978

Jg. — co: med (pěnu sháněti). D. — koho
z čeho : z peněz (loupiti). Sych., Kom.

Šumovatý, schaumig. Š. víno. Zlob.

Šumovina, y, f. — nápoj z medu při-
pravený, ein Honiggetränk. Lš. — Š. =
pena, der Schaum. Slov. Bern.

Šumovka, y, f., tvrdlovka == voda, v níž
se drob vařil. V Krkonš. Kb. — Š. = šu-
movačka. Ktk.

Šumovnice, e, f., die Abschaumerin. Jg.

Šumovník, a, m. = opěnovač, Abschaumer,
m.

Šumovný, Schaum-. S. lžíce. Bern.

Šumový = plný šumu, od šumu. Š-vá
hora = Šumava. Zlob. Š. chod, v hutnic,
übergarer Gang, železo, übergares Roheisen.

Šumpela, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Sr.
Šumpolec.

Šumplice, Schumplitz, samota u Kře-
lovic. PL.

Šumplíta, y, f. = otrhaná, ušpiněná,
ničemná ženská, ein zerlumptes, schlechtes
Weib. Cf. jihoněm. Schumpel = nepořádná
osoba, strněm. Schnmpfe = kurva. Mz. 339.

Šumpolec, lce, m., ein kurzer Ladestock.
Mor. Šd. — Š, osob. jm. Mor. Šd.

Šumtiti, il, cení = šramotiti, lärmen.
V Blansku. Ktz.

Šumvald, a, m., Schönwald, ves u Štítar,
u Šimberka a u Unčova. PL.

Šuna, y, m., osob. jm.

Šunava, y, f., Schönau, ves u Šimberka.

Šunčidlo, a, n. — tyč na uzení šunek
v komíně. U Písku. Mg.

Šunda, y, m., osob. jm. Šd.

Šungy trungy tralala! Ve slov. ps. Dbš.
154.

Šunichel, chla, m., Schönichel, ves u Fry-
štatu ve Slez. Tč.

Šunka, šunčička, y, f., z němec, der
Schinken = uzenina, uzená kýta, pickovina,
D., na Mor. a ve Slezsku pleco, kýta. Šd.
Hodili jelitem a srazili šunku. Ehr. Vz Sla-
nina.

Šunkář, e, m. = uzenář.

Šunkářka, y, f. = uzenářka.

Šunkářský = uzenářský.

Šunkářství, n. = uzenářství.

Šunkový, Schinken-. Rk.

Šuny, pl., m. — šaty. U Frenštátu. Dšk.

Šup, u, m.= šupnutí, šlehnutí, der Hieb,
Schwipps. Šupy lupy = pardus, bití. Schläge.
Dal mu šupy lupy. Ros. Šup, šup, uhodil
ho proutkem. Er. SI. čít. 29. — Šup, m.:
šub = postrk, Schub, m. Šupem odvésti. D.,
Bkř. — Š., a, m, == rakun, procyon lotor,
ssavec medvěd. Vz Schd. II. 398. — Š.,
interj. Šup sem šup tam (= kde nic tu nic;
mnoho shánky a málo práce). Kšá. To jsou
teď hospodyně, z jedné vody na čisto, šup
na plot! V Rychn. Msk. Šišli myšli, šup na
plot (o špatných pradlenách); Šup do kapsy

houska. Er. P. 8., 38. Avšak hrachu nejídá,
do hospody chodívá; ani hrachu ani krup,
do hospody šupy šup!; A z kuchyně šup
do síně, budem se sekat upřímně. Sš. P.
430., 734. (Tě.). Jak budeš tancovat? Hup-
hup hup, šupšup šup. Sš. P. 743. — Š., u,
m., der Bissen. Dobrý šup. Us. Dch. -
Š-y — peníze, u Příbora. Mtl. Vz Šupák.

Šúp, u, m., na Slov., — došek, der Schob,
die Schaube. Koll. — Š. = otěp, snop slámy
žitné n. pšeničné.

Šupa, y, f., na Slov. = šupina, die Hülse,
Schale, Schuppe. Š. ořechu, žaludu, hrachu
atd. Bern. Kobzole sežere a šupy všecky
nechá. Mor. Šd. — Š.,y, m. Tys šupa,
Habenichts. U Místka. Škd.

Šupač, e, m., der Schwipper, Peitscher.
Jg_;

Šupačka, y, f., die Schwipperin, Peitsche-
rin. Jg.

Šupaj. Aj na horách je dubina, a v té
dubině ludovira zaraži Hopašin valašin,
hopaj šupaj, šupaj šin. Sš. P. 620.

Šupák, u, m. = neoloupaný brambor
(v šupce). Mor. Mtl., Škd. — Š. = šoupátko
k zastrkování trub u kamen, Schieber, m.
U Rychn. Msk. — Š. = noha, der Fuss.
Natáhnouti š-ky = umříti. Na mor. Dra han-
sku. Hý. — Š., a, m., osob. jm. — Š. —
šupač. — Š. =. ovčák (převzdívka). Us.
u Vorlíka. — Š. — postrkem hnaný, der
Schübling. Us. Hý. — Š-ky =, peníze, das
Geld. Ten má š-ky! Bern. Vz Šup (konec).
Šupaly, pl., m. = bramborové šlejsky,
kterými krmívají husy. U Stankova.

Šupan, a, m., pamphractus, der Dechel,
ssavec šupinatý. Krok. I. b. 81.

Šupaňá, ě, f. = pohanka upražená, na
mouku semletá a ve vodě uvařená. Na mor.
Valaš. Nl.

Šupanec, nce, m. = bití, Ruthenstreiche.
Cf. Šupati. Berg., Rk. — Š. = kdo šupán
jest, der mit Ruthen Gepeitschte. Berg.
Šupanice, e, f. = šupání, Schläge. D.
Šupant, a, m. = kdo jde postrkem, der
Schübling. Ehr.

Šupař, e, m. == posel, který vodívá. osoby
postrkem hnané (šupanty), der Schüblings -
tührer. Mor. Šd.

Šupárna, y, f., die Schiiblingsstube. Us.
Škd.

Šupati, šupávati; šupnouti, pnul a pl,
ut, utí = mrskati, šibati, peitschen schwip-
pen. Dle Mz. (339.) z německého sehuppen,
schupfen nebo schwippen. — koho čím:
bičem, Us. Rgl., metlou. D. — Š. jísti
mnoho, viel, mit Vergnügen verspeisen. Dyby
byla kosa nabróšená, dyby byla votava, co
by vona drobnó jetelinku, co by vona ša-
pala ! Sš. P. 638. — co kam: šupá zelí do
sebe. Us. — Š. = podškubávati. — co: hus.
U Stankova. — Š., sitzen. Pěkně šupej'
U Místka na Mor. Škd.

Šúpati — šoupati. Bzd.

Šupatý = rousný, an Füssen gefiedert,
Š. holub. Bern.