990

Šviřink, u, m., das Zwitschern. Ros.

Šviřinkati, vz Švihliti (též o koroptvích).
Dch. Šviřinká pták. Brt, Šd.

Švířiti = šveholiti, šviholiti, zwitschern,
schwirren.

Švískosť, i, f. = švižnosť. Slov.

Šviský = švižný. Slov.

Svitek, tku, m. = svitek. U Opav. Pk.

Švítor, u, m.= švítoření, das Gezwit-
scher, Geschrei. Š. ptáků, ptačí. D.

Švitora, y, m. a f. == švítorný, hovorný,
ein Gesprächiger, eine Gesprächige. Jg.

Švitorati = švitořiti. — abs. Laštověnka
černy ptok, rono vstovo, švitorovo. Sš. P.
197. - komu o kom. Švitorá mně o mé
milé, bych dom nešel, až deň bílé. Sš. P.
370. — se. Za našimi humny zelená se, sedí
tam laštověnka, švitorá se. Sš. P. 370. (Tč.).

Švítořinka, y, f. = švítořivý pták. Nár.
pís. S. švítorná pěkný bílý peří má. Nár.
pís.

Švitořiti (zastr. švátořiti), il, en, ení;
-řivati = šveholiti, schwirren, girren, zwit-
schern.— abs Vlaštovky švitoří, ptáci švi-
toří. Ros. Vz Švitorati. — nad čím. Us. —
Š., štěbetati jako ptáci, schwatzen, plaudern,
lallen. Dítě švitoří (začíná mluviti, lallt).
Ros. — ke komu. Jedna k němu švitořila
Er. P. 471. — na koho. Budou na mne
holky š. Er. P. 412.

Švítořivý = švítorný. Š. ptactvo. Vinař.
Švítorka, y, f. = švítořivá osoba, die
Plaudererin. Jg.

Švitornosť, i, f. = hovornosť, mluvnosť,
die Redseligkeit, Plauderhaftigkeit. Us.

Švítorný = švitořící, schwirrend, zwit-
schernd; štěbetný, hovorný, mluvný, zvl.
o dětech, redselig, geschwätzig, gesprächig.
Ros. — Š. = žvatlavý, schnappig. Us.

Švizkosť, i, f. = švižnosť.

Švizký = švižný.

Šviží, n. = proutí, Ruthen. Ros.

Švíží, lépe: svěží == čerstvý, frisch. Ros.

Švižnosť, i, f. = pružnosť, mrštnost, švih-
losť, ohebnost, elastische Biegsamkeit, die
Schwungkraft; rychlosť, die Hurtigkeit, Flink-
heit. Jg.

Švižný (na Slov. švizký, šviský) = ohebný,
švihký, švihlý, elastisch, biegsam. Š. prut,
bič. — Š. — rychlý, hbitý, hurtig, flink, be-
hend, fesch. Já som holeník, š-ný pacholík.
Slov. Nemc. Š. zajíc, Puchm., panNa, Mus.,
hoch. Č.

Švoba, y, m., osob. jm.

Švokr, a, m. = švakr. BN.

Švóležé, vz Chevauxleger.

Švolky, pl., f. = našoulané těsto do po-
lévky, malé knedlíčky, Wasserspatzen. Na
Ostrav. Tč.

Švon, u, m., der Fetzen. U Nivnice na
Mor. Kch.

Švonda, Schwarzarka, jednotlivé domy
u Konic na Mor. Tč.

Švondra, y, f. = cúra, eine Schmudel.
Mor. Vz Šlundra. Sd.

Švonec, nce, m. = cancor. Má sukňu
sám švonec. Na morav. Zlínsku. Brt. Vz

Kaštan.

Švonepaj, e, m., Schwaneboy, Barchent.
Šp.

Švonepajka, y, f. = sukně ze švonepaje,
ein Barchentrock. Us. Kšá.

Švorc, e, m. Š. Jan, spisovatel. Vz Tf.
H. 1. 193.

Švorčík, a, m., osob. jm.

Svorný = švárný. Jo (= já) sem si my-
slela, že si synek švorny. Šš. P. 340. Na
Ostrav.

Švortelný, störrig, trotzig, sich bäumend.
Mor. Tč. Půjč, formánku biče svého, já ti
slažím koňa švortelného. Sš. P. 7.

Švostavka, y, f. Postřiž koni švostavkou
chřípi. Db.

Švrčati = cvrčeti. Slov.

Švrček, čka, m. = cvrček, die Grille.
MV. Us. na Mor. a ve Slez. Brt., Pk., Tkd.
Příp. -ьkъ. Mkl. B. 263. (Hý.). Je mizerný,
jak by švrčky lúpal (jak by samy švrčky
jídal). Mor. Brt. Bude ho strkať pod lavu,
oškubú mu švrčci hlavu. Sš. P. 741. Vz
Cvrček. — Š. = šušeň u zemáků. U Pří-
bor». Mtl.

Švrčela, y, f. Na mor. Zlínsku. Brt.
Švrčeti, vz Cvrčeti.

Švrčina, y, f. = smrčina, Fichtenwald,
m.; pryskyřice, das Harz U Místka na Mor.
Škď. U Opav. Klš. — Š. = co jest švrko-
vého (smrkového): dřevo, desky, stromy,
živice. Slez. Šd. Vz Švrk.

Švrčkovitý = smrkovitý, smrkový, Fich-
ten-. Mor. Mtl. Vz Švrk.

Švrčky, pl., f. = slzy, Thränen. Tak
mu švrčky tekly z očí; Hned měl švrčky
v očích; Vstoupily mu švrčky do očí. Mor.
Šd. Z mojich černých očích švrčky vyhle-
dajú. Sš. P. 793.

Švrčov, u, m. = smrčí, der Fichtenwald.
Mor. D.

Švrdlík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Švrk, u, m. = smrk, mor. smrek, die
Fichte. Na Moravě a ve Slez. Klš., Šd.
S. = modřín, der Lerchenbaum. Ve Slez.
Šd.

Švrkati = cvrkati, zirpen. Švrček švrká.
Mor. Šd.

Švrkel, kla, m., osada u Malých Kunčic
ve Slez. Tč.

Švrkový = smrkový. Vz Švrk. Na Mor.
a ve Slez. Šd.

Švrlák, u, m. = měchačka, kverlačka, der
Rührlöffel, der Querl, Quirl. Na Mor. Tč.,
Mtl., Vck., Škd. Ta vařecha jak palica,
švrlak jak plužne kolca. Sš. P. 535.

Švrlati = švrlákem míchati, quirlen, quer-
len, vrtěti, moutiti, zatřepati, kvedlovati.
Mor. Mtl., Tč.