Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |
|
|||
979
|
|||
|
|||
Šupavý. Má botky na šupavo, aby mu
to necupalo, což je galánsky. Sš. P. 561. Brambory na šupavo = na loupačku. Na Policku. Kšá. Šupdopytle, e, m. = zloděj. Us. Sml
Šupec, pce, m. = švih, lupec, mrskání,
Schläge. Dostal š. Us. — Š. Ten má š. = na- háňku, der hat Noth. Us. Ptr. — Š. O ovoce byl dnes na trhu š-ec (shon). Us. Všk. Šupeliti se, il, ení. To se tam šupeli
(chumelí, o sněhu). Us. u Počát. Kš., Vrů. Šupeřiti se. Má žilečka se šupeří, vaše
děvečka mně nevěří; Metlička se šupeří, poženem se do dveří. Sš. P. 734. Supěti, ěl, ění, bezosobně = býti v ne-
bezpečenství; běží, jde o to, in Gefahr sein, sich fürchten, angstvoll sein, in Furcht sein, sich ängstigen. — komu oč. Šúpí mu o krk (běží mu o hrdlo), o statek. Us. Které pak tak o to šupí? V Kunv. Msk. — kde. V duchu mu šupělo (strachoval se). Mt. S. Koule šupěla po prkně (šustila). U Ronova. Rgl. — abs. Prší, jen šupí (silně). Cf. Šu- potati. Us. Jg. Šupich, a, m., osob. jm.
Šupík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Šupina, šlupina, šupinka, šlupinka,
šupinečka, y, f. Sloven, šupa, hornoluž. šupa, šupizna, němec. Schuppe, střněmec. Schuope, Schuppe, strněm. scupa téhož vý- znamu. Mz. 339. Š. = co se sloupá s ovoce, tvrdá kožka, die Schale, Schelfe, Schlaue. V. Š. ovocná, z jablek, z hrušek atd. Us. Ořechová š. zelená. V. Š-u skrojiti, odníti, stáhnouti, obloupiti. V. S. žaludová. S-a (šlupka), slupka, plucha, pluška, šešulina, šešulka; u vína: cominy, patěsky, matoliny, matuliny. Šp. Š-ny odděliti a ořech rozlu- štiti musí, kdo jádro jísti chce; Jejichž umění na šupině toliko se stavuje. Kom. Pod šupinou hledej jádra. Vz Zevnějšek. Prov.— Š -a na hrachu a podobných plodech, der Balg, die Hülse. Rst. 504. Ve stoupě: omelky, opišky; u obilí: šupina, pléva, plíva, oděrek, oděrka; u ječmene: otlučky; u lusky: luska, lusk, strusk, strouk; u pšenice: hačky. Sp. Listen šišky = šupina, die Schuppe. Cf. Kk. 9., 32., 105., Slb. XLVII, Slupka. Š., výraz obšírného smyslu znamenající vůbec díl každý šupině rybí podobný, ale oby- čejně znamenají se díly zakrnělé nebo zmenšilé, jaké skládají přezimiště pupenů a poupat, jehnědy atd. Rst. 74., 91., 92. — Š-ny cibulové zevnitřní (mázdřité) a vnitřní (dužné), Zwiebelschale, f. — Šupiny slovou též listeny stojící na stvolu. Rostl. — Š. rybí, V., hadí, die Schuppe. Jel. Š-na kostěná, nosorožcová. Kom. Břišní š-ny bělice. Prm. IV. 137. Vz o šupinách Jakožto části těla živoč. Schd. II. 345. — Š. = lupina kovu nějakého, das Blatt. Š. od mědi. V., ze že- leza. Boč. 1580. Šupináč, e, m., das Schuppenthier. Rk.
Šupinatec, tce, m., phollidia. Rostl. I. 246. a.
Šupinatěti, ěl, ění, schuppig werden. Šp.
Šupinatíce, e, f., lepidagatis. Rostl. 1.
247. a.
|
Šupinatosť, i, f., dieSchuppigkeit. Š. kůže,
ichthyosis; š-tosť rohová, i. cornea. Nz. lk. Šupinatostrupovitý, schuppig-krustig;
stélka lišejníků složená ze šupin odděle- ných listovitých na půdu přirostlých. Rst. 504. S-vitý pancíř, Us., sloh, die Struktur (v geol.). Dch., Krč. 183. Šupinatý, šlupinatý, bälgig, hülsig;
schuppig, beschuppt. Rst. 504. Š-tý hrách, Us., ryba, Kom., cibule. Rostl. Vz Šupina. Šupinavý = šupinatý, na Slov. Š. ocas,
der Schuppenschwanz. Orb. p. Šupinec, nce, m., die Hülse. Klas chová
zrna ve šupinci. Kom. Šupinělý, v šupině proměněný n. p. list.
Rst. 504. Šupiněnec, nce, m., chcilantes. Rostl. 1.
272. b. Šupinilka, y, f., ischaemum, das Schup-
pengras. Šm. Š-a bezosiná, i. muticum, osi- natá, i. aristatum. Šm. Šupinka, y, f., das Schüppchen, malá
šupina. Rst. 504. Šupinkatý, šupinkovatý, kleinschuppig,
drobnými šupinami pokrytý n. p. rozdílné dutohlavky. Rst. 504. Šupinný = co jest ze šupin, Schuppen-,
schuppig. Dch. Šupinohlavý, sehuppenköpfig. Dch.
Šupinokřídlý, schuppenflügelig. Š-dlí,
lepidoptera, die Schmetterlinge, motýlové. Vz Motýl, Frč. 172. a násl., Schd. II. 514. Šupinonosný, schuppentragend, šupinou
opatřený. Rstp. 504. Šupinoper, a, m., pimelopterus, ryba.
Krok. I. d. 107. Šupinosímka, y, f., lepidosperma. Rostl.
I. 263. b. Šupinoústka, y, f., strophanthus. Rostl.
I. 250. a. Šupinovafý = na způsob šupin utvořený,
sehuppenförmig, schuppicht. — Š. — šupi- natý. Š. kořen, schuppig. V. Šupinovitý, schuppenartig. Slb. Vz Šu-
pin ovatý. Šupinový, Schuppen-. Š-nové usně, das
Schuppenleder, Šp., kůže. Aesop. 193. Šupinuška, y, f. Š-nušky, thysanuridae,
bezkřídlí hmyzové mající tělo pokryté le- sklými šupinkami: rybenky, chvostoskoci. Vz, Frč. 149. Šupka, šlupka, y, f. Šlupka = šupina
ovocná, slupina, die Obstschale. Vz Šupina. Zlob. Má peněz jako š ek. Us. Šd. Ani na š-y si nevydělá. Na Polic. Kšá Vz Závěračka. Š. vaječná. Sš. P. 768. — Šupka = šupina obilná, die Hülse. — Šlupka u stavu tkadl- covskcho, bidelník, bidelečník. Krok. — S-a došek. Vz Šup. — Šupka, vz čubka k za- držování vozův, der Hemmschuh. Us. — Supky varhan = šoupací rejstříky, die Schiebstange. Vz KP. II. 327. — Š-ka = střevíc ochozený, abgenützter Schuh, der Schliefer. Us. u Petrov. Dch. — Šupka = obecní věznice, žumpa. Chrud. Kd. |
||
|
|||
Předchozí (978)  Strana:979  Další (980) |