984

Znamení, jen že má i v instrumentálu: švadlí.
Příp. -dlija. Mkl. B. 10tí. (Hý.). Byla sem
jen prostou švadlí. Us. Dbv.

Švadlíně, ěte, n. == švadlenino dítě. Us.
Dch.

Švadlíř, e, m., der Fadler. Srn.

Švadliti, il, en, ení = švadlenskou práci
konati, švadlenou býti, als Nähterin nahen.
Us. — si co: hezký peníz si vyšvadlí. Us.

Švadoniti, il, ění == klábositi, schwätzen.
Rubeš. Cf. Sváda,

Švadrati = kliditi se, kvapně odcházeti,
sich fortpacken, aus dem Staub machen.
Jg.

Švadrona, y, f., též škadrona, z franc.
escadrone = setnina jezdcův, die Schwa-
drone. Rk. Š. n. eskadrona, 150—200 koní.
Jí velí ritmistr; 4—8 švadron činí pluk,
jemuž velí plukovník. Ku š-ně patří: rit-
mistr, nadporučíci, poručici, kadet náměstek
důstojnický, strážmistr, strážmistr účetní,
podstrážmistři, desátníci, trubač, vojáci,
sluhové, lékař, sedlář. Rf.

Švadronář, e, m. = mnohomluvka, der
Plapperer, Mauldrescher. Kmk.

Švadronil, a, m. = švadronář. Na Po-
ličku. Kšá.

Švadronilka, y, f., die Plappererin,
Schwätzerin. Na Poličku. Kšá.

Švadroniti, il, ění == švadoniti. Us.

Š vager, vz Švagr.

Švagerský, vz Švagrovský.

Švagerství, n., vz Švagrovství.

Švagr, a, švagřík, a, švagříček, čka,
m., není německé jméno, nýbrž slovanské,
od svak n. svakr (jako brat a bratr), kte-
réžto slovo vydluživ se Němec zpotvořené
nám Čechům a Polákům zase vrátil: švagr,
szwagier. Č. Sr. ml. sl. 239. Š., skr. svacura,
řec. h.vQÓc, lat. socer. Schl. Vz Jeter, Šve-
kruše. Š. = každý příbuzný manželstvím,
Schwager, m., V , Kom., zvláště manželčin
bratr, Bruder der Frau a sestřin muž, der
Schwestermann. D. Jednou sestrou dva š-y
si způsobiti (maličkostí mnoho dosíci. Vz
Šťastný). Mit einem Steine zwei Würfe
machen. Lb., V. Pokrevenci jednoho z man-
želů jsou vzhledem na druhého švakři a
švekruše a svazek tento švagrovství. Pt.
Příbuzní (z manželství) titulem švagrů se ctí.
Kom. J. 593. Švagr. Pč. 13. Vítej z vojny
Juřičku, můj rozmilý švagřičku; Tak ho
za švakra vítali, až z něho kosti lítaly; Se
švagrem jsem byla chvilčičku, s bratrem
jsem byla z mladosti, s milým chci býti do
smrti. Sš. P. 92. 192., 752. Heralt Mikulášův
švagr. Půh. l.310., II. 133., 410. (Tč.). Vz
Příbuzenství, Želva. — Š., osob. jm.

Švagřina, švagřinka, y, f. = švagrová.
Slov. Bern.

Švagřiti, il, en, ení = švagry činiti,
Schwägern. — koho. On je švakří. Jg. —
se, sich beschwägern. D.

Švagrov, a, m. S. horní a dolní, Nieder-,
Ober-Schwägersdorf, ves u Mohelnice. PL.

Švagrová, é, f. = svatka, každá manžel-
stvím příbuzná zvl. manželova sestra n. bra-
trova žena, die Schwägerin. Jg. Vz Švagr.
Rob, š-vá, jako já, to (= pak) budzěš měč
kus chleba; Ach neplačce. dzěci mé, půjdu
ja do š-vé (= ke š-vé). Šš. P. 91.

Švagrovský = švagrovi náležitý, Schwä-
ger-, schwägerisch. Jg. — Š., ého, m., osob.
jm.

Švagrovství, n., die Schwägerschaft. V.
Vz Švagr, Příbuzenství.

Švagrův, -ova, -ovo, dem Schwager ge-
hörig. Us. Jg.

Švagruvka, y, f., die Schwägerin. Na
Ostrav. TČ.

Švagryná, é, f. = švakrová. Slov.

Šváh, u, m. = cecek, der Euterstrich.
Mor. D.

Švahati == švihati. Slov.

Švacli, a, m., osob. jm. S. Adam a An-
tonín, malíři a řezbáři. Vz S. N.

Švácha, y, m., osob. jm.

Švacháček, čka, m. == švagr. Mor. Cf.
Kmocháček.

Švachtati = žvachtati, schwätzen. Kom.

Švajcar, a, m. = šafář, der Schaffner,
Milchmeier. Komenský dvorečku, co by do
ťa hrom bil, a toho š a co by napřed zabil.
Sš. P. 512. Vz násl.

Švajcarka, y, f. = šafářka, die Schaff-
nerin, Milchmeierin. Pro švajcara môže, pro
š-ku přijdi čerte s měchem. Sš. P. 235.

Švajcati, švajcnouti = pižlati. — co:
chléb. Na Hané. Bkr.

Švajco, a, n. = šidlo, die Schusterahle.
U Opav. Klš. Cf. Švalec.

Švajda, paseky u Tylovic v Rožnov. Tč.

Švakr = švagr.

Švakrová, é, f. BR. II. 7 b. Vz Šva-
grová.

Šválati = švalky dělati. Vz Šválek. Mor.
MtJ.

Švalbka, y, f., schwalbea. Rostl. I. 243. a.

Švalec, lce, m. = šidlo, eine grosse Ahle.
Na Ostr. Tč. Cf. Švajco.

Šválek, šválek, lku, m. = co válením
se učiní, etwas Geknetetes. Ve Slez. a na
Mor. Pk., Škd., Mtl. — Š. = šiška, kaštan
na šatech, der Klunker. D.

Švališar, a, m., v obec. mluvě m.: šva-
ližér z fr. chevauxleger. Rk. Š. = lehký
jezdec (cheval léger). Kšá.
Švaliti = svaliti. U Frenšt.

Švaljé, vz Chevalier.

Švambera, y, f., Schwambera, samota

u Plas. PL.

Švamberk, a, m., jm. strčes. panského

rodu. Vz Tk. 1. 626.. II. 102., III. 661., IV.

742., V. 260., S. N., Tf. 393. Původní čes.

jméno hradu Š-ka bylo Krasikov. Pal. D.

I 2. 487.
Švambovce, Šwambowce, několik domů

u Zlína. PL.