sb157-05 0..8296

672

441. III. 189. (Tč. ). On velmi viece voláše.
ZN. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel
práva. Více bolí od jazyka nežli od meče
(rána). Prov. Šd. V. jazyk nežli meč protíná.
Us. Šd. Čím více chlapce prosíš, tím ho víc
popouzíš. Čím kdo více vodu pije, tím víc
žízně v sebe lije. (Lom. ). Čím se víc lejnem
(hovnem) mažeš (hýbá), tím více smrdí. —
V. znamená větší stav, úřad atd., mehr. Jest
v. než já. Us. — V. znamená trvání, prodlou-
žení stavu n. činnosti nějaké, mehr, länger,
ferner a) záporně = již ne, nicht ferner, nicht
mehr. Nebáti se v., neplakati v. V. Nelezli
tam více. Kom. Již více Nežije. Us. Neprší
více (přestalo). Boj se Boha, styď se lidí,
nehřeš v., pán Bůh vidí. Prov. Já nežádám
víc světské rozkoše. Sš. P. 73. Otejdu a v.
nebudu; Neuzřu člověka více. Ž. wit 38.,
14., Ezech. 11. Žádnou odpověď víc!; On ne-
přijde v. Dch. Len že som tě našla, už tě
viac nevratím. Sl. ps. Šf. I. 91. Stromy opr-
šalé nedávajú viac žjadnej tône (stíne) v ú-
palu slnečnom. Na Slov. Tč. Pánu Bohu pri-
sahám, že sa priahat (zapřáhat) viac nedám.
Ib. Tč. Tak tě již více oko mé do smrti
nespatří. Pís. ve Slez. Šd. A kdo mě vy-
choval, leží v černej zemi, ten by rozkazoval,
vjec (víc) mu možná není; Až já věneček
pozbydu, tenkráte já už víc veselá nebudu.
Sš. P. 495., 798. Já do jejich věcí nechci
v. nic míti. Žer. 315. Více se ho na nic tá-
zati nesměli. BR. II. 100. Nejvyšší purkrabí
pražský oznámil, že král J. M. pana Jana
Žampacha mincmistrem jmíti nechce, aby
jeho víceji neposlouchali. Dač. I. 119. Ne-
dotýkej se mne viece. Hr. rk. 133. Hanbú
se viece do Děvína nevrátichu. Dal. 27. Viec
mi vás sde jest neviděti. Dal. 51. Tu ti
zradní Uhři vytáhnouce šably své ty pro-
vaze zpřetínali, tak že mosta víceji zdvih-
nouť nemohli. Kron. hrad. (Tč. ). Ukáže do-
brým svědomím od těch rychtářóv, že jí víc
v tom žádný nepřekáží; Aby sobě to pře-
pustili a o ty věci se v. nepohonili. Půh. I.
265., II. 577. Protož nedám se viece nésti
těm nosičům k hřiechu; Sedíce bez noci
v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II.
358., III. 168. (Tč. ). Vz ještě v Jg. Slov. —
Pozn. Více klade prý se někdy chybně m.:
již (již ne). On více nepřijde m.: On již ne-
přijde. My se více (m.: již) neuvidíme. Já
tam v. (m.: již) nepůjdu, poněvadž prý v.
jen tehdáž se užívá, když jest protivou slova
méně. Ale že tomu tak není, tomu učí
předcházející příklady; tedy příklady po-
sléze uvedené nejsou špatny. Ale v již. Čech.
se více ve smyslu již neužívá. Nebudeme
už dlouho spolu. Kts. — b) Tvrdivě, jam,
ultra, amplius. ferner, länger, weiter, mehr,
sofort, schon. Tak Bedřich knížectví obdržel
a s svým jazykem viec držel. Dal. Žeby po-
ručenstvie udělati chtěl žádaje od něho rady.
koho by viece k tomu zavolati jměl. NB.
Tč. 197. Mimo tu úmluvu držel mě více než
rok; Držal to v. než tři leta. Půh. II. 407.,
440. Cf. Arch. I. 57. (1395). Já tě za man-
želku chci pojíti a s tebú viec ostati v po-
svátném manželství. Troj. — V. = raději,
spise, lieber, eher, vielmehr. Mohli pro sou-
sedství aneb v. pro strach činiti. Har. Tím

v. D. — Sebe více = nejvíce, noch so viel,
noch so sehr. Kdyby sebe více běžel, ne-
dohonil by ho. Us. — Víc a víc, víc a více
= vždy více, immer mehr, mehr und mehr.
Vždy v. a více tě chváliti budu. Br. Aby
viecež viecež právi byli. M. Horkosť přiro-
zená viecež viecež roste. EM. I požehná
jemu Hospodin, an obohatie viecež viecež.
BO. — Št. — V., lépe: několik (kde žád-
ného srovnání není, nýbrž toliko neurčitý
počet vyjádřiti jest). K této faře náleží více
obcí (několik obcí; pět i více obcí atd. ).
Byl tam v. (několik) dní. Bylo tam v. členů
jednoty (několik členův). Více (několik) osob
bylo přítomno. — Š. a Ž., Jv., Šb. Sešlo se
více (několik) občanů. Rs. Má v úloze více
(několik) hrubých chyb. Brs. 2. vyd. 254.;
Brt. S. 3. vyd. 30. 6. Seleucia, jméno více
(několika) měst. Rs. Vyniká ve v. (v něko-
lika) vědách. Cf. S viece koňmi přijedu.
GR. Mysl více věcmi zaměstnaná roztržitá
bývá. Kom. Did. 76. S v. vírou poslouchal,
šp. m.: s větší věrou. Pk. — Oč více vy-
slovovali staří instrumentalem. Což jest víc
desíti hřiven jedním grošem (o groš). Ten
znal před námi, kdy jest obžalovaný za ten
šafrán peníze bral, že mu žalobník řekl,
kterakby krejcarem viece byly (= o krejcar).
NB. Tč. 15. Což viece desieti hřiven jedniem
grošem; Jedním dnem v.; Aby nebylo mezi
rokoma viece šesti neděl dále jedniem dnem.
Kn. rož. 82., 54., 53. — Nejvíceji, nejvíce,
nejvíc. Kdo n řemesel umí, nejspíše ve psí
bývá. Prov. Co n. V., Kom. Oplzlosti co n.
stříci se má každý. Kom. — Více při po-
sitivu místo komparativu, vz Komparativ.
2. Více, e, n. = sněm, concilium, der Rath,
die Versammlung. Viece zlobivých oblehlo
mě, concilium malignantium obsedit me; Ot
viece velikého, a concilio multo. Ž. wit. 21.
17., 39. 11. Starostové na vících čili sně-
mech nařizovali. Pal. Dj. I. 81. Vz Věce,
Viece.

Víceadmiral, a, m. = Feldmarschallieu-
tenant. Kpk.

Vícebarevnosť, i, f., die Mehrfarbigkeit.
V. nerostů. Vz Schd. II. 17.

Vícecifrový, mehrziffrig. V. číslo. Šim. 33.

Vícečlenový, mehrgliederig. V. činitel,
poměr. Šim. 29., 79.

Vícedenní, mehrtägig. V. vazba, žalář.
S. N. Xl. 52.

Vícedílný, mehrtheilig. Um. les. I. 138.

Vícedobý, mehrmomentig. V. sloveso, vz
Časoslovo.

Vícehlasý, mehrstimmig Šm.

Vícehlavý, mehrköpfig. Rst.

Vícehodinný, mehrstündig. Šm.

Vícejc m. více v obec. mluvě. Vz Víc.

Vícekrát, D.. víckrát, mehrmals. Br. Víc-
krát a víckrát ho neuvidíte (nimmermehr).
Us. Brt.

Víckrátý, mehrmalig. D.

Vícekvětý, mehrblüthig. Slb. 531.

Víceletý, mehrjährig. V. žalář. S. N V.
nepřátelství. Ddk. II. 222.

Vícelistý, mehrblättrig.

Vícelupenný, mehrblättrig. Rst.

Víceměsíčný, mehrmonatlich. V. žalář.

S. N. XI. 52.