979

Šupavý. Má botky na šupavo, aby mu
to necupalo, což je galánsky. Sš. P. 561.
Brambory na šupavo = na loupačku. Na
Policku. Kšá.

Šupdopytle, e, m. = zloděj. Us. Sml

Šupec, pce, m. = švih, lupec, mrskání,
Schläge. Dostal š. Us. — Š. Ten má š. = na-
háňku, der hat Noth. Us. Ptr. — Š. O ovoce
byl dnes na trhu š-ec (shon). Us. Všk.

Šupeliti se, il, ení. To se tam šupeli
(chumelí, o sněhu). Us. u Počát. Kš., Vrů.

Šupeřiti se. Má žilečka se šupeří, vaše
děvečka mně nevěří; Metlička se šupeří,
poženem se do dveří. Sš. P. 734.

Supěti, ěl, ění, bezosobně = býti v ne-
bezpečenství; běží, jde o to, in Gefahr sein,
sich fürchten, angstvoll sein, in Furcht sein,
sich ängstigen. — komu oč. Šúpí mu o krk
(běží mu o hrdlo), o statek. Us. Které pak
tak o to šupí? V Kunv. Msk. — kde.
V duchu mu šupělo (strachoval se). Mt. S.
Koule šupěla po prkně (šustila). U Ronova.
Rgl. — abs. Prší, jen šupí (silně). Cf. Šu-
potati. Us. Jg.

Šupich, a, m., osob. jm.

Šupík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šupina, šlupina, šupinka, šlupinka,
šupinečka, y, f. Sloven, šupa, hornoluž.
šupa, šupizna, němec. Schuppe, střněmec.
Schuope, Schuppe, strněm. scupa téhož vý-
znamu. Mz. 339. Š. = co se sloupá s ovoce,
tvrdá kožka, die Schale, Schelfe, Schlaue.
V. Š. ovocná, z jablek, z hrušek atd. Us.
Ořechová š. zelená. V. Š-u skrojiti, odníti,
stáhnouti, obloupiti. V. S. žaludová. S-a
(šlupka), slupka, plucha, pluška, šešulina,
šešulka; u vína: cominy, patěsky, matoliny,
matuliny. Šp. Š-ny odděliti a ořech rozlu-
štiti musí, kdo jádro jísti chce; Jejichž
umění na šupině toliko se stavuje. Kom.
Pod šupinou hledej jádra. Vz Zevnějšek.
Prov.— Š -a na hrachu a podobných plodech,
der Balg, die Hülse. Rst. 504. Ve stoupě:
omelky, opišky; u obilí: šupina, pléva, plíva,
oděrek, oděrka; u ječmene: otlučky; u lusky:
luska, lusk, strusk, strouk; u pšenice: hačky.
Sp. Listen šišky = šupina, die Schuppe. Cf.
Kk. 9., 32., 105., Slb. XLVII, Slupka. Š.,
výraz obšírného smyslu znamenající vůbec
díl každý šupině rybí podobný, ale oby-
čejně znamenají se díly zakrnělé nebo
zmenšilé, jaké skládají přezimiště pupenů
a poupat, jehnědy atd. Rst. 74., 91., 92. —
Š-ny cibulové zevnitřní (mázdřité) a vnitřní
(dužné), Zwiebelschale, f. — Šupiny slovou též
listeny stojící na stvolu. Rostl. — Š. rybí,
V., hadí, die Schuppe. Jel. Š-na kostěná,
nosorožcová. Kom. Břišní š-ny bělice. Prm.
IV. 137. Vz o šupinách Jakožto části těla
živoč. Schd. II. 345. — Š. = lupina kovu
nějakého, das Blatt. Š. od mědi. V., ze že-
leza. Boč. 1580.

Šupináč, e, m., das Schuppenthier. Rk.
Šupinatec, tce, m., phollidia. Rostl. I.

246. a.

Šupinatěti, ěl, ění, schuppig werden. Šp.

Šupinatíce, e, f., lepidagatis. Rostl. 1.

247. a.

Šupinatosť, i, f., dieSchuppigkeit. Š. kůže,
ichthyosis; š-tosť rohová, i. cornea. Nz. lk.

Šupinatostrupovitý, schuppig-krustig;
stélka lišejníků složená ze šupin odděle-
ných listovitých na půdu přirostlých. Rst.
504. S-vitý pancíř, Us., sloh, die Struktur
(v geol.). Dch., Krč. 183.

Šupinatý, šlupinatý, bälgig, hülsig;
schuppig, beschuppt. Rst. 504. Š-tý hrách,
Us., ryba, Kom., cibule. Rostl. Vz Šupina.

Šupinavý = šupinatý, na Slov. Š. ocas,
der Schuppenschwanz. Orb. p.

Šupinec, nce, m., die Hülse. Klas chová
zrna ve šupinci. Kom.

Šupinělý, v šupině proměněný n. p. list.
Rst. 504.

Šupiněnec, nce, m., chcilantes. Rostl. 1.
272. b.

Šupinilka, y, f., ischaemum, das Schup-
pengras. Šm. Š-a bezosiná, i. muticum, osi-
natá, i. aristatum. Šm.

Šupinka, y, f., das Schüppchen, malá
šupina. Rst. 504.

Šupinkatý, šupinkovatý, kleinschuppig,
drobnými šupinami pokrytý n. p. rozdílné
dutohlavky. Rst. 504.

Šupinný = co jest ze šupin, Schuppen-,
schuppig. Dch.

Šupinohlavý, sehuppenköpfig. Dch.

Šupinokřídlý, schuppenflügelig. Š-dlí,
lepidoptera, die Schmetterlinge, motýlové.
Vz Motýl, Frč. 172. a násl., Schd. II. 514.

Šupinonosný, schuppentragend, šupinou
opatřený. Rstp. 504.

Šupinoper, a, m., pimelopterus, ryba.
Krok. I. d. 107.

Šupinosímka, y, f., lepidosperma. Rostl.
I. 263. b.

Šupinoústka, y, f., strophanthus. Rostl.
I. 250. a.

Šupinovafý = na způsob šupin utvořený,
sehuppenförmig, schuppicht. — Š. — šupi-
natý. Š. kořen, schuppig. V.

Šupinovitý, schuppenartig. Slb. Vz Šu-
pin ovatý.

Šupinový, Schuppen-. Š-nové usně, das
Schuppenleder, Šp., kůže. Aesop. 193.

Šupinuška, y, f. Š-nušky, thysanuridae,
bezkřídlí hmyzové mající tělo pokryté le-
sklými šupinkami: rybenky, chvostoskoci.
Vz, Frč. 149.

Šupka, šlupka, y, f. Šlupka = šupina
ovocná, slupina, die Obstschale. Vz Šupina.
Zlob. Má peněz jako š ek. Us. Šd. Ani na š-y
si nevydělá. Na Polic. Kšá Vz Závěračka.
Š. vaječná. Sš. P. 768. — Šupka = šupina
obilná, die Hülse. — Šlupka u stavu tkadl-
covskcho, bidelník, bidelečník. Krok. — S-a
došek. Vz Šup. — Šupka, vz čubka k za-
držování vozův, der Hemmschuh. Us. —
Supky varhan = šoupací rejstříky, die
Schiebstange. Vz KP. II. 327. — Š-ka =
střevíc ochozený, abgenützter Schuh, der
Schliefer. Us. u Petrov. Dch. — Šupka =
obecní věznice, žumpa. Chrud. Kd.