sb157-05 0..8296

323

einander fassen; růsti, Würzel schlagen,
wachsen; na starosť vzíti, zastati se, sich
annehmen. — abs. Já již ujímám (pletouc
punčochu = 2 oka v jedno sbírám a tak
punčochu úžím). Us Co je to: Ujímám-li,
přibývá; neujímám-li, menší bývá (díra).
Jg. Že i všecko mínění jeho jináč než on
mínil, ujato a jemu vykládáno bylo. Skl.
1191. Kam kto vida, ujímáše. Výb. I. 302.
— co, koho. Smysl obecný spatřených věcí
podobizny ujímá; U. smlouvu = učiniti.
Kom. Správu obce u. V. Dědičné ujali domy.
Br. Slova zle ujímati (rozuměti). Kom. U.
svůj statek. D., Ros., doly. Us. Umí lidská
srdce u. (jímati). Ananiáš ujal lestně něco
peněz za pole prodané. MP. Dj. bibl. II. 193.
Ujal toho plátna kousek (ustřihl). Mor. Šd.
U. úřad, dědictví, vládu, antreten. J. tr.
A poněvadž mi muoj jistec z brány jíti
chtěl, ujal sem jeho chtě jej držeti jako
jistce svého, aby mi neušil (neušel). NB.
Tč. 19. Bratr ujal chalupu a mně má splatiť
1000 zl. Us. Šd. Král Ferdinand hory stří-
brné zase ujal; Pan Mikuláš ujal díl kbel-
ský. Dač I. 344, 364. Ujmouti dědictví.
Kom. Sem k vám té naděje, že, jakž já
dobře míním, tak i vy dobře to ujmete.
Žer. 319. Kdybyste někdy jsouce přemožena
hněvem, ráčili některé slovo vypustiti, které
by p. Václav ujíti a k soudu připraviti
mohl. Žer. 328. Království dědičně ujímati.
Odešel, aby tam moc sobě danou ujal. BR.
II. 115. b., 272. Kyaxares království medské
ujal. Abr. z G. — co komu. Komu by
co ujato bylo. Pam. Val. Mez. 216. Než
radši mně ujměte a jemu více učiňte. Arch.
II. 158. Kdo dar připomíná, daru česť ujímá,
Na Slov. Tč. Aby ujal sobě království.
Sš. L. 181. — co k čemu: k dědičnému
držení, die Erbschaft antreten. Ros. Starou
štolu k vyzdvižení u. Vys. Ujali k obci své
k pavování tři doly. Dač. I 144. — (co,
koho, se, komu) v čem. Aby lidí v koupi
neujímal (nešidil). V. U. komu v čem (bráti).
Dvě kron., J. tr. Statek v odhadní ceně u.
J. tr. U. nějakou pohledanosť v dluhu místo
placení, eine Forderung an Zahlungsstatt
annehmen. J. tr. Dobrota v potomciech se
ujímala Hus. II. 105. — (koho, co komu)
na čem. Na cti komu u. Bern. Také i na
minci lidi ujímají (šidí). V. U. komu na
čem. J. tr. Jestli budete nám na čem chtíti
ujíti. Pal. Dj. IV. 2. 299. Na mzdě jich ne-
ujímajíce. Chč. P. — (co, koho) za koho,
za co. Což hned všichni ujímali za šťastné
znamení. Skl. I. 336. Lidé to za pravdu
ujímají. Bart. 2. 9., Kos. Ol. I. 70., 128.
Ujalo ho za skráně. Pass. mus. 321. Odvedl
ho ujma jej za ruku. BR. II. 73. b. U. koho
za ruku. Kat. 926., Pass. 172., Sš. Sk. 37.
Rybu za ploutve u. V. Podáš-li mu prst,
ujme tě za celou ruku. Prov. U. něco za
právo, Th., za věc přiznalou. Ros. — se
(komu. ) Strom se ujal (neuschl byv z nova
zasazen, roste). V. Símě se ujímá. Br. To
se neujme, das wird nicht verfangen. Dch.
Ujal se zde, er fasste hier Fuss. Dch. Dílo
se ujalo. Dch. Dej, Bože, dýščíčka, tichého
větříčka, aby se ujala modrá fialička; Ja
což by se hruška neujala, dyž ju milá za-

lévala; Von ho sázel, zalíval, habe se mo
hojímal. Sš. P. 327., 712., 313. (Tg. ). Jenom
zelná přísada se nám ujala. Us. Šd. Všudy
co vrba se ujme. Us. Pivo se ujímá — kyše.
Plk. — (komu kdy) čeho = umenšiti; se
čeho = starati se, zastati se. U. cizích
užitků; dobré pověsti; roucho naše postavy
nám ujímá. V. Blízkosť a dalekosť kraje
při póhonu ujiemá placenie od póhonu nebo
přičiní. Vš. Jir. 156. Ktož co kúpí, ujme-li
sobě summy při kladení do desk, sobě ujme
i správy. Vš. Jir. 186. Ani také strana straně
toho ujímati nemá. Zř. F. I. X. 7. Zármutek
srdce ujímá sily. Br. Panský a rytířský stav
měl jest vždycky vůli a svobodu práv svých
přičiniti nebo ujíti. Vl. zř. 354. JMK. můž
toho počtu přičiniti neb ujíti. Zř. F. I. P.
XXXIX. Kostelův a statků mocně se ujali.
Skl. II. 239. Plátna, sukna a látky vůbec
se ujímá (je-li jí mnoho), mouky, hrachu
a p. se ubírá. Brt. To mu ujme zásluhy.
Dch. Jazykem nemlať, chceš-li, ujmi se
cepů; Mladí sobě let přičítají a staří ují-
mají. Brt. S. 31, 28. (Šd. ). Své práci vší
ceny ujímá šp. m.: vši cenu (celek). Brt.
Abychom tak prací sobě a nákladův ujali.
Arch. I. 291. U. komu pokrmu. Br. U. se
ochrany těch zemí; u. se dědictví; u. se
správy města. V. U. se království. Har.
Ujal se jiné cesty (jiných prostředkův).
Har. U. vody (vody uraziti, méně vody na
kolo pustiti). Vys. U. platu. Th. Ujímá mi
hlad těla. Jel. U. někomu obroka, aby tak
neskákal. Prov. Tělu pohodlí u. Kom. U.
komu čeho. Er., J. tr. Tu se nám hned
stravy a všeho ujalo Vrat. 98. U. se hospo-
dářství, statku. Us. Šd. Horlivě nás se ují-
mej. Sš. P. 64. Stavové ujali se statků klá-
šterských; Někteří z Moravanů zase statků
svých se ujímali. Dač. I. 260., 298. Jak se
mých věcí ujímati ráčíte, s velikou chválou
mi vypravují. Žer. Vody ani král neujme.
Mudr. 175. Nemá sě čeho ujíti. Ib. 177.
Pospíšil si tam kněz Ambrož, aby ujal se
správy duchovní nad lidem tam sebraným.
Pal. Dj. III. 1. 385. Nezbývalo leč ujíti se
pravého prostředku k zachování trůnu i ná-
roda; Dovolili biskupu pražskému, aby směl
kněžských výkonů zase se ujíti; Řehoř no-
vého toho biskupství se ujímal. Poručnictví
nad nezletilými dětmi ujal se kníže Kunrát.
Ddk. 11. 184., 241., 315., 318. (Cf. Ib. II.
244., 268., 314., 335., 346. a. (Tč. ). Jemu
cti ujímá a tak jest zloděj; Kněžie, kteříž
ujímají lidu slova božieho; (Pochlebník)
oběma rozumu ujímá: onen bláznivě chválí
a tento bláznivě přijímá; Pochlebný kazatel
jest zrádce těch, jimž káže, neb jim ujímá
věcí potřebných k spasení; Ujmi drev ohni,
chceš-li uhasiti plamen; Též když ujeli pří-
lišné almužny a dali skrovnú potřebu knězi,
tedy by žádosť zlú svatokupeckú uhasili.
Hus I. 119., 158., 258, 260., 279., 464. (Tč. ).
— co jak. Nejen podlé zvolení jest králem,
ale hned dědičným právem to království
ujíti má. BR. II. 9. b. Skrze žádosť zlou
ujímá ďábel vládu nad člověkem. Sš. J.
152. (Hý). — (se) čeho jak. Až do nouze
všeho sobě ujímám. D. Ujímal se všeho
s potěšením. Ddk. II. 41. Když dítek po