sb157-05 0..8296

501

uvedla. Sš. Sk. 56. Obtížení na zemi u.; na
sebe bídy, na někoho pomstu u. Arch. IV.
451., BR. II. 19. b., 272. U. někomu něco
na mysl. Us. Nebude-li naň ta lehkosť uve-
dena. Vl. zř. 103. Pakliby se toho přes to
kdožkoli dopustil a naň to shledáno a uve-
deno bylo; Pakli taková věc byla by naň
uvedena, tehdy takový každý trestán býti
má. Zř. F. I. A. VIII., C. VI. A v té pří-
čině obviněný povinnosť původa na se uvo-
zuje (wälzt auf sich) a svou obranu proka-
zovati musí. Kol. 16. Moc i květ národu
uvedeny jsou až na kraj záhuby; Kněze Ja-
kuba uvedl na faru sv. Petra v Brně. Ddk.

II. 375., VI. 190. Aby uvozovali všecky rány
na lid nevěřící; Sami na sě uvodíme zloře-
čenstvie viece než požehnánie. Hus III. 305.,
I. 337. (Tč. ). Srovnalosti na celá čísla u.;
Mnohočlen na n-tou mocnosť u.; Pravý člen
rovnice na stejné jméno u. atd. Šim. 82.,
187., 119. Aby písař týž výpověď v obyčejnou
formu na papír uvedl. Er. U. na někoho ne-
návisť, vinu, těžkosť, Kram., kleveta. Rváč.
Závadu na něhoho pro něco u. Vz Závada.
J. tr. Sebe na bezpečné místo u. Bern. —
koho kam (k čemu, do čeho, pod co,
mezi koho, za co). Někoho ke škodě,
Ros., k dobrému, k zlému; slepého k stěně.
Jg. Kteří by krále uvedli (verleiten) k těm
smlouvám. Zř. F. I. B. XIII. Že jej k apo-
štolům uvedl; K takovému poznání má je
u. Sš. II. 15., L. 29. (Hý. ). Chtíce ten jistý
mlýn z jeho požitku k užitečnému svému
u. 1431. I u-dli Lota k sobě a ty, kteří byli
vně, ranili slepotou. Bibl. My k slovům jeho
u-dli již dostatek dokladů. Ddk. III. 289.
Správce duchovního k chrámu u. Dač. II. 11.
A k tomu chtě u. Krista i die; Ďábel chtě
člověka u. k nekání konečnému. Hus II. 91.,

III. 115. Někoho k někomu u. D. Uvedu ho
tím hlouběji k sobě. Kom. Uvedli koho
do škody, Ros., něco do češtiny, Jg.;
summu peněz do počtu, do rukou u, V.,
něco do pořádku, Us., větry do dolův, Vys.,
něco do protokolu. J. tr. Někoho do zahrady,
Ros., do tajných míst, Kom., do společnosti,
Us., do bytu, do bídy, D., do církve, Štelc,
zlé mince do země, V., někoho do dluhů,
Pr. měst, vodu do rybníka, Jel., šestinedělku
do chrámu, Us., věřitele do statků dlužníka.
Har., Ros. U. zemi do pokoje a do pořádku.
Tjř. Veličinu x do rovnice u. Nz. Sixt kramář
jej k sobě u-dl do domu. Dač. 1. 117. Tu
pan komorník má jej za ruku vzíti a do
stolic u. Arch. V. 401. Pán je u-dl do sklepů
svých. Sš. Sk. 22. Tolik tisíc lidí do záhuby
uvedl. Pal. Dj. III. 3. 67. U-dli je slavně do
valného shromáždění. Ib. 75. Jaromír byl
uveden do biskupské hodnosti; U. arcibi-
skupa do sídelního města; Vipert uvedl
Bořivoje zase do Čech; Mají osvobozeni a
do svých práv zase uvedeni býti; S touto
okolností do spojení u. tuším třeba, co nám
pražský kronikář k r. 1133. vypravuje; Oba
náhledy dají se snadno u. do shody; Všecko
uvedeno bylo do starých kolejí. Ddk. II.
254., 383., 393., III. 30., 53., 132., IV. 71.
(Tč. ). On (Kristus) jediný sám móž do roz-
umu i písma sv. u.; U-dl jest mě král do
pokojíka vinného (Pís. Šal. 2. 4. ); Ty pak

zlé věci aby měly skrze člověka do církve
uvedeny býti, nevěř tomu žádný. Hus III.
11., 26., 313. (Tč. ). Chtěje zase touž zemi
pod vladařství rodu svého u. Dač. I. 197.
Římany Karthaginenské pod sebe uvedli. V.
Nějaký nový obyčej mezi lid u. Bern. U. ně-
koho za dům. Us. — co za co: za příklad.
Th. Biskup Dětleb uvozuje se tu za svědka.
Ddk. IV. 25., 76. Někoho za svědka u. =

vésti svědka na koho. Vz Svědek. — co,
koho odkud: z nebezpečenství. L. Místo
z knihy na důkaz pravdy u. Ml. Se všech
stran tmy u. Troj. Mezník se dne dolův.
Vys. Uvodili také ze zápisu, že... Pal. Dj.
IV. 1. 77. Bláznění jedno z pekla najlí-
tější čerti v lidi uvozují. Jel. Enc. m. 39.
Z rodu obecných lidí v řád vládycký uvo-
diti. Zř. mor. 1604. Obrazy nalezeny sú vy-
mýšlením a u. mezi křesťany pro stvrzení
prvé viery. Hus I. 71. — proč. Ale dosavad
úmyslu toho ve skutek u. jsem pro závadu
nemohl; Pro dolíčení toho uvodí svědectví
písma; A ku průkazu toho uvádí apoštol
dvojí místo; Ostatně uvádí Pavel tu příhodu
za tím úmyslem, aby...; Pro odvrácení
Galatův ode jha starozákonného uvádí jim
na paměť jejich stav předešlý a předešlou
nevolnosť jejich; Pro přičinění důrazu uvádí
slavným spůsobem svědectví jeho. Sš. I. 24.,
42., 114, II. 24., 46., J. 24. (Hý. ). Angel
z Ronovce na radu kancléře jest v ten úřad
uveden. Dač. I. 119. — co kde. Pan farář
ji dnes uvedl ve farním kostele (šestine-
dělku). Us. Tč. Aby před lidem prostým jej
v podezření uvedl. BR. II. 70. b. Biskup
pražský od tehdejší doby uváděn býval mezi
biskupy k říši německé bezprostředně slu-
šícími; Mezi svědky uvozuje se tchán hra-
běte; Za svědky uvozují na listě nadacím
biskupové; Co se jim zalíbilo, tím snáze a
rychleji i ve vlasti ve skutek uvedli. Ddk.
III. 220., IV. 32., 76, 251 (Tč. ). Abychom
mezi mnohými zde pominutými ještě jedno
mínění uvedli; U-dí v následujícím verši
slova.. Zda nechtěl (Pavel) národ náš u
pohanů v ošklivosť u. ? Sš. II. 94., Sk. 76.,
293. (Hý). — co jak (kde, kam). Věc do
čista u., reinen Tisch machen. Dch. Něco po
drobnu uvésti, vyčísti, detailliren. Šp. Lukáš
uvodí místo podlé přeložení sedmdesátců,
ač nedoslovně; Slavným způsobem něčí svě-
dectví u.; Uvádí slova ta do smyslu jenom;
Jenž nepřímým způsobem úchabek a úštěrbek
v nauku křesťanskou uvodí; Místo zloře-
čení uvedl Kristus na veškery národy po-
žehnání. Sš. L. 60., J. 24., Sk. 76., 11. 10.,
36. (Hý. ). Tento lantkrabě uvádí se ve spo-
jení s válkou polskou; Neopominul rytířům
uvoditi co nejpřísněji povinnosť jejich s vy-
hrůžkou, že...; Velmi rozsáhlé držebnosti
Velehradu uvádějí se tu dle jména; Marketa
byla uvedena za zvuků hudby do Prahy.
Ddk. III. 284., IV. 11., V. 139., 312. (Tč. ).
Právo nižší, kteréž menší pře soudilo a
podlé toho i trestání menší uvozovalo. BR.
II. 21. b. — co komu v co po kom. To
po židovce jemu v známosť uvedla. Vrat.
95. — co kam skrze koho. Vz U. co kam.
— co kudy. Ještě jest jedna skúla, jíž
ďábel ve mnohé uvodí vraždu a jest tato.