sb157-05 0..8296

535

zajisté také naléhání papeže. Ddk. III. 289.
Vz Vážka. — V. = dům n. místo, kde se
veřejně co váží, das Wagehaus, das Wagamt.
V Praze byla veřejná v., za jejíž použití
vybíral se poplatek. Ddk. IV. 146. — V. =
závaží, das Gewicht. Vz Závaží. Nebudeš
mieti v pytlíku rozličných vah, menšie a
věččie, aniž bude v domu tvém miera věččie
i menčie. Hus II. 273. Váhy olověné. Orb.
p. O mírách a váhách. Kom. Váhy jsou:
centnéř, libra, lot, kventlík, škrupl. Kom.
J. 765. Za jednici váhy béře se u nás ví-
deňská libra, dle metrické soustavy gramm
(gram): 10 grammů = dekagramm, 100 gr. =
hektogr., 1000 gr. = kilogramm = 1 metr.
libra; 1/₁₀ gr. = decigr., 1/₁₀₀ gr. = centigr.,
1/₁₀₀₀ grammů = miligr.; 1 libra vídeňská =
0. 5600164 kilogrammům a 1 kilogr. = 1·785
vídeňské libry. Celní libra — 500 grammů
= '/₂ kilogrammu. S. N. Váha těžká, lehká,
pravá, spravedlivá, nespravedlivá, celní.
Us. Vys., Šp. Něco na lehkou váhu bráti.
Sych. Na těžkou, na lehkou váhu pro-
dávati. Us. Na malou váhu prodávati, na
větší přijímati. Er. Váhu vyrovnati. Šp.
Jednička váhy. Nz. Dáti komu dobrou váhu.
Ml. Kdyby chléb váhy nedržel. Er. V. lehká
i. e. ne tak těžká jako jiná téhož druhu,
ku př. krámská váha slove lehká v., protože
libra její o několik lotů méně váží nežli
řeznická. Jinak lehká v. = méně obnášející
nežli by měla. Ten kupec má lehkou v. =
malé libry, malé loty atd. Jg. — V. železa
= 20, jinde 44, 120, ano i 156 liber. Us. V.
stříbra = 2 hřivny. L. V. na zlato a stříbro
byla hřivna. Ddk. IV. 146. Dvú set zl. uher-
ských na zlaté i na váze dobrých. 1470. —
V. = tíž, velikosť tlaku nějakého těla způ-
sobeného účinkem tíže ve směru jejím. S.
N. Die Schwere, das Gewicht. Vz Tíže. Váha
hrubá, z hruba (Bruttogew., i s nádobou
nebo obálkou), čistá (Nettogew., v. zboží bez
obálky), J. fr., prostá, poměrná n. vztažitá,
protivná (Gegengewicht, n. ) Nz. Vz KP. II.
38. V. poměrná (relativ) = poměr hutnosti
některého tělesa k hutnosti vody destillo-
vané; v. prostá (absolut) = tělesu určité
velikosti přináležející. Vys. V. athmosféry,
těles, vzduchu, země. Vz KP. II. 53., 33.,
89., 31. Těžké váhy = těžký; To ve své
stálosti a váze trvati nemůže; Tam každá
věc ve své míře a váze zůstává. V. U ve-
liké váze stříbro přinášeli. Háj. Rád bych
to na rovnou váhu dal; V jednostejné váze
vždy trváme. Sych. V. za živa, za sucha;
jednička váhy (die Gewichtseinheit), Nz.,
rozdíl, vyšetření, velikosť váhy; schodek na
váze. Šp. Útraty dle váhy. Nz. V. trpěná
(při starších mincích, když se jim do plné
váhy tolik nedostává, že ještě za berné mince
platí, das Passirgewicht). Skř. V. se srážkou,
das Taragewicht; srážka váhy, der Gewichts-
abzug, rozbor váhy, die Gewichtsanalyse.
Šp. Měrná v. hmot pevných a kapalných.
Vz Prm. III. č. 13. Stejnou váhu míti, gleich
schwer sein. Dch. Pečivo na váze přibývá
šp. m.: pečivu váhy přibývá. Ht. Obr. 18.
Žádosti váhu dáti. J. tr. Povolující s či-
nícím na jedné jsou váze. Č. — Nad váhu =
vývažek, das Uibergewicht. V. Vzíti váhu =

pochop. Us. — V. v tělocviku: vismo, na-
vlečmo, ležmo, pokos, měna váhy, toč z váhy
do váhy. Tš. Cf. KP. I. 454., 468., 474., 489.,
496., 509. — Váhy u vozu (vahadla, Kšá. ),
die Wage, Zug-, Sprengwage, skládají se ze
jha (bidla) a misek, které na jhu visí. Šp.
Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet a
praslíků (přeslíků). Na Slov. Váhy u pluhu
skládají se z vaziště a rozporek, kroužky do
hromady svázaných. Jg. Polámaly se mu
váhy (stroje = prohospodařil). Prov. — V.
studničná, der Brunnenschwengel. Ze studnic
vahou a okovem váži vodu. Kom. J. 583. —
V. = nástroj, kterým se čep táhne při veliké
vodě v rybnících. Us. — V. = vážnosť, důleži-
tosť, cena, šetrnosť, das Gewicht, Ansehen, der
Kredit, die Bedeutung, Achtung. Ta smlouva
ve své váze zůstala. V. To u mne nemá
žádné váhy. Us. On (jeho jméno) má u něho
velikou váhu (mnoho váží). Nz. Námitka tvá
jest věc malé váhy. Ml. Na něco velikou
váhu klásti; Na čem nezáleží, to bez váhy
jest; Tyto pohnutky jsou bez váhy; Úřední
v.; Veliké váhy jest věc, že... Us. Dch.
Dal si nejdříve svou váhu a potom vykra-
čoval. Sá. (v Osv. 1873. 39. ). Pravá váha
účet dobrý vydává, nepravá pak špatný do-
stává. Slez. Tč. Židé na zevnějšku převelkou
váhu kladli; Korinťané nadměrnou váhu na
výmluvnosť a moudrosť onu kladli; Stejnou
s ostatními apoštoly váhu sobě připisuje;
A ovšem tedy (Jakob) apoštolem byl stejnou
jako Petr váhou; Leč tím nepřístojná v. se
klade na důvěru Pavlovu; Různočtení ta
sobě váhu drží; Pán takové již váhy byl u
lidu požíval, že...; V. celá spoléhá dle vý-
kladu toho na verši 17. o dověčné jistou
měrou platnosti starého zákona. Sš. J. 71.,
I. 165., II. 14., 15., 145., L. 103., 122., 161.
Zpráva, že císař s Jaroslavem učinil spolek,
stížila asi váhu vyjednávání; Tato stránka
panování jeho má beze vší pochybnosti více
váhy do sebe než prvější; Kde a kdy poznal
Břetislav této manželky své, nemá ovšem
nižádné váhy; Bez politické váhy nebyl
ovšem tento sňatek; Ty diplomy mají v hi-
storii Cech i Moravy velikou váhu; Pro nás
jest to ustanovení s váhou, že...; Rada
jeho měla u knížete zajisté velikou váhu.
Ddk. II. 84., 88., 110., 117., 310., 456., III.
96. (Tč. ). — V. = povaha, míra, die Art,
Beschaffenheit. S váhou, svou váhou = ne-
spěšně, váhavě. V. On kráčí svou váhou,
on nejde než svou váhou. Us. Nech štěstí
jíti svou váhou. Prov. Ros., Č. M. 153. Osel
svou váhou jde. Pref. Že by to pánu Bohu
poručiti a při své váze zůstaviti musili. Skl.
I. 157. V. hlasky. Dch. Jestli od samého
Pavla na víru obrácen byl, o své váze ostati
povinno; Čehož, důkazů toho nemajíce, při
své váze necháváme. Sš. L. 1., II. 7. Váha
k ustanovení daně, die Steuerwage. Šp.
Kdyby to stálo pořád na jedné váze (im
Gleichgewicht). U Dobrušky. Vk. Nechati
něčeho při své váze, auf sich beruhen lassen.
Šf. Rozpr. 35. Zachovala se řeč česká větším
dílem v té váze, ve které byla v době pře-
dešlé. Šb. Lit. I. 45. Dělá všecko svou váhou
(nepřetrhá se prací). V Kunvald. Msk. Us.
u Dobrušky. Vk. Jenž činíš větróm mieru