Předchozí (534)  Strana:535  Další (536) |
|
|||
535
|
|||
|
|||
zajisté také naléhání papeže. Ddk. III. 289.
Vz Vážka. — V. = dům n. místo, kde se veřejně co váží, das Wagehaus, das Wagamt. V Praze byla veřejná v., za jejíž použití vybíral se poplatek. Ddk. IV. 146. — V. = závaží, das Gewicht. Vz Závaží. Nebudeš mieti v pytlíku rozličných vah, menšie a věččie, aniž bude v domu tvém miera věččie i menčie. Hus II. 273. Váhy olověné. Orb. p. O mírách a váhách. Kom. Váhy jsou: centnéř, libra, lot, kventlík, škrupl. Kom. J. 765. Za jednici váhy béře se u nás ví- deňská libra, dle metrické soustavy gramm (gram): 10 grammů = dekagramm, 100 gr. = hektogr., 1000 gr. = kilogramm = 1 metr. libra; 1/10 gr. = decigr., 1/100 gr. = centigr., 1/1000 grammů = miligr.; 1 libra vídeňská = 0. 5600164 kilogrammům a 1 kilogr. = 1·785 vídeňské libry. Celní libra — 500 grammů = '/2 kilogrammu. S. N. Váha těžká, lehká, pravá, spravedlivá, nespravedlivá, celní. Us. Vys., Šp. Něco na lehkou váhu bráti. Sych. Na těžkou, na lehkou váhu pro- dávati. Us. Na malou váhu prodávati, na větší přijímati. Er. Váhu vyrovnati. Šp. Jednička váhy. Nz. Dáti komu dobrou váhu. Ml. Kdyby chléb váhy nedržel. Er. V. lehká i. e. ne tak těžká jako jiná téhož druhu, ku př. krámská váha slove lehká v., protože libra její o několik lotů méně váží nežli řeznická. Jinak lehká v. = méně obnášející nežli by měla. Ten kupec má lehkou v. = malé libry, malé loty atd. Jg. — V. železa = 20, jinde 44, 120, ano i 156 liber. Us. V. stříbra = 2 hřivny. L. V. na zlato a stříbro byla hřivna. Ddk. IV. 146. Dvú set zl. uher- ských na zlaté i na váze dobrých. 1470. — V. = tíž, velikosť tlaku nějakého těla způ- sobeného účinkem tíže ve směru jejím. S. N. Die Schwere, das Gewicht. Vz Tíže. Váha hrubá, z hruba (Bruttogew., i s nádobou nebo obálkou), čistá (Nettogew., v. zboží bez obálky), J. fr., prostá, poměrná n. vztažitá, protivná (Gegengewicht, n. ) Nz. Vz KP. II. 38. V. poměrná (relativ) = poměr hutnosti některého tělesa k hutnosti vody destillo- vané; v. prostá (absolut) = tělesu určité velikosti přináležející. Vys. V. athmosféry, těles, vzduchu, země. Vz KP. II. 53., 33., 89., 31. Těžké váhy = těžký; To ve své stálosti a váze trvati nemůže; Tam každá věc ve své míře a váze zůstává. V. U ve- liké váze stříbro přinášeli. Háj. Rád bych to na rovnou váhu dal; V jednostejné váze vždy trváme. Sych. V. za živa, za sucha; jednička váhy (die Gewichtseinheit), Nz., rozdíl, vyšetření, velikosť váhy; schodek na váze. Šp. Útraty dle váhy. Nz. V. trpěná (při starších mincích, když se jim do plné váhy tolik nedostává, že ještě za berné mince platí, das Passirgewicht). Skř. V. se srážkou, das Taragewicht; srážka váhy, der Gewichts- abzug, rozbor váhy, die Gewichtsanalyse. Šp. Měrná v. hmot pevných a kapalných. Vz Prm. III. č. 13. Stejnou váhu míti, gleich schwer sein. Dch. Pečivo na váze přibývá šp. m.: pečivu váhy přibývá. Ht. Obr. 18. Žádosti váhu dáti. J. tr. Povolující s či- nícím na jedné jsou váze. Č. — Nad váhu = vývažek, das Uibergewicht. V. Vzíti váhu = |
pochop. Us. — V. v tělocviku: vismo, na-
vlečmo, ležmo, pokos, měna váhy, toč z váhy do váhy. Tš. Cf. KP. I. 454., 468., 474., 489., 496., 509. — Váhy u vozu (vahadla, Kšá. ), die Wage, Zug-, Sprengwage, skládají se ze jha (bidla) a misek, které na jhu visí. Šp. Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet a praslíků (přeslíků). Na Slov. Váhy u pluhu skládají se z vaziště a rozporek, kroužky do hromady svázaných. Jg. Polámaly se mu váhy (stroje = prohospodařil). Prov. — V. studničná, der Brunnenschwengel. Ze studnic vahou a okovem váži vodu. Kom. J. 583. — V. = nástroj, kterým se čep táhne při veliké vodě v rybnících. Us. — V. = vážnosť, důleži- tosť, cena, šetrnosť, das Gewicht, Ansehen, der Kredit, die Bedeutung, Achtung. Ta smlouva ve své váze zůstala. V. To u mne nemá žádné váhy. Us. On (jeho jméno) má u něho velikou váhu (mnoho váží). Nz. Námitka tvá jest věc malé váhy. Ml. Na něco velikou váhu klásti; Na čem nezáleží, to bez váhy jest; Tyto pohnutky jsou bez váhy; Úřední v.; Veliké váhy jest věc, že... Us. Dch. Dal si nejdříve svou váhu a potom vykra- čoval. Sá. (v Osv. 1873. 39. ). Pravá váha účet dobrý vydává, nepravá pak špatný do- stává. Slez. Tč. Židé na zevnějšku převelkou váhu kladli; Korinťané nadměrnou váhu na výmluvnosť a moudrosť onu kladli; Stejnou s ostatními apoštoly váhu sobě připisuje; A ovšem tedy (Jakob) apoštolem byl stejnou jako Petr váhou; Leč tím nepřístojná v. se klade na důvěru Pavlovu; Různočtení ta sobě váhu drží; Pán takové již váhy byl u lidu požíval, že...; V. celá spoléhá dle vý- kladu toho na verši 17. o dověčné jistou měrou platnosti starého zákona. Sš. J. 71., I. 165., II. 14., 15., 145., L. 103., 122., 161. Zpráva, že císař s Jaroslavem učinil spolek, stížila asi váhu vyjednávání; Tato stránka panování jeho má beze vší pochybnosti více váhy do sebe než prvější; Kde a kdy poznal Břetislav této manželky své, nemá ovšem nižádné váhy; Bez politické váhy nebyl ovšem tento sňatek; Ty diplomy mají v hi- storii Cech i Moravy velikou váhu; Pro nás jest to ustanovení s váhou, že...; Rada jeho měla u knížete zajisté velikou váhu. Ddk. II. 84., 88., 110., 117., 310., 456., III. 96. (Tč. ). — V. = povaha, míra, die Art, Beschaffenheit. S váhou, svou váhou = ne- spěšně, váhavě. V. On kráčí svou váhou, on nejde než svou váhou. Us. Nech štěstí jíti svou váhou. Prov. Ros., Č. M. 153. Osel svou váhou jde. Pref. Že by to pánu Bohu poručiti a při své váze zůstaviti musili. Skl. I. 157. V. hlasky. Dch. Jestli od samého Pavla na víru obrácen byl, o své váze ostati povinno; Čehož, důkazů toho nemajíce, při své váze necháváme. Sš. L. 1., II. 7. Váha k ustanovení daně, die Steuerwage. Šp. Kdyby to stálo pořád na jedné váze (im Gleichgewicht). U Dobrušky. Vk. Nechati něčeho při své váze, auf sich beruhen lassen. Šf. Rozpr. 35. Zachovala se řeč česká větším dílem v té váze, ve které byla v době pře- dešlé. Šb. Lit. I. 45. Dělá všecko svou váhou (nepřetrhá se prací). V Kunvald. Msk. Us. u Dobrušky. Vk. Jenž činíš větróm mieru |
||
|
|||
Předchozí (534)  Strana:535  Další (536) |