Předchozí (323)  Strana:324  Další (325) |
|
|||
324
|
|||
|
|||
sobě zanechají, ujímá se jich hejtman na
místo krále. Žer. 343. Na místě jeho ujal se Lipolt správy markrabství. Ddk. II. 273. Ladislav ujal se v skutku příbuzného svého. Ddk. II. 358. Podvolil se, že chce království sicilské v manství ujíti. V. — co po kom. Že grunt po otci jest ujal. Us. Po mně úřad svůj ujme. Sš. J. 24. — co nač. Na rohy ho ujali, do pekla s ním pospíchali. Sš. P. 20. - kdy. V Polště ujala se po smrti Me- čislava II. manželka jeho vlády poručnické. Ddk. II. 117. Vzdaž-li kníže české u vlád- ních převratech nějakého se ujal účasten- ství, o tom mlčí pramenové. Ddk. II. 162. Byly poměry, za nichž ujal vládu, nepříz- nivy. Ib. IV. 81. Vz U. komu čeho. — co, se, se čeho kde. Jurka se v světě ujal (vy- držel tam). Us. Na štěpku ujaly se všecky vrúble. Mor. Šd. Ujali k pavování tři doly na cougu greifském. Dač. I. 144. Pán musil po pravici otcově vládu ujíti. Sš. Sk. 5. Pavel v Antiochii apoštolství ujal za po- volením ducha sv. Ib. 153. (Hý. ). Přirozená ratolesť v svém kmenu spíše nežli odjinud vzatý roub se ujme. BR. II 515. b. Pivní jeho skutek, jakmile ujal se vlády v Če- chách, záležel v tom, že... Ddk. II. 345. Také němčina ujímala se již tenkráte v Če- chách. Šb. Lit. I. 38. Ujalo se to v srdci jeho. Boč. Ujímá mne v břiše. Jg.. Ml. Za- vedené opravy v zemi se ujaly; V Cařihradě ujal se jiný záměr. Ddk. III. 138.. 253. — co od koho. Aby zase od Vašnosti Mezříč ujal. Žer. 332. —se oč, o koho = žádati zač, starati se, zastati se O něco silně se u. V. Ujmi se o mne. Br. Jiní se také hrubě o mne neujímali. Zer. Ale nemálo se o ná- boženství a svobodu slova božího ujímá; Nepřestane-li od svého hanění, já se o něj ujímati nebudu. Žer. 22., 316. Lidé zlostní o všecko se zpouzející a ujímající; Že se o ně jako král o poddané ujal. BR. II. 19 a., 881. Ujímá se o vše. Kom. — se mezi kým. Nemohla se ta sekta mezi židy uj- mouti. Plác. -- koho čím. I jmáš se ujieti levú rukú za klín s levé strany. Arch. II. 87. U. dítě rukou. Br., Hus II. 362. — čeho čím. Bůh vody břehy ujal. L. — komu čím. Dítěti bylo by ujato tím ustavením neb nadáním. Hus I. 450. — komu co, čeho odkud. Že nám Bůh úrod z tučnosti země ujímá. Žal. Aniž co z statku mrtvých buď utrženo neb ujato. Hus III. 194. Vydal pod svou pečetí privilegium, aby žádný z nástupců jeho nemohl na tom něco změ- niti nebo z toho ujmouti. Ddk. III. 208. U. něco od počtu. Vz Ujímání. Us. Nepřidáte k slovu, kteréž vám mluvím, ani ujmete od něho. Hus III. 223. Co si ujmeš od pysku, to ti bude k zisku. Na Ostrav. Tč. Mlýnu z kamene u. (z kamene vzíti, z koše méně zrní n. šrotu mezi kameny pouštěti; naopak: dáti do kamene). Vys. Ujíti něco z toho, což kdo propůjčil. V. — čeho, co proč. K vůli pořádku a pokoji nešťastných židů se ujal. Ddk. II. 361. Čeho Vratislav v pří- čině nápravy se ujal, neshledává se zapsáno. Ddk. II. 331. Pan Hanuš Buchlovecký koupil a ujal z poručení p. Jaroslava, Smiřického dvůr v Starém městě u Náchoda. Hrš. z Arch. |
náchod. 1584. — jak kam. S rychlostí do
Prahy ujímajte = utíkejte. St skl., Hr. rk. 73. (Leg. o sv. Prokopu). — čeho s čím na čem, Pr., vz Přičiniti. — adv. Tejně, kradí něco u.; silně, pilně, bedlivě, oprav- dově se něčeho u.. V., přátelsky, otcovsky, mocně, laskavě, svědomitě. Ujímavosť, i, f., Neigung zum Erfassen,
Entziehen. Ujímavý = kdo rád ujímá, der gern er-
fasst, entzieht. Reš. — U. jehlování v horn., senkrechtes Getriebe. Bc. — U., abträglich. Dch. — U. = který se snadno ujme. Vrby jsou n-vy. U Pardubic. Ujímka, y, f., die Wegnahme. Nz.
Ujis = už jsi. Ujis vstala? Sš. P. 427.
Ujísti, vz Ujídali.
Ujistilosť, i, f., die Sicherheit. Vytrva-
losť ta působí u. Sš. I. 59. (Hý. ). Ujistitel, e, m., der Versicherer. Jel.,
J. tr. Ujistitelka, y, f., die Versichererin. Jg.
Ujistiti, ujisti, ujistě (íc), stil, stěn a
štěn, ění; ujišťovati = někoho jistým, bez- pečným činiti, versichern. überzeugen, ver- gewissern, bejahen, beglaubigen, bewähren, sicher stellen, decken, Gewähr leisten, ver- bürgen. Jg. — abs. Jestliže kdo koho za- mordoval a při skutku byl přistižeň, ten každý má dostatečně býti ujištěn a na hrad pražský v moc hejtmanům má dán býti. Zř. F. I. B. XXXIV. — co, koho: smlouvu. D., J. tr. U. koho = stříci ho, aby neutekl, sich Eines vergewissern, bemächtigen. Kom. — koho, se o čem. Ujistím tě o tom. Jel. O něčí věrnosti se ujistiti. D. Čím se každý o jeho příchodu u. může. BR. II. 109. — J. tr. — co, koho, se čím. Bůh kajícímu milost dáti slíbil, avšak hřešícího zejtřejším dnem neujistil. V. U. někoho svým reversem. Skl. I. 107. (72. ). Kdoby se člověkem svým, který se nočně pychu dopustil, neujistil. Faukn. Aby se zločincem ihned dobře uji- stil. Vl. zř. 538. A kdež takový póhon koho tak pohnaného zastane, ten neb ti v mě- stech jsú povinni se takovým u., aby ku právu stál. Tov. 39. Kdožby věda o tom (mordu) a moha se mordéřem u., se neuji- stil; Tehdy ten cizinec má napřed u. dskami zemskými a listem pod pečetí svú. Zr. F. I. R. XXXIV.. B. XV. Svědečstviem ujišťo-
vachu. Ep. Pog. 24. Každý dlužníkem svým u. se může. Pr. měst. U. něco rukojměmi, V., přísahami a zástavníky, Troj, důvody. U. se něčí osobou. J. tr. Soud ujistil se již zločincem. Ml. Svou ctí ho ujišťoval, že to není pravda. Us. Šd. I jest nešlechetník vězením ujištěn. Dač. I. 212. Tiemto se právě ujisti: Tiem sě chciu lépe ujistiti. Dal. 2., 35. (20. 20. ). Vítězstvím se u. Háj. 13. Ty se jím dobře ujisť; Rozkázáno jest panu Jaroslavovi, aby se tiem kramářem ujistil. Arch. l. 78., IV. 273 Listem a zá- pisem něco u. Žer. 328. Kdož se koliv ta- kovým pohnaným na způsob svrchupsaný ujistil. Zř. mor. 1604. Věrou a šlechetností života u vyvolení svém se u. mohou. BR. II. 726. U. koho spasením. Chč, 301 Když
dávají odpustky za peníze, bylo by dobré, |
||
|
|||
Předchozí (323)  Strana:324  Další (325) |