983.

Šuvířený; -en, a, o sešuvařený. Sd.

Šuvířeti se, vz Sešuvířeti se. Šd.

Šuvířitý, schräg. Je to š-té na tom voze
(kola jdou šourem). Slez. Šd.

Šuvírý = šuvěrý. Š. deska. U Opavy.
Pk.

Šva, y, f., lépe: šev, die Naht. Jg.

Šváb, a, m., pl. Švábové, Jg., Švábi,
Ros., jméno národní, Suevus, Schwabe, m.
S. s příhanou = Němec, ein Deutscher. —
Š., osob. jm. Tk. I. 626., II. 550., III. 661.,

IV. 742., V. 104. — Š. = kusý kůň, der
Stutzschwanz. Háj., D. — Š. = hmyz, die
Schabe. Švábi, blattina, mají tělo splo-
štělé, okrouhlé se širokým pohyblivým
předohrudím. Šváb obecný, periplaneta ori-
entalis; americký, periplaneta americana;
rus obecný, blatta germanica; rus lesní či
tarakan, blatta laponica. Frč. 143. Cf. Sch.
II. 521. Vypadal jako uzený šváb (nouzí
vyschlý). Us. u Rychn. Tváří se, jakoby
mu švábi chlíb snědli (podivně). V Kunv.
Msk. Vzal to pytel š-ů (ďas, čert)! U Žam-
berka. Dbv. Kořen stulíku žlutého moří
šváby a cvrčky. Rostl. Vz Tarakan. Jak se
švábi zapuzují (říkáním). Vz o tom v Mus.
1853. 481. Dostals včera švába (vymrzls).
U Skuhr. Dhn. — Š., u, m. = oprať náruč-
ního koně uvázaná za brdečko. U Nezamysl.
Bkř. — Šváb = veliký bob, bugr, Bohne.
U Písku. Šg. — Š., a, m, selená žába,
rana esculenta, grüner Frosch. Slov. —
Š. = bílý rak, weisser Krebs. Slov. Bern. —
Š. = dešťovka, lumbrieus, der Regenwurm.
Ms. alch. 81. — Š., u, m. = nářadí při pile
mlýnské. Mus. 9. 63. — Š., z něm. Schwa-
den = sira, der Schwefel. Cf. Šoub. Slov.
Plk.

Švabach, u, m. = švabašina. Us. Šd. Vz
Švabašina.

Švabašina, y, f. = druh písma tiskař-
ského, frakturového. Schwabach. Rohatá š.
Vz S. N.

Švábenice, e, f., Schwabenitz, městečko
u Víškova. S. N., PL., Tk. I. 626., III. 119.,

V. 208.

Švabenský, ého, m., osob. jm. Vz Žer.
Záp. II. 190.

Švabín, a, m., Schwabin. samota u Zbi-
rova. PL.

Švabinov, a, m., Schwabinow, ves u Zbra-
slavic. PL., S. N.

Švabíř, e, m. = kdo staré věci opracuje
a je potom prodává, der Staffirer. Kom. J.
505.

Švabířský, Staffirer- Vz Švabíř.

Švabířství, n. = švabířský obchod, die
Sraffirerei, das Putzwerk. Ros.

Švabiti, il, en, ení, švabívati = do ob-
novených šatů strojiti, Staffiren, putzen.
Ros. — se = strojiti se, sich putzen, staf-
firen. Ros.

l Švábka, y, Švábkyně, ě, f. = rodilá
ze Šváb, Sueva, eine Schwäbin. Jg.

2. Švábka, y, f. = lilek, rostlina. Rstp.
1120. — Š-ka, Schwabengasse, předměstí

v Brně. PL. — Švábky, pl., f. zemáky,
brambory, Erdäpfeln. Slov. Kd. — Š-ky =
švábské krupky, schwäbische Kräupeln. Us.
Jg.

Švábov, a, m., Schwabow, ves v Jihlav-
sku.

Švábovna, y, f, SchwabowHa, samota
u Přelouče. PL.

Švábový = sirovatý, schweflicht. Slov.

1. Švábsko, a, n. — Šváby, švábská země,
das Schwabenland. Vz více v S. N.

2. Švábsko, a, n., Schwabsker Mühle,
mlýn u Morkovic. PL.

Švábsksy, schwäbisch. Švábsky ho odbyl
(kuse, krátce, zhruba. Vz Odbyti). Č.

Švábský, schwäbisch. Š. země (Švábsko),
suknička, die Badeschürze (ke koupání),
Aqu., odpověď (krátká, hrubá). Bart. 277.
8., V. Š. právo. Vz Tk. II. 305., 306., 309.
Š. mše. Bart. 198. Vz Mše. Š-ká nadutosť,
nezdvořilosť, neotesanosť. Bern.

Švábstvo, a, n. = Švábové, die Schwaben
Bern.

Šváby, pl., f. == Švábsko, Schwaben, das
Schwabenland, staré vévodství, německé. Vz
S. N. Přijel do Šváb. Byl ve Švábích. Ros.,
Tk. I. 620. — Š., Schwaben, ves v okrese
českolipském. Vz S. N.

1. Švac = prask, třask, buch, puff, paff!
Slov. Bern. — Š., u, m. = švacnutí, uho-
zení, der Schlag. Dal mu š. Bern.

2. Švac, u, m., mě. v Tirolich, Schwatz.
Švácačka, y, f. = klepna. Us. Hý.
Švačiti, il, en, ení = udeřiti, šlehnouti,

einen Hieb, Schlag, Schwipp versetzen. Na
Mor. Šd., Kch. Vz Švacnouti.

Švacnouti, cnul a cl, ut, utí, švacati =
uhoditi, schlagen, hauen. Ros. Vz Švačiti. —
koho čím: prutem.

Švacnutí, n., der Schlag. Bern.

Šváčka, švóčka, y, f. = švadlena, die
Nähterin. Mor. Tč.

Švačný = chutný. Hanka.

Šváda, y, f. = vyřídilka, gutes Mund-
werk. Vz Suada. Na Policku. Kšá.

Švadle = švadlí, zastr.

Švadlena (švědlena v již. Čech., Kts.),
y, f. = švadlí, která šije za mzdu, die Näh-
terin, Näherin. Příp. -ena. Cf. Švadlí. Mkl.
B. 127. (Hý.). Co je ti Kačenko, přepěkná
švadlenko? Sš. P.'793.

Švadlenčí, švadličí, die Näherin be-
treffend. Ros.

Švadlení, n., das Nähen. Š-ní jí hezky
vynáší. Us. Dch.

Švadlenka, y, f. = švadlena. — Š., y,
m., osob. jm.

Švadlenský = švadlenčí. Vz Švadliti. Š.
práce, weibliche Handarbeiten. Rk.

Švadlenství, n., das Fadlergeschäft, Šm.

Švadlí (švedli, švadle, zastar.), m. =
který šije, Näher, m. Veleš. — Švadlí,
švedli = která šije, nyní užíváme více slova
švadlena. Vz toto. Švadlí skloňuje se jako