sb157-05 0..8296

678

své oči. Us. Řečného novináře zřídka kdo
rád vidí. Mor. Tč. Povez — že mi, milá,
koho vidíš račej ? Sl. ps. Šf. I. 42. Tu krev
očitě viděl. Let. sl. V. 164. Všetko sa ra-
dovalo, len Matejovi bratia strpli a boliby
sa neviem kde radšej videli ako práve tu;
Zmrklo sa a v tej hore ani na piaď dobre
vidieť nebolo; Sedí neborka, sedí a krivo
sa jej vidí, že sestry už dakde tancují a
ona nie. Dbš. Sl. pov. I. 36., 336., 329. (Šd. ).
Ani okem jsem ho neviděl. Us. By na své
oči viděli všecku péči a snažnosť. Pal. Dj.
III. 3. 63. Na licho vidí, kteří...; Někte-
rým se dle vazby řeckého textu vidělo, že
první tři ku prorokům se čítati mají. Sš.
Mr. 65., Sk. 149. (Hý. ). Něco několikerým
způsobem v. Kom. L. 43. I Buoh ví, že toho
nerád vidím, co sč vám stalo. Arch. IV.
88., V. 302. Dobře vizi. GR. Aby tě viděla
v tvém obličeji. Kat. 810. Odkudž na oko
se vidí, že.... Odkudž se zřetedlně to vidí,
že...; Zdá se jim, že dobře vidí, ale jsou
slepí jako krt. BR. II. 12. b., 13. a., 22. a,,
56. b. (Šd. ). Vidien móž býti Buoh trojím
obyčejem; Aby vidúce tělestně neviděli du-
chem hodně; Pán Ježíš vida z kořen my-
šlenie zlého kněžstva, položil.... Hus I.
383., II. 71., 102. (Tč. ). V ti něco po skut-
cích. Chč. 623. Bůh vysoko, ale vidí da-
leko. Prov. Šd. Bežali, bežali, videli z ďa-
leka, že milý s ostruhou pobáda koníka.
Mt. S. I. 8. — co komu. Panenka čistá,
má lekniček tři sta a když leze na hůru,
vídať jí holú ďúru. Ve Slez Šd. — s in-
finit. Viděl jsem ho psáti. Vidím ho běžeti.
Us. Neminulo sedum let, Janka viděť z vojny
jet; Dyby mně nebyly hory na závadě, viděl
bych svou milou chodit, po zahradě; Ach
má mamulko milá, poďte se podívat, jak
mě srdečko bolí, viďa ju s jiným stát;
Hořké bylo mé vzdychání, když jsem je
vidíval jezdit za ní. Sš. P. 93., 200., 349.,
396. (Tč. ). Jestliže se komu nevidí pod jeho
panováním a za ním býti. Čr. Vidí se mi
zde přidati. Bl. Toho se vidí troje příčiny
býti. BR. III. 5. b. Prve pak, než bych to
učinil, v-lo mi se vám o tom napsati. Žer.
(342., 351. ). Vše to ničím se býti vidělo
(zdálo). Bern. Nevidí se mi mnoho o tom
psáti (nelíbí se). V. Nevidí se mi (nelíbí se,
nechci) všecko vyčítati, na tom přestati.
Kom. Vidím se ti nevěděti (zdám se). Bern.
Vidělo se (líbilo se) mi odejíti. Us. Vidí je
kráčeti; Vidím ptáka létati. Kom. Viděl to
město oddané býti modloslužbě. Br. Vidí
se (zdá se) mezi roklemi státi. Kom. Vidín
byl jíti z pokoje. V. Když sem tě viděla
mezi lotry viseti, nevěděla sem, by ty byl
spasitel světa. Hus III. 79. Vz Akkusativ
(dva akkusat. ), V. se komu, ze. — S pře-
chodn. určitým. Vidím ho jdoucího. Sv.
Neviděl Hospodina z mrtvých vstavšího;
Viděli jsme hvězdu jsoucí na vzchod slunce.
Pass. Viděl loď plavící se. Us. Cf. Jir. Nkr.
Str. 77. a násl. — Ale obyčejnější jest in-
finitiv. Vz: Věta podstatná spojková, III. c,
pozn. 6. a cf. Uzřel jej bojujícího. Troj. —
že. Vidím, že běží. Us. Viď, že přijdeš?
Us. Již vizi, že dobrý nebloudí, blázen jest,
ktož cizozemce dobrým soudí. Dal. Vidělo

se mi (zdálo se), že s ním chodí. Us. Videl
aj to dobre, že už nebude dľho kašu dú-
chať (žíti). Dbš. Sl. pov. I. 324. Odkudž se
všelijak v. může, že páni biskupové olo-
moučtí k tomu žádného práva nemají. Žer.
344. I vidíme, že obecně zle sú živi, pro-
tože nedóstojně sú v kněžství vstúpili. Hus
I. 447. Makajte a vizte, žeť duch těla nemá,
jakož vidíte mě mieti; Když vidie, že jich
blížní na duši sú zemřeli. Hus II. 144., 357.
(372. ). — Leg., Flav., Vš., Toms. — an.
Vidím ho, an sem běží, Us., an lelky chytá.
Sych. Vyznal jest, že jest vídal, ani ženú
dobytek. Arch. IV. 276. Jakož sem to vídal,
an zadek obrátil k oltáři a k ní tvář a
mluví s ní, chechce se s ní; Aby se nepo-
horšili, když by viděli, an s Kananejskú
velmi lehce se obierá slyše ji; Má plakati,
když vidí, ano jiný hřešie. Hus I. 130., II.
98., 357. (Tč. ). Vz An. — aby. Viz (po-
starej se), abys přítele našel. Bern. Rád
bych viděl, aby ta věc skončena byla. Us.
Jak živa sem neviděla, by kramářka fúsa
měla. Brt. P. 129. Vidělo se mi za slušné,
abych vypravoval. Br. Viz, aby toho ne-
činil. Pass. — se. Rádi se vidí. Us. Co se
dobré vidí, to čiň i u lidí. Na Mor. Tč.
Rádi se vidíme, pre tú tvoju mater nechať
sa musíme. Sl. ps. Slav. 112. Veliká ta chy-
trosť nepřátel se vidí. BR. II. 334. a. Ten
se viz, já za žádného odpovídati nebudu.
Vš. Vz Spona. — se komu (zač) = zdáti
se, líbiti se. Vidí se mi ta věc nehodná na
muže moudrého. Sych. Vidí se mi za dobré
a tělu užitečné. Rgl. zdr. Odtáhl tak da-
leko, jakž mu se za dobré vidělo. Abr. V.
310. To se mi vidí za nejlepší býti. Db.
Vidí se mi za slušné. Anth. Jir. II. 115.
Mně se též za dobré vidí. Dh. 11. Jak se
mu za dobré vidí. Žer. 330. Jak se vám ten
kůň vidí (= líbí)? Mor. Šd. To sa predca
každému veľa videlo (líbilo). Dbš. Sl. pov.
I. 177. Aby s ní (loukou) činili, jak se jim
v. bude. List z r. 1561. (Tč. ). Aby písmům
z vůle boží pošlým rozumu, jaký by se jim
viděl, nedávali. BR. II. 101. a. Mezi tím
vidí se mi, abyste přece na p. Berku s tím
poselstvím dojíti ráčili. Žer. 332. Vidělo mi
se z jedněch staročeských kněh psaných
přijieti a položiti. Dač. I. 31. Vidí mi se
připomenouti. Ler. Co se tobě dobré a pravé
vidí, učiň nám. BO. Vidí se mi za potřebné,
za právo. Kom. Bohu se jinak vidělo (líbilo).
Jg. Učiňte, co se vám za dobré a sprave-
dlivé vidí (zdá se). Br. Co se mu vidělo
dobře. V. Vidí se mi za pilné, za velikou,
za pilnou potřebu. Š. a Z. Aby ta práva
mohl a moc měl dáti volně a svobodně...
a prodávati zde v království Českém neb
kdeby se jemu koli vidělo a zdálo. Zř. F.
I. A. II. Nevidí se mi všecko vyčítati. Kom.
Nevidělo se mi toho učiniti. Sych. — kudy:
skrz prkno ( = dobrý zrak míti). T. Ta
skoupá krájí krajíčky (chleba), že je skrze
ně viděti. Us. Dch. — adv.: bystře, dobře,
nedobře, špatně, daleko, na dál, v dál, na
před něco v. Us. — V. Vidím se nucen
(nucena), pohnut jest podlé německého; do-
stačí: jsem nucen, pohnut atd., uznávám toho
potřebu a p. Brs. 254., Brt. S. 3. vyd.. l77