Předchozí (983)  Strana:984  Další (985) |
|
|||
984
|
|||
|
|||
Znamení, jen že má i v instrumentálu: švadlí.
Příp. -dlija. Mkl. B. 10tí. (Hý.). Byla sem jen prostou švadlí. Us. Dbv. Švadlíně, ěte, n. == švadlenino dítě. Us.
Dch. Švadlíř, e, m., der Fadler. Srn.
Švadliti, il, en, ení = švadlenskou práci
konati, švadlenou býti, als Nähterin nahen. Us. — si co: hezký peníz si vyšvadlí. Us. Švadoniti, il, ění == klábositi, schwätzen.
Rubeš. Cf. Sváda, Švadrati = kliditi se, kvapně odcházeti,
sich fortpacken, aus dem Staub machen. Jg. Švadrona, y, f., též škadrona, z franc.
escadrone = setnina jezdcův, die Schwa- drone. Rk. Š. n. eskadrona, 150—200 koní. Jí velí ritmistr; 4—8 švadron činí pluk, jemuž velí plukovník. Ku š-ně patří: rit- mistr, nadporučíci, poručici, kadet náměstek důstojnický, strážmistr, strážmistr účetní, podstrážmistři, desátníci, trubač, vojáci, sluhové, lékař, sedlář. Rf. Švadronář, e, m. = mnohomluvka, der
Plapperer, Mauldrescher. Kmk. Švadronil, a, m. = švadronář. Na Po-
ličku. Kšá. Švadronilka, y, f., die Plappererin,
Schwätzerin. Na Poličku. Kšá. Švadroniti, il, ění == švadoniti. Us.
Š vager, vz Švagr.
Švagerský, vz Švagrovský.
Švagerství, n., vz Švagrovství.
Švagr, a, švagřík, a, švagříček, čka,
m., není německé jméno, nýbrž slovanské, od svak n. svakr (jako brat a bratr), kte- réžto slovo vydluživ se Němec zpotvořené nám Čechům a Polákům zase vrátil: švagr, szwagier. Č. Sr. ml. sl. 239. Š., skr. svacura, řec. h.vQÓc, lat. socer. Schl. Vz Jeter, Šve- kruše. Š. = každý příbuzný manželstvím, Schwager, m., V , Kom., zvláště manželčin bratr, Bruder der Frau a sestřin muž, der Schwestermann. D. Jednou sestrou dva š-y si způsobiti (maličkostí mnoho dosíci. Vz Šťastný). Mit einem Steine zwei Würfe machen. Lb., V. Pokrevenci jednoho z man- želů jsou vzhledem na druhého švakři a švekruše a svazek tento švagrovství. Pt. Příbuzní (z manželství) titulem švagrů se ctí. Kom. J. 593. Švagr. Pč. 13. Vítej z vojny Juřičku, můj rozmilý švagřičku; Tak ho za švakra vítali, až z něho kosti lítaly; Se švagrem jsem byla chvilčičku, s bratrem jsem byla z mladosti, s milým chci býti do smrti. Sš. P. 92. 192., 752. Heralt Mikulášův švagr. Půh. l.310., II. 133., 410. (Tč.). Vz Příbuzenství, Želva. — Š., osob. jm. Švagřina, švagřinka, y, f. = švagrová.
Slov. Bern. Švagřiti, il, en, ení = švagry činiti,
Schwägern. — koho. On je švakří. Jg. — se, sich beschwägern. D. Švagrov, a, m. S. horní a dolní, Nieder-,
Ober-Schwägersdorf, ves u Mohelnice. PL. |
Švagrová, é, f. = svatka, každá manžel-
stvím příbuzná zvl. manželova sestra n. bra- trova žena, die Schwägerin. Jg. Vz Švagr. Rob, š-vá, jako já, to (= pak) budzěš měč kus chleba; Ach neplačce. dzěci mé, půjdu ja do š-vé (= ke š-vé). Šš. P. 91. Švagrovský = švagrovi náležitý, Schwä-
ger-, schwägerisch. Jg. — Š., ého, m., osob. jm. Švagrovství, n., die Schwägerschaft. V.
Vz Švagr, Příbuzenství. Švagrův, -ova, -ovo, dem Schwager ge-
hörig. Us. Jg. Švagruvka, y, f., die Schwägerin. Na
Ostrav. TČ. Švagryná, é, f. = švakrová. Slov.
Šváh, u, m. = cecek, der Euterstrich.
Mor. D. Švahati == švihati. Slov.
Švacli, a, m., osob. jm. S. Adam a An-
tonín, malíři a řezbáři. Vz S. N. Švácha, y, m., osob. jm.
Švacháček, čka, m. == švagr. Mor. Cf.
Kmocháček. Švachtati = žvachtati, schwätzen. Kom.
Švajcar, a, m. = šafář, der Schaffner,
Milchmeier. Komenský dvorečku, co by do ťa hrom bil, a toho š a co by napřed zabil. Sš. P. 512. Vz násl. Švajcarka, y, f. = šafářka, die Schaff-
nerin, Milchmeierin. Pro švajcara môže, pro š-ku přijdi čerte s měchem. Sš. P. 235. Švajcati, švajcnouti = pižlati. — co:
chléb. Na Hané. Bkr. Švajco, a, n. = šidlo, die Schusterahle.
U Opav. Klš. Cf. Švalec. Švajda, paseky u Tylovic v Rožnov. Tč.
Švakr = švagr.
Švakrová, é, f. BR. II. 7 b. Vz Šva-
grová. Šválati = švalky dělati. Vz Šválek. Mor.
MtJ. Švalbka, y, f., schwalbea. Rostl. I. 243. a.
Švalec, lce, m. = šidlo, eine grosse Ahle.
Na Ostr. Tč. Cf. Švajco. Šválek, šválek, lku, m. = co válením
se učiní, etwas Geknetetes. Ve Slez. a na Mor. Pk., Škd., Mtl. — Š. = šiška, kaštan na šatech, der Klunker. D. Švališar, a, m., v obec. mluvě m.: šva-
ližér z fr. chevauxleger. Rk. Š. = lehký jezdec (cheval léger). Kšá. Švaliti = svaliti. U Frenšt. Švaljé, vz Chevalier.
Švambera, y, f., Schwambera, samota
u Plas. PL.
Švamberk, a, m., jm. strčes. panského
rodu. Vz Tk. 1. 626.. II. 102., III. 661., IV.
742., V. 260., S. N., Tf. 393. Původní čes.
jméno hradu Š-ka bylo Krasikov. Pal. D.
I 2. 487.
Švambovce, Šwambowce, několik domů u Zlína. PL.
|
||
|
|||
Předchozí (983)  Strana:984  Další (985) |