sb157-05 0..8296

omylné tělo; Někdy Člověk pro jiných pro-
spěch mohl by jiesti z lásky, ač by svému
tělu neměl potřeby jiesti; Zřiezená láska
tomu chce, aby každý člověk viece miloval
duši každého blížnieho než své tělo; Což
urozeno jest z těla, tělo jest a co urozeno
z ducha, duch jest; Tu řečí ukazuje, že
každý člověk jest dvě věci t. j. duch a
tělo; Zabitie na duši hřiechem jest těžšie
než na těle; Tělo velme váží duši k věcem
zemským; Život člověka jest dóstojnejší,
dražší a tak lepší než jeho pokrm a tělo
lepši než rúcho; On jest byl umřel na těle,
ale oni mrtvi jsú na duši; Prve na duši
léčí, potom na těle, aby ukázal, že těžšie
jest nemoc duše než t-a; Prve ďábel vládne
duší, potom tělem; Byl jest malý na těle,
ale veliký hřiešnik na duši; Tělo se duši
protiví; Kristus vstav z mrtvých vedlé t-a,
bral se na výsosť nebeskú; Tělo slove člo-
věk zevnitřní, duše člověk vnitřní; tělo
tiehne k hřiechu a duše k ctnosti; T. mé
z blata jest, protož blatná, nečistá a roz-
košná myšlenie ot něho mám; Od těla uteci
nemohu, ani ho od sebe zahnati mohu, ale
musím je těpati, neb jest přivázáno a zabiti
ho nesluší, živiti je musím; Proto t. vždy
repce proti duchu; A proč duši svú málo
vážíš a jie předkládáš tělo?; Pročež tehdy
tělo své drahými věcmi okrašluješ, kteréžto
po malých dnech črvie budú žráti?; Pokrm
a nápoj tělestný jest k zachování těla; T.
vzalo jest dóstojenstvie a duše ztratila jest
poctivosť; Živý chlebe, kterýž's z sebe život
zpuosobil zvoleným tělem, na kříži umu-
čeným. Hus I. 328., II. 38., 49., 140., 146.,
148., 171., 227., 233., 284., 304., 350., 354.,
376., 391., 411., 432., III. 34., 105., 118.,
119., 143., 155., 171., 235., 266. (Té. ). Vz
Ukázka. Na našich tělích i duších; Pohodlí
tělu svému hleděli; Abyste za příčinou
svobody ducha nepovolovali tělu. BR. II.
503. a., 614. a., 639. b. Tlusté (hrubé) tělo,
hrubá mysl. Č. Co tělu libo, duši žel. č.
V malém těle bývá obyčajné malá síla.
Morav. TČ. Kde málo na těle, tam málo
v těle. Vz Chudý. Lb. Velké tělo malý
duch (tomu, kdo se chlubí, že je vzrostlý).
U Žamberka. Dbv. Vz k tomu a k před-
cházejícímu strany přísloví a pořekadel
ještě: Basa, Bašta, Bělidlo, Bič, Boube-
latý, Břicho, Dar, Děvče, Dřevce, Hlava,
Hluchý, Holka, Hrách, Chlap, Chlapec, Ko-
nope, Kopí, Krajíc, Krása, Krásný, Máslo,
Míra, Mužátko, Mýdlo, Neštovice, Noha,
Okno, Oko, Opeci, Paňátko, Panství, Pěkný,
Pes, Pokladnice, Předsevzetí, Předsudek, Pre-
latura, Proso, Silný, Stéblo, Strniště, Suchý,
Svinský, Tenký, Tlustý, Tvaroh, Útor, Vejce,
Větřík, Zelí, Zívati, Zrcadlo, Žena. (Pří-
sloví z Č. ). — T. = celosť něčeho, der Kör-
per, die Kommunität. T. obce. Dch. T. církve
(celá společnosť), Us., městské. V. Čtyři sta-
vové aby jedno tělo byli. Beck. II. 2. 146.
T. duchové (o cirkvi); Odrezaní a odsečení
od těla církve. Sš. I. 161., II. 59. (Hý. ). Na-
zývať sv. Pavel tělo Kristovo vešken sbor
lidí, jenž spaseni budú; Kteréžto Kristus
jako jie, když je skrze smrť jich k věčnému
životu volá a je v své tělo, t. k tovarišstvu

svému, jako krmi přijímá. Hus. II. 38., III.
58. (Tč. ). — T. = smyslnosť, die Fleischlich-
keit, Sinnlichkeit. Dobuď se z okovů těla.
Kom. K vilnosti těla nakloněný. V. Rozkoši
těla uzdu pustiti, povoliti. V. — T. mrtvé,
mrtvola, entseelter Körper, der Leichnam.
T. bez duše; mrtvá těla pochovávati, páliti;
tělo zemi navrátiti. V. Chodí jako t. bez
duše (bez mysli, utrápený). Ros. T. mrtvé
od hrobařů se vynáší. Kom. Aby někdo nad
tělem tím mrtvým tyranství neprovodil. BR.
II. 131. a. T. otevříti (dutinu prsní a břišní),
okrásti, zprzniti; ohledáni mrtvého těla. J.
tr. T. umrtvené. Sš. I. 56. T. pak mrtvé od-
vezeno jest do Uher ku pohřbu. Pal. III. 3.
264. A pomáhali mrtvé tělo připravovati.
NB. Tč. 198. Ej hukša, hukša s milého, ne-
jezte těla bílého; Kdo tum cestum půjdže,
přečitač se može, že v tym jednym hrobě
dvě čela (těla) při sobě. Sš. Ps. 92., 453.
(Tč. ). O jsú-li v tobě litostivá třeva, kře-
sťane, jenž pláčeš těla, od něhož jest od-
stúpila duše a neplačeš duše, od kteréž jest
odstúpil Bóh?; Tělo v hrob uvaliti; Prve
čertie donesú duši do pekla, než lidé tělo
do hrobu; Mina jest masť lékařská a hořká,
jížto těla mrtvá maží, aby červie a smrad
jich neporušil. Hus II. 357., 358., II. 20.
(Tč. ). — T. Páně, bozi, der Leib Christi.
T. Páně přijímati. Us. Hod božího téla. Us.
Nebude-li na boží tělo čas, nebudeme míti
hustý kvas (bude nesporé obilí). Hrš. O bo-
žím těle světí se věnce. Ml. Bratrstvo těla
božího se znamením obruče (kruhu) a kla-
divu ve 14. stol. v Praze. uch. Zvlášť se
rač přimlouvati, když budem umírati, by-
chom hodně t. Páně přijali; Kněz boží tělo
zdvíhá, druhý posel přibíhá. Sš. P. 54., 795.
(Tč. ). O svatém Duše ještě v kožuše, o bo-
žím těle skoč do vody směle. Nedává se
nám (za pokrm) tělo (Páně) hmotné a ha-
matné, nébrž oslavené a zduchovnělé a zsvá-
tostnělé; T. Páně bylo po vzkřesu o mnoho
vzdušnějším, tenějším, duchovnějším, nejsouc
místu a času podrobeno. Sš. J. 117., 299. (Hý. ).
Božie telo dôstojné přijímá, ktož milostí
v Bohu přebývá, ač k oltáři nepristúpi;
Těla božieho v zpósobu chleba přijímáme
dobrým často dobré jest; Když nemoc ve-
liká připadne, tehdy sě zpoviedají a těla
Ježíšova žádají; A tak jsú v první blud a
v kacieřstvo upadli o božiem těle. Hus I.
364., 382., II, 323., III. 172. (Tč. ). — T. =
dřík, trup, peň těla, der Rumpf des mensch-
lichen Körpers D. — Tílko, a, n., das Lei-
bel. — T. = maso na těle, das Fleisch.
Bráti tělo (týti), tratiti télo, spadati z těla.
L. Jest při těle (telnatý),. Ros. V těle se
přepadati, hubeněti. Os. Úmysl stal se tělem
a krví, das Vorhaben wurde Fleisch und
Blut. Dch. Ten kůň byl při těle (tlustý).
Us. A slovo tělem učiněno jest, das Wort
ist Fleisch geworden. Chutnější jest kúsek
chleba suchého v pokoji, nežli tělo upečené
v rozbroji. Slov. Tč. Tělo mé jest pravý
pokrm a krev má jest pravý nápoj; Tělo
červóm, zbožie přátelóm a duše čertóm se
dostala. Hus. I. 279., II. 243. (Tč). Nejsem
já to dřevo, jsem já krev a tělo; kořen vy-
kopejte, otci" mě dodejte; Pastvou tě na-

214*