Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |
|
|||
980
|
|||
|
|||
Šupkati = šubati, schieben, schleifend
tanzen. — si. Dáme starej osucha, aby ho žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si šupkala. Sš. P. 420. - se komu. Dobře se mi to šupká. Mor. Šd. Šupkový. Š. plátno = na šupky, pytlina,
das Beuteltuch. Plk. Šuplata, y, f. = kus drnu, die Rasen-
platte. Koll. Šuple, ete, n., šuplátko, a, n., z něm.
die Schublade = přihrádka, Jg., truhlík.
Šuplík, u,m. = šuple. — Š. v kamnech
na popel. — Š. = šupárna. U Něm. Brodu. Hkk. Šupný = špinavý, schmutzig. Š. ženská.
Us. Jg. Šupotati, rauschen. — abs. Prší, tak
šupoce. Na mor. Zlínsku. Brt. Cf. Supěti. Šupoun, a, m., leptoura, leptura, ještěr.
Krok. I. c. 128. Šnpovati. Včely šupují = šupinky vo-
skové, jimiž mladý plod přikryt byl, vy- hazují. Rozm. o včel. - koho = postrkem hnáti. Ehr. Šups, interj. Š. s ním tam! Us. Rgl.
Šupy lupy, pl. = pardus, výprask, bití,
die Schläge, Hiebe. Ros. — Š. = šoupání. U muziky šupy šupy. Us. Šúr, u, m., die Krumme. Bzd. — Š., a,
m., osob. jm. Šd. 1. Šura, y, f. = husa, die Gans. Slov.
2. Šura, y, m., osob. jm.
Šúral, a, m, osob. jm. — Š. = kdo se
šourá. Šd. Šuran, u, m == ženská sukne, der Weiber-
rock. Jg. Vz Šuránek. Šuránek, nku, šuráneček, čku, m. =
poty kanec, letnica, der Weiberrock. U Pří- bora. Tč. A ten jeden šuraneček, který mám na sobě. Sš. P. 602. Vz Šuran. Šúrati se = šourati se. Mor. Sd.
Šurček, rečka, m. == cvrček, die Grille.
Slov. Sd. Keď š. v dome šurká. Slov. Dbš. 46. Cf. Šurkati. Šúrem, vz Sour.
Šúřeti, el, ení = šilhati, schielen. Na
mor. Škd. Šurf, šorp, šorf, u, m., z němec, der
Schurf, v horn. = šachtice kutací, jáma na povrchu země až na tvrdou skálu vykopaná ku hledání rudy atd. Vys. Šurfovati, šorfovati, z něm. schürfen,
lépe: kutati = hledati na povrchu n. s po- vrchu země nerosty užitečné. Vys. Vz Ku- tati. Šurgot, u, m. = otrhaný šat, zerrissenes
Kleid. U Místka na Moravě. Škd. — Š. = hlučný ruch, das Getriebe. Ib. — Š., a, m., ein zerlumpter Mensch. Ib. Šurina, y. m., osob. jm. Sd.
Šurkati = cvrkati, zirpen. Cf. Šurček. — abs. Šurček šurká. Slov. Dbš. 46. Šúrný, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.
|
Šurp, u, m., šurpy = stará loupající se
kůle na hlavě dospělých (u dětí: lupy). Lat. furfur, něm. der Schorf, Schurf, Grind. Mz. 340. U Brodu na Mor. Mtl. Šurpáii, ě, f. = šurpivé, pršavé, zakrsalé,
rudou spálené ovoce (jablko, hruška). Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Šurpivý. Šurpek, pku, m., orthotrychum, mech,
das Goldhaar. Š-ek kadeřavý, o. crispum ; prozračitý, o. diaphanum, rostl. Rstp. 1810. Vz Schd. II. 260. Šurpěti, šurpivěti, ěl, ěni, hässlich
werden. Ros. Šurpivosť, i, f. = mrzkost, nepěknosť,
neplechost, die Hässlichkeit. Ros. Šurpivý = mrzutý, nepekný, neplechý,
nešvárný, hässlich. Ros. — Š. == pršavý, rudou spálený. Š. ovoce. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Surpáň. Šurplivý, vz Šurpivý. Š. zemáky. Kld.
Šurpovatěti, ěl, ění, rauhe Rinde, Grind
bekommen (von Gurken). U Olom. Sd. Šurpovatý, voll Grind, Schorf, grindig,
schorfig.U Olom. Sd. Šurpovitý = šurpovatý. Sd.
Šurý = křivý. — Š. = šilhavý, schielend.
Mor. Jg., Škd. Šury mury psáti = kliky háky. Schud-
muri. Šury bury = nesrozumitelné věci. Koll. Šurýn, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Šus, u, m. = kus masa z dolejších zeber
hovězích, der Schuss. — Š. = třeštění, das Schwärmen, der Wahnwitz. Je šus = stře- štěný. Us. Jg., Sd., Mtl. Šusem, a, m., Süssenheim, ves v Cejlsku.
Vz S. N. 1. Šust, schups, schubs, husch! — Tobě
z úst, jemu mimo uši šust (marně mu mlu- veno). Prov. Šust sem šust tam (celý den chodí a nic neudělá). Us. Sd. — Š. = hod, der Wurf. Milé švec jedněm šostem vhodil svó osmolenó zástěro do nebe. Er. Sl. čít. 49. 2. Šust, u, m. — šustění, šustnutí, chřest,
das Sausen, Geräusch. V. Šust listů, Ros., potoku, D., šatů, papíru. Leda se šustu bojí. Prov. Jedním š-tem. D. Slyšel šust nohou jejích. MP. Ovce sa všeho šustu na- remnitě bojá. Slov. Tě. — Š. mezi lidmi = strach, běhání, nevole, různice, der Lärm, das Getümmel. Byl šust o to. Ros. Šustu otázek a odporu neslyšeli. Kom. Las. 300. Zalekl mne š. pro p. Jana ze Skalice. Dač. I. 103. - Pro malou věc takový šust! Reš., Kom. — Š. = směna, der Austausch. Šustem něco vyhandlovati (věc za věc bez přídavku, glattweg beim Handel). Us. Dch. Šustem jsem to na sebe přivedl. Us. Š. za šust = něco za něco. Us. Hý. — Š., na Slov, = třeštění, die Narrheit, der Wahnwitz. Bern. 3. Šust, a, m., šustek, stka, m.= šašek,
blázen, der Narr. Slov. Plk. Šúst, u, šústek, stku, m., šustí, ein
trockenes Blatt am Kukurutzkolben. Mor. Šd.
|
||
|
|||
Předchozí (979)  Strana:980  Další (981) |