981

Šusta, y, m. Š. Jos., spisovatel. Vz Tf.
H. 1. 195. — Š. = lenivec, ein Träger. Slov.

Šusták, a, m., osob. jm. Sd. — Š. =
šusta, lenivec. Slov.

Šústal, Šóstal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šústala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šústánek, nka, m. = drobničká ruda.

Šustánky = drobná ruda. Vz Šústán-jk.

Šústati, vz Šoustati.

Šustek, stku, m., rostl. Š. zlutě kvete
ve rži. U Opav. Pk. — Š., vz Šust.

Šustění, n., das Rauschen, Säuseln, Ge
räusch. V. Š. listů, vod. V.

Šustera, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Šusterka, y, f., pl. š-ky = sklubánky.
Měli jsme k jídlu š-ky. Us. ve vých. Čech.
Kš., Rgl., Všk., Hk. Jinde š-ka = moučná
kaše politá mlékem a posypaná prachandou.
Us. Vz Šustice, Šustka, Šuterka. — Š., y, m.
= tlustý člověk, ein dicker Mensch. — Š.
člověk lhostejný, ein gleichgiltiger Mensch.
Ty nemastná š-ko! U Třebonína. Olv.

Šustěti, ěl, ěn, ění; šustívati; šustnouti,
stnul a stl, utí, rauschen, Geräusch machen,
flüstern, lispeln; se = šustnouti, rauschen:
státi se, vorfallen, verlauten, sich ereignen,
sich treffen. — abs. Šusti strom, D., šat,
potok, suchý list. Us. Jg., Dch. Jaborník,
jaborník, jaborníček šustí, přisahala psota,
držaci se plota, že nás neopustí. Sš. P. 675.
Co to tu šustí? Us. Něco šustlo (zachramo-
stilo; něco se stalo). Us. — čím: nohama.
Vus. Roucho hedbávem šustící. Us. Šd. —
se. Něco se tu šustlo (zachramostilo; se
stalo). Jen se šustl a byl pryč. Us. Všk.
Kde je více lidí pohromadě živo, snadno se
něco (nepříjemného) šustne, geht los. — (se)
kde. Mezi nimi se něco šustlo (stalo, při-
hodilo). Us. Ve křoví, v lese něco šustělo;
Suché listí pod nohama šustí. Us. Dch. Tu
se mu nad hlavou něco š-lo a kde se vzali,
tu se vzali dva krkavci. Er. Sl. čít. 17. Za
plotem, za rohem domu se něco šustlo. Us.
Všk. Běži voda, běži, po kameni šusci, zka-
zala mně moja mila, že mne neopusci; Běží
voda, běží, po kameních šustí; Ach co to tam
šusci v tejto olšině? Prošvarny šuhajek na-
vraca koně. Sš. P. 53., 211., 565. (Tč.). —
v čem. V hedbávných šatech š. Us Dch. —
kudy. Co šustlo to lesem ? Kká. Š. 89. --
kam. Šustnul do postele, za kamna, že
v pokoji zima bylo (huschen). Us. Dch. —
kdy. Člověku se za živobytí ledasco š-ne
(přihodí). Us. Msk. Při chůzi šaty šustí.
Us. Šd.

Šustí, n. = suché listi, dürre Blätter.
Bern.

Šustice, pl. = škubánky, šoustky, šusterky.
Us. Vz Šusterka. — Š. = tenké plíšky, bitá
mosaz, das Rauschmetall. Berg.

Šustička, y, f. = ženština útlounká, das
Trutscherl. U Petrovic. Dch.

Šustivý déšť, sausend, rauschend. 1824.

Šustka, y, f., šustky, pl.= škubánky.
Us. Dch., Rgl. Vz Šusterka, Šustice. - Š.,
eine leichte, leichtfertige Dirne. Morav. Šd. —

Š-ky = část varhan, kterou se vítr pouští
a zavírá, Schleifen. — Š-ky = okrasa laj-
blíku selského, kulatá, visutá. Us. Jg.

Šustnouti, vz Šustěti, Šoustati.

Šustot, u. m., das Rauschen, Geräusch.
S. listí. Us. Dch. Leká se každého šustotu.
Hvl.

Šustovati, na Slov. — šaškovati, narren,
scherzen. Bern.

Šustrová, é, f., Schuetrowa, samota u Vr-
šovic. PL.

Šuš, e, m., lépe: šouš, na Mor. = plást,
die Honigwabe. — Š., šuša, das Gelispel.
Bzd.

Šuša, dle Kdča = ženská neplechá, ušpi-
něná, eine Schlampe, Schmudel. Lom., Dh.
29., Šd.

Šušek, šku, m., na Slov. = šept, Ge-
lispel, n. Bern.

Šušeň, šišen, šně, f., zbytek odkvětí
u jablek a hrušek, der Putzen beim Obste.
Jg. Š., antrum, das Kernhaus, v jablku,
v hrušce pouzdra, semena zavírající. Rstp.
504. Cf. Sušna. — Šušeň v nose, der Butz.
U Přer. Kd. Na mor. Zlínsku a j. Brt. Vz
Šušna. — Š. = oharek svíčky. — Přenes.
Spadl š. s hvězdy (o čistění hvězd). Mor. Kd.

Šuškač, e, m. = šeptač, der Lisplcr.
Slov. Bern.

Šuškání, n., das Lispeln, Gemunkel. Km.
Nezpůsobné chechtání a šuškání, unanstän-
diges Kichern und Tuscheln. Us. Dch.

Šuškar, u, m., terebintina, terebinthina,
der Terpentin. Rst. 39.

Šuškarka, y, f., liatris, die Prachtscharte.
Š. klasnatá, 1. spicatá; zajahavá, 1. spuar-
rosa; nejvonnější, 1. odoratissima. listp. 860.

Šuškarový, Terpentin-. Š. olej. Nz. Ik.

Šuškati, -kávati; šušknouti, šknul a škl,
ut, utí, na Slov. = šeptati, flüstern, zischeln,
lispeln, tuscheln. Sl. ps. č. 48., Jg., Km.,
Fřt., Rgl., Vlk., Bzd. — ke komu. Smutně
šuškám k Bohu svému v té době. MM. —
kam. Šuškali si do ucha. — koho = drb-
nouti, aby slyšel. Baiz. — kde: v kostele,
ve škole. Us. Šd. — co komu: sousedu.
Us. Právě jsem si to šuškal (o tom pře-
mýšlel). U Litovle. Kčr. — jak. Po tichu
si šuškati. Šd. — o čem s kým.

Šuškavosť, i, f. = šeplavosť, lispelnde
Beschaffenheit. Bern.

Šuškavý — šeptavý, lispelnd.

Šuškem, po šušky mluviti = šeptem,
šuškati. Mor. Šd.

Šuškův mlýn, Schuschkamühle, u Žam-
berka. PL.

Šušlačky, pl., f. = hoblovačky, die Hobel
späne. Slov. Lšk.

Šušlati, na Slov. = šišlati. — Š. =
šeptati, flüstern, lispeln. Vz také: Šu. —
kam. Š. komu co do ucha. Us. Tč.

Šušlavý = šišlavý. Slov.

Šušlída, y, f. = šlundra, Schmudel,
Us. Dch.