Předchozí (989)  Strana:990  Dalí (991) |
|
|||
990
|
|||
|
|||
viřink, u, m., das Zwitschern. Ros.
viřinkati, vz vihliti (té o koroptvích).
Dch. viřinká pták. Brt, d. vířiti = veholiti, viholiti, zwitschern,
schwirren. vískos, i, f. = vinos. Slov.
viský = viný. Slov.
Svitek, tku, m. = svitek. U Opav. Pk.
vítor, u, m.= vítoření, das Gezwit-
scher, Geschrei. . ptáků, ptačí. D. vitora, y, m. a f. == vítorný, hovorný,
ein Gesprächiger, eine Gesprächige. Jg. vitorati = vitořiti. abs. Latověnka
černy ptok, rono vstovo, vitorovo. S. P. 197. - komu o kom. vitorá mně o mé milé, bych dom neel, a deň bílé. S. P. 370. se. Za naimi humny zelená se, sedí tam latověnka, vitorá se. S. P. 370. (Tč.). vítořinka, y, f. = vítořivý pták. Nár.
pís. S. vítorná pěkný bílý peří má. Nár. pís. vitořiti (zastr. vátořiti), il, en, ení;
-řivati = veholiti, schwirren, girren, zwit- schern. abs Vlatovky vitoří, ptáci vi- toří. Ros. Vz vitorati. nad čím. Us. ., těbetati jako ptáci, schwatzen, plaudern, lallen. Dítě vitoří (začíná mluviti, lallt). Ros. ke komu. Jedna k němu vitořila Er. P. 471. na koho. Budou na mne holky . Er. P. 412. vítořivý = vítorný. . ptactvo. Vinař.
vítorka, y, f. = vítořivá osoba, die Plaudererin. Jg. vitornos, i, f. = hovornos, mluvnos,
die Redseligkeit, Plauderhaftigkeit. Us. vítorný = vitořící, schwirrend, zwit-
schernd; těbetný, hovorný, mluvný, zvl. o dětech, redselig, geschwätzig, gesprächig. Ros. . = vatlavý, schnappig. Us. vizkos, i, f. = vinos.
vizký = viný.
vií, n. = proutí, Ruthen. Ros.
víí, lépe: svěí == čerstvý, frisch. Ros.
vinos, i, f. = prunos, mrtnost, vih-
los, ohebnost, elastische Biegsamkeit, die Schwungkraft; rychlos, die Hurtigkeit, Flink- heit. Jg. viný (na Slov. vizký, viský) = ohebný,
vihký, vihlý, elastisch, biegsam. . prut, bič. . rychlý, hbitý, hurtig, flink, be- hend, fesch. Já som holeník, -ný pacholík. Slov. Nemc. . zajíc, Puchm., panNa, Mus., hoch. Č. voba, y, m., osob. jm.
vokr, a, m. = vakr. BN.
vóleé, vz Chevauxleger.
volky, pl., f. = naoulané těsto do po-
lévky, malé knedlíčky, Wasserspatzen. Na Ostrav. Tč. von, u, m., der Fetzen. U Nivnice na
Mor. Kch. vonda, Schwarzarka, jednotlivé domy
u Konic na Mor. Tč. |
vondra, y, f. = cúra, eine Schmudel.
Mor. Vz lundra. Sd. vonec, nce, m. = cancor. Má sukňu
sám vonec. Na morav. Zlínsku. Brt. Vz Katan.
vonepaj, e, m., Schwaneboy, Barchent.
p. vonepajka, y, f. = sukně ze vonepaje,
ein Barchentrock. Us. Ká. vorc, e, m. . Jan, spisovatel. Vz Tf.
H. 1. 193. vorčík, a, m., osob. jm.
Svorný = várný. Jo (= já) sem si my-
slela, e si synek vorny. . P. 340. Na Ostrav. vortelný, störrig, trotzig, sich bäumend.
Mor. Tč. Půjč, formánku biče svého, já ti slaím koňa vortelného. S. P. 7. vostavka, y, f. Postři koni vostavkou
chřípi. Db. vrčati = cvrčeti. Slov.
vrček, čka, m. = cvrček, die Grille.
MV. Us. na Mor. a ve Slez. Brt., Pk., Tkd. Příp. -ьkъ. Mkl. B. 263. (Hý.). Je mizerný, jak by vrčky lúpal (jak by samy vrčky jídal). Mor. Brt. Bude ho strka pod lavu, okubú mu vrčci hlavu. S. P. 741. Vz Cvrček. . = ueň u zemáků. U Pří- bor». Mtl. vrčela, y, f. Na mor. Zlínsku. Brt.
vrčeti, vz Cvrčeti. vrčina, y, f. = smrčina, Fichtenwald,
m.; pryskyřice, das Harz U Místka na Mor. kď. U Opav. Kl. . = co jest vrko- vého (smrkového): dřevo, desky, stromy, ivice. Slez. d. Vz vrk. vrčkovitý = smrkovitý, smrkový, Fich-
ten-. Mor. Mtl. Vz vrk. vrčky, pl., f. = slzy, Thränen. Tak
mu vrčky tekly z očí; Hned měl vrčky v očích; Vstoupily mu vrčky do očí. Mor. d. Z mojich černých očích vrčky vyhle- dajú. S. P. 793. vrčov, u, m. = smrčí, der Fichtenwald.
Mor. D. vrdlík, a, m., osob. jm. Mor. d.
vrk, u, m. = smrk, mor. smrek, die
Fichte. Na Moravě a ve Slez. Kl., d. S. = modřín, der Lerchenbaum. Ve Slez. d. vrkati = cvrkati, zirpen. vrček vrká.
Mor. d. vrkel, kla, m., osada u Malých Kunčic
ve Slez. Tč. vrkový = smrkový. Vz vrk. Na Mor.
a ve Slez. d. vrlák, u, m. = měchačka, kverlačka, der
Rührlöffel, der Querl, Quirl. Na Mor. Tč., Mtl., Vck., kd. Ta vařecha jak palica, vrlak jak plune kolca. S. P. 535. vrlati = vrlákem míchati, quirlen, quer-
len, vrtěti, moutiti, zatřepati, kvedlovati. Mor. Mtl., Tč. |
||
|
|||
Předchozí (989)  Strana:990  Dalí (991) |