987

Šveholivě, zwitschernd. Š. pěti.

Šveholiyý, šveholný, zwitschernd, ge-
schwätzig. Šm.

Šveholník, a, m., der Schwätzer. Víd. list.
Vz Švehola.

Šveholný = šveholící, zwitschernd; 2.
žvavý, geschwätzig. Zlob.

Švehotati, zwitschern. Sš. Sm. bs. 150.

Švehule, e, f., alauda hiemalis, die Schnee-
lerche.

Švehrati = žvástati, schwätzen. Rkp.
vodň.
Švěchota, y, m , osob. jm.

Švechta, y, m. = kdo nesrozumitelně
mluví, wer unverständlich spricht.

Švechtati = švehlati, cvrkati, zwitschern,
tictitare (vox passeris). Lex. vet. — Š. =
nesrozumitelně mluviti, unverständlich reden.

Švejcar, a, m., osob. jm.
Švejcara, y, f. = švýcarská kráva, eine
Schweizerkuh. V Poličku. Kšá, Dch.

Švejcarovský mlýn, Schweizermühle,
u Únoště. PL.

Švejda, y, m., vz Švéd. — Š. = člověk
hrubý, nezpůsobný, ein roher, ungeschickter
Mensch. Berg. exe. — Š., osob. jm. -- Š-di,
pl., nadávka občanům z Jakubčovic ve Slez-
sku. Šd.

Švejdováti u jirchářů = rub kůže mí-
chaninou vody vápenné a popela potříti a
na sebe položiti, aby chlupy pustily, z něm.
schweiden, schwöden. D.

Švejdrovský mlýn u Jičína. PL.

Švejkovský, ého, m., osob. jm.

Švejnoha, y, m., osob. jm.

Švekr, vz Svekr.

Švekruše, vz Svegruše, Švekra.

Švel, u, m., šp. z něm. die Schwelle =
práh, podval.

Švela, y, f., na Slov. = čmelík, die Hühner-
laus. Bern. — Š. = švehla. — Š., y, m.,
osob. jm.

Švelha, y, f., Schwellha, samota u Lom-
nice v Budějov.

Švenda, y, f., osob. jm. S. Frant., český
dějepisec, † 1822. Vz S. N.

Švendov, a, m., Gschwendt, ves u Strop-
nice. PL.

Šver, a, m. = zeť, der Schwiegersohn.
Rgl.

Švercovská, é, f. (e. píseň), das Schwär-
zerlied. Mor. Tč. Cf. Šverec.

Šverec, rce, m. = pašer, podloudník,
z němec, der Schwärzer. U Příbora. Mtl.,
Kda.

Šveřep, vz Sveřep.

Šverkati = štěbetati, švitořiti (o dětech
a ptácích). Dch. — kde. Něco ve vzduchu
šverká, schwirrt. Us. Dch.

Švertásek, ska, m., osobní jra. Šd. Š.,
lahůdkář v Praze.

Švertati, švrtati, zwitschern. Šd.

Švestka, švestička, y, f., z sřlat. seba-
stica i. e. prunus; z českého povstalo něm.
Zwetschke. Mz. 340. — Š. = strom i ovoce
jeho, die Pflaume, Zwetschke, Quetsche, der
Zwetschkenbaum. V. V ob. ml. šveska, vz t.
Š. obecná, turecká veliká n císařská na-
chová, duranče n. papše; odrudy švestek:
mirabelky, ryngle (reine-Claude), špendlíky,
karlata. Čl. Cf. Rstp. 478.. Schd. II. 308.,
Čl. 36., Kk. 252., 253., FB. 101., Čl. Kv.
374., Slb. 514., KP. III. 274. Švestkám ří-
kají ra mor. Zlínsku: trnky; drobné trnky
jsou švestky. Na Hané jest švestka místy
druh kulaté slivky. Kd. Na Hané: karlátka;
u Uher. Hradiště říkají trnky m. švestky.
Tč. Š. uherská n. sedmihra dská, V., arabská,
podzimní. Ros., Kom. Švestky a slívy:
Anna, Aninka, blumy, burbulaki, cukrnatá,
dolanka, flašky, karie (gt. karlete; karlátka),
kropky, křupavka, kulatka, mirabela, pr-
cavky, ryngle (černé, červené, modré, zelené,
žluté), rysy, řičky, šaborky (u Víškova,
Bkř.), šídlovky, študejky, trnky, veslavka,
výlubky, Am., Dumek, litoměřická, Fürst's
Frühzwetschke, ranná pulcatka, Wangen-
heim's Frühzwetschke (velmi úrodná), vlaš-
ská švestka, italienische oder Fellenberger,
domácí švestka, Hauszwetschke, š. prince
Engel berta, větší než domácí, Prinz Engel-
berte Zwetschke, sedmihradka (do vlhkých
a studených poloh, nezmrzne), Siebenbürger
Zwetschke, žlutá Hartwisovka, Hartwiss's
gelbe Zwetschke, tu lze sušit. Pološvestky,
Halbzwetschken: fialová pološvestka, vio-
lette Diagrée. Datlovky, Dattelzwetschken:
fialová datlovka, velmi úrodná, violette Dattel-
zwetschke. Jabloň, hruška, višně, švestka.
Kom. J. 111. S. sedmihradská, p. damas-
cena, V.; arabská, p. sebastena, Ros.; pod-
zimní, p. nana. Kom. J. 120. Dvě š-ky na
jedné stopce srostlé: kalhoty, srostlík. Jg.
Š-ky bývají krásnou modrou mhlou pota-
ženy. Š. hlídati. Us. Ze š-ek povidla vařiti;
Š-ky dusiti, vařiti, zavařiti, naložiti, péci;
Š-ky na lískách v sušírně, v troubě sušiti.
Us. Svých pět š-stek sebrati dle něm. seine
fünf Zwetschken zusammennehmen; v češ-
tině máme: sítka svá sebrati. Cf. Knot. I na
dobré švetsce pouchr roste. Č. Zanech si
těch špiček, ještě nejsou švestky zralé. D.
Míti švestku v ústech = šišlati. Jg. Vz
Pecka — Š., Schwestka, samota u Bechyně.
PL. — Š., y, m., osob. jm. Š. Frt., advokat
v Praze, 1811.—1869. Vz S. N. - Š-ky =
povidla. U Litovle. Kčr.

Švestkář, e, m., der Zwetschkenmann.

Švestkaření, n., der Zwetschkenhandel.
Us.

Švestkařiti, il, ení, Zwetschkenhandel
treiben.

Švestkářka, y, f., das Zwetschkenweib.

Švestkářský, den Zwetschkenmann be-
treffend.

Švestkářství, n., der Zwetschkenhandel.

Švestkoví, n. = mnoho švestkových stromů,
Zwetsehkenbäume, Zwetschkenpflauzung.

Švestkovna, y, f., der Zwetschkengarten.
D.



	987

	Šveholivě, zwitschernd. Š. pěti. Šveholiyý, šveholný, zwitschernd, ge- schwätzig. Šm. Šveholník, a, m., der Schwätzer. Víd. list. Vz Švehola. Šveholný = šveholící, zwitschernd; 2. žvavý, geschwätzig. Zlob. Švehotati, zwitschern. Sš. Sm. bs. 150. Švehule, e, f., alauda hiemalis, die Schnee- lerche. Švehrati = žvástati, schwätzen. Rkp. vodň. Švěchota, y, m , osob. jm. Švechta, y, m. = kdo nesrozumitelně mluví, wer unverständlich spricht. Švechtati = švehlati, cvrkati, zwitschern, tictitare (vox passeris). Lex. vet. — Š. = nesrozumitelně mluviti, unverständlich reden. Švejcar, a, m., osob. jm. Švejcara, y, f. = švýcarská kráva, eine Schweizerkuh. V Poličku. Kšá, Dch. Švejcarovský mlýn, Schweizermühle, u Únoště. PL. Švejda, y, m., vz Švéd. — Š. = člověk hrubý, nezpůsobný, ein roher, ungeschickter Mensch. Berg. exe. — Š., osob. jm. -- Š-di, pl., nadávka občanům z Jakubčovic ve Slez- sku. Šd. Švejdováti u jirchářů = rub kůže mí- chaninou vody vápenné a popela potříti a na sebe položiti, aby chlupy pustily, z něm. schweiden, schwöden. D. Švejdrovský mlýn u Jičína. PL. Švejkovský, ého, m., osob. jm. Švejnoha, y, m., osob. jm. Švekr, vz Svekr. Švekruše, vz Svegruše, Švekra. Švel, u, m., šp. z něm. die Schwelle = práh, podval. Švela, y, f., na Slov. = čmelík, die Hühner- laus. Bern. — Š. = švehla. — Š., y, m., osob. jm. Švelha, y, f., Schwellha, samota u Lom- nice v Budějov. Švenda, y, f., osob. jm. S. Frant., český dějepisec, † 1822. Vz S. N. Švendov, a, m., Gschwendt, ves u Strop- nice. PL. Šver, a, m. = zeť, der Schwiegersohn. Rgl. Švercovská, é, f. (e. píseň), das Schwär- zerlied. Mor. Tč. Cf. Šverec. Šverec, rce, m. = pašer, podloudník, z němec, der Schwärzer. U Příbora. Mtl., Kda. Šveřep, vz Sveřep. Šverkati = štěbetati, švitořiti (o dětech a ptácích). Dch. — kde. Něco ve vzduchu šverká, schwirrt. Us. Dch. Švertásek, ska, m., osobní jra. Šd. Š., lahůdkář v Praze. Švertati, švrtati, zwitschern. Šd.	Švestka, švestička, y, f., z sřlat. seba- stica i. e. prunus; z českého povstalo něm. Zwetschke. Mz. 340. — Š. = strom i ovoce jeho, die Pflaume, Zwetschke, Quetsche, der Zwetschkenbaum. V. V ob. ml. šveska, vz t. Š. obecná, turecká veliká n císařská na- chová, duranče n. papše; odrudy švestek: mirabelky, ryngle (reine-Claude), špendlíky, karlata. Čl. Cf. Rstp. 478.. Schd. II. 308., Čl. 36., Kk. 252., 253., FB. 101., Čl. Kv. 374., Slb. 514., KP. III. 274. Švestkám ří- kají ra mor. Zlínsku: trnky; drobné trnky jsou švestky. Na Hané jest švestka místy druh kulaté slivky. Kd. Na Hané: karlátka; u Uher. Hradiště říkají trnky m. švestky. Tč. Š. uherská n. sedmihra dská, V., arabská, podzimní. Ros., Kom. Švestky a slívy: Anna, Aninka, blumy, burbulaki, cukrnatá, dolanka, flašky, karie (gt. karlete; karlátka), kropky, křupavka, kulatka, mirabela, pr- cavky, ryngle (černé, červené, modré, zelené, žluté), rysy, řičky, šaborky (u Víškova, Bkř.), šídlovky, študejky, trnky, veslavka, výlubky, Am., Dumek, litoměřická, Fürst's Frühzwetschke, ranná pulcatka, Wangen- heim's Frühzwetschke (velmi úrodná), vlaš- ská švestka, italienische oder Fellenberger, domácí švestka, Hauszwetschke, š. prince Engel berta, větší než domácí, Prinz Engel- berte Zwetschke, sedmihradka (do vlhkých a studených poloh, nezmrzne), Siebenbürger Zwetschke, žlutá Hartwisovka, Hartwiss's gelbe Zwetschke, tu lze sušit. Pološvestky, Halbzwetschken: fialová pološvestka, vio- lette Diagrée. Datlovky, Dattelzwetschken: fialová datlovka, velmi úrodná, violette Dattel- zwetschke. Jabloň, hruška, višně, švestka. Kom. J. 111. S. sedmihradská, p. damas- cena, V.; arabská, p. sebastena, Ros.; pod- zimní, p. nana. Kom. J. 120. Dvě š-ky na jedné stopce srostlé: kalhoty, srostlík. Jg. Š-ky bývají krásnou modrou mhlou pota- ženy. Š. hlídati. Us. Ze š-ek povidla vařiti; Š-ky dusiti, vařiti, zavařiti, naložiti, péci; Š-ky na lískách v sušírně, v troubě sušiti. Us. Svých pět š-stek sebrati dle něm. seine fünf Zwetschken zusammennehmen; v češ- tině máme: sítka svá sebrati. Cf. Knot. I na dobré švetsce pouchr roste. Č. Zanech si těch špiček, ještě nejsou švestky zralé. D. Míti švestku v ústech = šišlati. Jg. Vz Pecka — Š., Schwestka, samota u Bechyně. PL. — Š., y, m., osob. jm. Š. Frt., advokat v Praze, 1811.—1869. Vz S. N. - Š-ky = povidla. U Litovle. Kčr. Švestkář, e, m., der Zwetschkenmann. Švestkaření, n., der Zwetschkenhandel. Us. Švestkařiti, il, ení, Zwetschkenhandel treiben. Švestkářka, y, f., das Zwetschkenweib. Švestkářský, den Zwetschkenmann be- treffend. Švestkářství, n., der Zwetschkenhandel. Švestkoví, n. = mnoho švestkových stromů, Zwetsehkenbäume, Zwetschkenpflauzung. Švestkovna, y, f., der Zwetschkengarten. D.