sb157-05 0..8296

598

lesnými smysly. Jel. Aby to mezi lid vešlo.
1542. Nevchoď v súd. Ž. wit. 142. 2. Co by
do vaječné skořepiny vešlo. Byl. Vejde se
to do košíku; Vyhuboval mu, co se do něho
vešlo; Vlej do hrnce vody, co se do něho
vejde. Us. Dch. Do muže vešla zlosť, er
wurde sehr zornig. Klda. Pospolu vešli do
sbornice židovské. Sš. Sk. 166. Vendúce do
sklepa viděli jsú, že jim tři postavy sukna
zhynuly. NB. Ťč. 180. Jindřich všed do Říma
způsobil mu vzdoropapeže v osobě Řehoře
VIII. Vejdiž do boje, ve kterém jest vítěz-
ství slávou a smrť ziskem. Ddk. III. 150. Ona
do komůrky vešla, starý provaz odtaď něsla;
Když sem do ní (doliny) vešel, ledva sem
z ní vyšel, Sš. P. 118., 514. Nechtěl do domu
vjíti. BR. II. 260. Skúpému i to schodí
(schází), co mu do ruky vchodí. Na Ostrav.
Tč. Jak sa nechceš pomáčať, nevchadzaj do
vody; Vejdite už tedy do dědictva svého.
Na Slov. Tč. V. v hrad; Tu Cidlina v Labe
vchází. Dal. 56. 32. V. v království; Ten
obyčej v lid vešel; Vešlo v něj nakažení.
Jel. Zlému v cestu jíti musí se. Němc. Káza
všem v les vjíti. Dal. 44. 46. V koráby vešli.
Kat. 75. Maria Magdalena v duom všedši
jeho svaté nohy mazala. Pass. 186. Nezby-
tečně jest povědieno, ktož co kupuje, aby
se v tom shlédal, móžli to jemu ve dsky, což
kupuje, vjíti čili nic. Vš. Jir. 173. Všecky
řeky vcházejí u moře. BO. V radu všedše.
BR. II. 184. b. A to v knihy súdné vašeho
města vešlo, wurde einverleibt. Arch. IV.
365. (Šd. ). Jakož jemu ve dsky zboží vešlo;
Ač by se co ve dsky nevešlo, aby se ještě
stalo konečně. Půh. II. 2., 519. (Tč. ). Ne-
každý, kto mi řieká: Pane, pane, vejde
v královstvie nebeské; Jakž v kostel vejdeš,
vzpomeň, člověkem proč jsi učiněn; A když
vcházieše v jeden hrádek, potkali sú ho
desět mužóv (Luk. 17. 12. ); V radu sú vešli,
aby popadli Ježíše v řeči; Každý den pán
v dóm otcě svého, v sv. cierkev, vchodie.
Hus I. 221., 303., II. 339., 395., III. 234.
(Tč. ). Dým se rodí z ohně a hned, když u
výsosť vejde, z očí lidských zhyne. Hus III.
37. Vejdi v pokoj svój. ZN. Chodí šohaj
kole domu, rád by vešel k nám. Sš. P.
632. Vejde on zase ke mně i diem jemu.
NB. Tč. 198. Vejdi k ženě bratra svého a
lehni s ní, aby vzplodil pokolenie bratra
svého (Gen. 38. ). A on věda, že by ne jemu
urodili se synové, všed k ženě bratra svého
siemě vylil jest na zemi, aby... (Gen. 38. );
Ktož vchodí k ženě blížnieho svého, nebude
čist, když se jí dotkne. Hus I. 195., 276.
Vchodiechu ke mně hadačky všecky a věštci;
Vjíti k ženě. BO. Vejde k děvce mé (coire),
zdaby mohl míti z ní syny. Br. A k tomuto
chýlí sě, že die centurio: Pane, nejsem ho-
den, aby všel pod střechu mú. Hus II. 45.
Byla v domě taková bída, že nebylo, co by
za nehet vešlo. Er. — kam (kudy, jak).
Do města ve slavném průvodu v. Us. Ml.
Do něhož samým komínem světlo vchází.
Vrat. S vlajícími prapory do města v. Ml.
V. s někým do rady. V. Do kostela dy-
mníkem světlo vchází. V. Rukou dáním v mír
a pokoj vešli. Pam. Val. Meziř. 193. Jeho
předsevzetí na dobrý konec vejdou. Abr.

z G. 36. Podlé obyčeje pak Pavel vešel
k nim. Sš. Sk. 199. (Hý. ). Matiáš mocí a
kvaltem v to všel a pan Matiáš proti tomu
odpírá, že podlé poručenstvie v to vstúpil
a ne kvaltem. NB. Tč. 200. Aby mi ve dsky
vešlo bez zmatku. Půh. II. 133. Dne 1. ún.
měl instalaci svou vcházeje o bosých nohou
vysokým sněhem do tamějšího ckrámu. Ddk.

II. 448. V. k někomu bez poskvrnění. Leg.
Dne 23/3 vešel císař slavnostním způsobem
do Milána. Ddk. III. 249. Chtěl v dědictví
otcovské jakýmžkoli způsobem vjíti. V. A již
takových zboží spravedlivým řádem v dr-
žení všel. Arch. V. 537. Vcházejte do bran
jeho s díkčiněním. Žalm. Po dvou z každého
vejdou k tobě, aby živi zůstali. Br. Lid mi-
loval Davida, neb vycházel i vcházel před
nimi. Br. I všel jest Eliáš vichrem do nebes.
Bj. Ktož zle vejde, nemóž býti, by dobře
spravoval; Když kněz chce vjíti do kostela
v processí. Hus II. 212., 126. (Tč. ). Všel jest
k učedlníkóm skrze zavřené dvéře; Lotři
jsú, kteříž jinudy než skrze něho v ovčinec
vcházejí. Hus II. 235., 220. (Tč. ). Poněvadž
ústoma vchází tělo Páně k sjednocení člo-
věka s Bohem. Sš. I. 403. (Hý. ). Dveřmi
v ovčinec v. Chč. 304. Oči, řku, jenž jsú
okna, jimiž smrť jest vešla v člověka; Ktož
vchodí dveřmi, pastýř jest ovcí; Nižádný
nemóž do města vjíti, jedné skrze ty ryb-
níky. Hus I. 114., II. 218., III. 84. (Tč. ) —
kam kdy. Jindřich V. v březnu vcházel
jest do věčného toho města; Od toho času
vešlo v obyčej 40 denárů nazvati zlatým.
Ddk. II. 446., IV. 170. (Tč. ). V samý sou-
mrak do města jsme vešli. Har. II. 84. A
po tom trhu vejda do domu bořil některé
věci. NB. Tč. 259. Uslyševše to pak vešli
na úsvitě do chrámu. Sš. Sk. 60. (Hý. ). Aby
statek jeho po dcerách všel v jiný rod mimo
rod jeho. Tov. Kteříž tak smyslili, že by
duše po smrti člověka do jiných těl vchá-
zely. BR. II. 63. b. Dětmar v krátkém času
všel jest v známosť knížeti Boleslavu. Háj.
85. V nouzi přátel snadno padesát na lot se
vejde. Prov. Šd. — odkud kam. Aby z toho
pastviska do těch zahrad koni a dobytkové
staroměstských vcházeti nemohli. List z r.
1581. Tč. Raději říci musím, že z úzkých
mezí církev nyní na širý svět vešla. Sš. Sk.
107. (Hý. ). — v co: v pověsť, v pokřik;
nález v moc vešel. V. V. v manželství. J.
tr. To nikdy v pochybnosť nevešlo; Vešel
v tuhé přátelství; Jiná ještě knížata vešla
jsou přísežně v jednotu proti králi Jindřichu
Ddk. II. 46., 292. (Tč. ). Vešlo to v platnosť.
J. tr. Vešel jim v posměch. Brt. S. 75., Tov.
40. Tak že by ten kup v nic vešel. Žer. 338.
To hanění vešlo v slyšenie dobrým lidem
i mně také. NB. Tč. 246. V drženie něčeho
v. Vš. Jir. 83. V. v mír a pokoj, v smlouvy.
Bart. II. 6., 17. Kdyžby dsky zemské zase
v svój řád a v svú moc vešly; A prodlí-li
se, nevím, več vejde; Toť pro nic nemuož
v muoj úmysl vjíti. Arch. 1. 155., II. 149.,

III. 20. (Šd. ). U velikou nemilosť vešli; Ko-
lovrat některým v nenávisť vešel; Král
Václav u veliký smutek v nemoc vjide. Dač.
I. 179., 183., 324. Bože! vešliť sú pohané
v dědictvie tvé; A však těžce vende v žá-