira zaraži Hopašin valašin, hopaj šupaj, šupaj šin. Sš. P. 620. Šupák, u, m. = neoloupaný brambor
(v šupce). Mor. Mtl., Škd. — Š. = šoupátko k zastrkování trub u kamen, Schieber, m. U Rychn. Msk. — Š. = noha, der Fuss. Natáhnouti š-ky = umříti. Na mor. Dra han- sku. Hý. — Š., a, m., osob. jm. — Š. — šupač. — Š. =. ovčák (převzdívka). Us. u Vorlíka. — Š. — postrkem hnaný, der Schübling. Us. Hý. — Š-ky =, peníze, das Geld. Ten má š-ky! Bern. Vz Šup (konec). Šupaly, pl., m. = bramborové šlejsky, kterými krmívají husy. U Stankova. Šupan, a, m., pamphractus, der Dechel,
ssavec šupinatý. Krok. I. b. 81. Šupaňá, ě, f. = pohanka upražená, na
mouku semletá a ve vodě uvařená. Na mor. Valaš. Nl. Šupanec, nce, m. = bití, Ruthenstreiche.
Cf. Šupati. Berg., Rk. — Š. = kdo šupán jest, der mit Ruthen Gepeitschte. Berg. Šupanice, e, f. = šupání, Schläge. D. Šupant, a, m. = kdo jde postrkem, der Schübling. Ehr. Šupař, e, m. == posel, který vodívá. osoby
postrkem hnané (šupanty), der Schüblings - tührer. Mor. Šd. Šupárna, y, f., die Schiiblingsstube. Us.
Škd. Šupati, šupávati; šupnouti, pnul a pl,
ut, utí = mrskati, šibati, peitschen schwip- pen. Dle Mz. (339.) z německého sehuppen, schupfen nebo schwippen. — koho čím: bičem, Us. Rgl., metlou. D. — Š. jísti mnoho, viel, mit Vergnügen verspeisen. Dyby byla kosa nabróšená, dyby byla votava, co by vona drobnó jetelinku, co by vona ša- pala ! Sš. P. 638. — co kam: šupá zelí do sebe. Us. — Š. = podškubávati. — co: hus. U Stankova. — Š., sitzen. Pěkně šupej' U Místka na Mor. Škd. Šúpati — šoupati. Bzd.
Šupatý = rousný, an Füssen gefiedert,
Š. holub. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (977)  Strana:978  Další (979) |