Předchozí (988)  Strana:989  Další (990) |
|
|||
Švihkosť, i, f. = švihlosť.
Švihký = švihlý.
Švihlati === štěbetati, schwatzen. Aqu.
Švihle, vz Švihel.
Švihle, ete, n. = štíhlá dívka, ein schlank-
gewachsenes Mädchen. Rgl. Ú Skuhrova. Dhn. Švihlice, e, švihlička, y, f. = švihlá,
lepá ženština, ein junges aufgeschossenes Frauenzimmer; švihačka, Stutzerin, f. D. Švihlický = švihácký, Stutzer-.
Švihlictví, n. = strojnosť, die Stutzerei.
Švihličí = vrabčí, Sperlings-. S. hnízdo.
ÜB.
Švihlička, y, f. = švihlice.
Švihličkář, e, m. = švihák.
Švihlík, a, m. = švihlý, mladý člověk
zvl. s vedlejším významem strojnosti, der Stutzer.— Š. — vrabec. Ros. To je š.! Us. — S. = polní vrabec, polňák, štilipec, passer silvestris, der Feld-, Holzsperling. — Š., passer pratorum, der Wiesensperling. D. Us. Jg Vz Oupolník. — Š., u, m., spiran- thes. Š. podzimní, krutiklas, s. autumnalis. Vz FB. 23., Čl. Kv. 137., Slb. 223. — Š., a, m., Schwihlig, samota u Bernardic. PL. — Š., osobní jm. Š. Ant. Alex. 1794.-1846., spisovatel čes. Vz S. N. Švihliti = švířiti, il, ení; švihliňkati, švi-
Hnkati — jako vrabec zpívati, zwitschern, girren. Vrabec šviřinká, cvrliká, švihlí. — Š. = žertovati, neužitečné řeči mluviti, scher- zen. Ros. — Jg. Švihlorostlý, schlank gewachsen. Šm.
Švihlosť, i, f., die Schlankheit. — Š. =
švižnosť, mrštnosť. Vz toto. Švihlý = tenký v růstu, štíplý, schlank;
2. švižný. Vz Švižný. Jg. Š. metla. Dch. Švihlé veveřice skákaly se stromu na strom. Kmk. Já si na ně (koně) skočím, šátečkem zatočím, a já sem chlapíček švihlý. Slav. Čes. mor. ps. 61. Švihna, y, f. = švihlice.
Švihnouti, vz Švihati. Švihnutí, n. = švih, der Schmitz. Hieb.
Švihnutý; -ut, a, o, geschwippt, ge- hauen (einmal). Us. Jg. Švihotati, zwitschern. — abs. Ach, lašto-
věnka černy ptak, rano vstava, švihotava, mlade ludi ze sna budi. Sš. P. 197. Cf. Švi- tořiti. — Š., schwippen. — koho čím: pru- tem. Us. Jg. Švihoun, u, m., švihovka, y, f. = šar-
šoun, tarasnice, veliké dělo, Stück, n. Ros. Wahrsch. von švihlý, schlank, dünn, flink, schnell, weil dieses Geschütz lang u. dünn war. Gl. 340. Přivezli Pražanům z Norm- berka dvě š-ky nebo tarasnice pěti loket zdélí. Gl. 340. — Š., a, m. = švihák, der Stutzer. Olom. Sd. Švihov, a, m., Schwihau, městečko mezi
Plzní a Klatovy; ves u Soutic a u Pracha- tic; Schmihof, ves u Kolešovic; Schwichow, ves u Nasavrk; Schwihof, samota u Dubé. |
PL. Cf. Tk. III. 661., IV. 742., V. 40.. 43.,
48., S. N., Pal. D. I. 2. 496. Švihovec, vce, m. — švižný prut, eine
biegsame Ruthe. Však tě proženu, jak po- padnu nějaký š. Mor. Sd. Švihovka, y, f., vz Švihoun. — Š. =
metla, Ruthe, f. Us. — Š., dlouhá lopata ku sázení housek do peci, eine Bäckerschau- fel Dch. Švihovnice, e, f. = švihoun. — Š. = švi-
hovka, die Bäckerschaufel. Rk. Švihovský, ého, m., osob. jm. Š. z Riesen-
berka a ze Skály, jm. strčes. rodu. Vz S. N. Švik, a, m., osob. jm. Tk. II. 251., III.
106., V. 62., Tf. 266. Švíik, u, m. = malý šev, kleine Naht;
2. lem, límec, obruba, der Saum. D. Švimberský, ého, m., osob. jm.
Švinda, y, f. = kořalka, der Branntwein.
Us. Kal. Švindl, u, m., něm., balamucení, na Mor.
mátoha, Brt., šal, šalba, mámilství, filutství, filutářství. Rk. Švindlář, e, m. = švindléř. Rk.
Švindléř, e, m. balamuta, der Schwindler.
Vz Švindl. Švindléřský, Schwindel-. Š. dílo. Šp.
Švindlice, e, f., eine Putzsüchtige. Cf.
Švintlice, Švihlice. Švindlík, a, m. = švihlík.
Švindlový, Schwindel-. Š. obchod, ein
Schwindelgeschäft. Šp. Švingulace, e, f., lustiger Streich, lustiges
Kameradenstückchen. Šm. Švingulant, a, m., lustiger Kamerad, der
Spassmacher, ein durchtriebener Mensch, Schelm. Š. Šviňha, y, f., švinka v rebřině, flache
Leitersprosse. Vz Švinka. — Š.-, u provaz- níka náčiní železné šavli podobné, jímž se pazdeří z konopí stírá. Us. Z němec, die Schw: nge. Mz. 340. — Š. == příčné dřevo v branách, v němé jsou hřeby připevněny. U Písku. Šg. Vz Švinka. Švink, u, m., die Geläufigkeit, Fertigkeit,
Schlagfertigkeit. Nemá toho švinku, aby to hned vyskoumal. Na Ostrav. Té. Šviňk, u, m., šp. z něm. der Schwind =
schnutí, schřadnutí. Má š. = schne, chřadne. D. Švinka, y, f. = příční dřevo v řebři-
nách, šviňha, mečík, breite Leitersprosse, die Schwinge. Jg. — Svinky nebo mečíky u bran, paprsky, v nichž hřeby jsou, die Schwingen in der Egge. — Š. u pluhu = dřevo to, které sochy váže, hölzerne Pflug- sprossen. Rohn. — Š. (v papírně) == rov- nosť záhy se stoupou, die Schwinge mit dem Stampfe. Nomencl. Švintlice, e, f. = švindlice. U N. Kdyně.
Rgl. Švintlík, a, m. == švindlík. U N. Kdyně.
Švirák, a, m., osob. jm. Mor. Sd.
|
||
|
|||
Předchozí (988)  Strana:989  Další (990) |