980

Šupkati = šubati, schieben, schleifend
tanzen. — si. Dáme starej osucha, aby ho
žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si
šupkala. Sš. P. 420. - se komu. Dobře
se mi to šupká. Mor. Šd.

Šupkový. Š. plátno = na šupky, pytlina,
das Beuteltuch. Plk.

Šuplata, y, f. = kus drnu, die Rasen-
platte. Koll.

Šuple, ete, n., šuplátko, a, n., z něm.

die Schublade = přihrádka, Jg., truhlík.

Šuplík, u,m. = šuple. — Š. v kamnech
na popel. — Š. = šupárna. U Něm. Brodu.
Hkk.

Šupný = špinavý, schmutzig. Š. ženská.
Us. Jg.

Šupotati, rauschen. — abs. Prší, tak
šupoce. Na mor. Zlínsku. Brt. Cf. Supěti.

Šupoun, a, m., leptoura, leptura, ještěr.
Krok. I. c. 128.

Šnpovati. Včely šupují = šupinky vo-
skové, jimiž mladý plod přikryt byl, vy-
hazují. Rozm. o včel. - koho = postrkem
hnáti. Ehr.

Šups, interj. Š. s ním tam! Us. Rgl.

Šupy lupy, pl. = pardus, výprask, bití,
die Schläge, Hiebe. Ros. — Š. = šoupání.
U muziky šupy šupy. Us.

Šúr, u, m., die Krumme. Bzd. — Š., a,
m., osob. jm. Šd.

1. Šura, y, f. = husa, die Gans. Slov.

2. Šura, y, m., osob. jm.

Šúral, a, m, osob. jm. — Š. = kdo se
šourá. Šd.

Šuran, u, m == ženská sukne, der Weiber-
rock. Jg. Vz Šuránek.

Šuránek, nku, šuráneček, čku, m. =
poty kanec, letnica, der Weiberrock. U Pří-
bora. Tč. A ten jeden šuraneček, který
mám na sobě. Sš. P. 602. Vz Šuran.

Šúrati se = šourati se. Mor. Sd.

Šurček, rečka, m. == cvrček, die Grille.
Slov. Sd. Keď š. v dome šurká. Slov. Dbš.
46. Cf. Šurkati.

Šúrem, vz Sour.

Šúřeti, el, ení = šilhati, schielen. Na
mor. Škd.

Šurf, šorp, šorf, u, m., z němec, der
Schurf, v horn. = šachtice kutací, jáma na
povrchu země až na tvrdou skálu vykopaná
ku hledání rudy atd. Vys.

Šurfovati, šorfovati, z něm. schürfen,
lépe: kutati = hledati na povrchu n. s po-
vrchu země nerosty užitečné. Vys. Vz Ku-
tati.

Šurgot, u, m. = otrhaný šat, zerrissenes
Kleid. U Místka na Moravě. Škd. — Š. =
hlučný ruch, das Getriebe. Ib. — Š., a, m.,
ein zerlumpter Mensch. Ib.

Šurina, y. m., osob. jm. Sd.
Šurkati = cvrkati, zirpen. Cf. Šurček. —
abs. Šurček šurká. Slov. Dbš. 46.

Šúrný, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šurp, u, m., šurpy = stará loupající se
kůle na hlavě dospělých (u dětí: lupy). Lat.
furfur, něm. der Schorf, Schurf, Grind. Mz.
340. U Brodu na Mor. Mtl.

Šurpáii, ě, f. = šurpivé, pršavé, zakrsalé,
rudou spálené ovoce (jablko, hruška). Na
mor. Zlínsku. Brt. Vz Šurpivý.

Šurpek, pku, m., orthotrychum, mech,
das Goldhaar. Š-ek kadeřavý, o. crispum ;
prozračitý, o. diaphanum, rostl. Rstp. 1810.
Vz Schd. II. 260.

Šurpěti, šurpivěti, ěl, ěni, hässlich
werden. Ros.

Šurpivosť, i, f. = mrzkost, nepěknosť,
neplechost, die Hässlichkeit. Ros.

Šurpivý = mrzutý, nepekný, neplechý,
nešvárný, hässlich. Ros. — Š. == pršavý,
rudou spálený. Š. ovoce. Na mor. Zlínsku.
Brt. Vz Surpáň.

Šurplivý, vz Šurpivý. Š. zemáky. Kld.

Šurpovatěti, ěl, ění, rauhe Rinde, Grind
bekommen (von Gurken). U Olom. Sd.

Šurpovatý, voll Grind, Schorf, grindig,
schorfig.U Olom. Sd.

Šurpovitý = šurpovatý. Sd.

Šurý = křivý. — Š. = šilhavý, schielend.
Mor. Jg., Škd.

Šury mury psáti = kliky háky. Schud-
muri. Šury bury = nesrozumitelné věci.
Koll.

Šurýn, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šus, u, m. = kus masa z dolejších zeber
hovězích, der Schuss. — Š. = třeštění, das
Schwärmen, der Wahnwitz. Je šus = stře-
štěný. Us. Jg., Sd., Mtl.

Šusem, a, m., Süssenheim, ves v Cejlsku.
Vz S. N.

1. Šust, schups, schubs, husch! — Tobě
z úst, jemu mimo uši šust (marně mu mlu-
veno). Prov. Šust sem šust tam (celý den
chodí a nic neudělá). Us. Sd. — Š. = hod,
der Wurf. Milé švec jedněm šostem vhodil
svó osmolenó zástěro do nebe. Er. Sl. čít. 49.

2. Šust, u, m. — šustění, šustnutí, chřest,
das Sausen, Geräusch. V. Šust listů, Ros.,
potoku, D., šatů, papíru. Leda se šustu
bojí. Prov. Jedním š-tem. D. Slyšel šust
nohou jejích. MP. Ovce sa všeho šustu na-
remnitě bojá. Slov. Tě. — Š. mezi lidmi =
strach, běhání, nevole, různice, der Lärm,
das Getümmel. Byl šust o to. Ros. Šustu
otázek a odporu neslyšeli. Kom. Las. 300.
Zalekl mne š. pro p. Jana ze Skalice. Dač.
I. 103. - Pro malou věc takový šust! Reš.,
Kom. — Š. = směna, der Austausch. Šustem
něco vyhandlovati (věc za věc bez přídavku,
glattweg beim Handel). Us. Dch. Šustem
jsem to na sebe přivedl. Us. Š. za šust =
něco za něco. Us. Hý. — Š., na Slov, =
třeštění, die Narrheit, der Wahnwitz. Bern.

3. Šust, a, m., šustek, stka, m.= šašek,
blázen, der Narr. Slov. Plk.

Šúst, u, šústek, stku, m., šustí, ein
trockenes Blatt am Kukurutzkolben. Mor.

Šd.