sb157-05 0..8296

707

Sš. P. 796. Vítám vás na jarmark. Us. Tč.
Vítám vás k slovu božímu (pozdravují se
lidé jdouce do kostela). Us. Msk. Vyrudlé
ty děti země v lůno vítá. Sš. Bs. 61. —
koho odkud: z cesty. Rk. Vítám vás z jar-
marku, od slova božího (z kostela jdoucího).
Us. Msk., Tč. — komu. Vítej nám! Us. Dch.
Že som ti nerekla: Vitaj mi. Janičko. Sl. ps.
80. — kdy: hned po jeho příchodu, za
krátkou dobu atd. — jak: radostí a ple-
sáním. Berg. V. někoho biskupem. L. Vítal
mne kmotrem (ne: co kmotra). Brt. S. 3.
vyd. 65. Pěkně vás vítám. Us. Dch. My vás
všecky přátelsky vítáme. Us. Brt. Proč ne-
jdete otce pěkným slovem vítať ? Mor. Tč.
Vítám vás slovem božím ( = od slova božího,
vz nahoře). V Třeboňsku. Zle ho vítal. Dbš.
Sl. pov. I. 260. Obímali sa a vítali za dlho,
za dlho. Dbš. Sl. pov. I. 396. Vitaj syn muoj,
vitaj mi na storaz. Er. Sl. čít. 55. V. ně-
koho se strachem. Pov. 130. Ze srdca ho
vítajte. Brt. P. 165. A již císař přijel, jehož
Čechové slavně vítali. Dač. I. 81. Arcibiskup
jménem celého sboru vítal je řečí laskavou.
Pal. Dj. III. 3. 67. V-li se vespolek uctivě.
Ib. IV. 2. 79. (Šd. ). Panovníci němečtí vítali
zajisté s potěšením všelikou příležitosť,
aby... Ddk. II. 388. (Tč. ). Vítej slunce
s modlitbou v ústech a s prací v rukou. Prov.
Pk., Šd., Tč. Dobře slunce s modlitbou vítati
a s prací v rukou se s ním loučiti. Prov. Tč.
Dle šatu vítají, dle rozumu provázejí. Prov.
Šd. Pěkně se to vítá = vitám vás pěkně.
V Krkonš. Kb. V. někoho k sobě (zváti).
Plk. Vítej k nám (buď vítán). Apol. Vítej
mi (buď vítán) do obydlí mého, Us., do
domu. Rk. V. někoho s jásotem. Us. — se
s kým. Br., Pref.

Vítava, y, f. = slavná vítaná, feierliche
Bewillkommnung. Ros. Sotva odbyl vítavu,
jal se nás místiti. Kos. Ol. I. 185. (161. ).

Vitavky, pl., f., vz Třešně.

Vitavský, ého, m., osob. jm. Ack.

Vítavý, bewill kommend. Č.

Víťazlivý, siegreich. Ale v tom on vy-
trhol v. meč na nepriateľov a ten jich tak
sekal, že sa zem triasla, čo sa mŕtve telá
na niu váľaly. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I.
390.

Víťazský, siegreich. David bol prv valach
(pastýř), potom voják, potom král v. Na
Slov. Tč.

Vítažiti = vítěziti. Na Slov. Tč.

Vitberk, a, m., Werdenberg, ves u Oder.
PL.

Vitče, e, n., ves u Rožnova. Vck.

Vítečka, y, f., vz Vítka.

Vítečník, u, m., spartium, der Pfriemen.
V. sítinový, s. junceum. Vz Rstp. 352., FB.
102., Čl. Kv. 375.

Vítečnosť, i, f. = vítěznosť, pol.

Vítečný = vítězný, pol., zastr.

Vítěj, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Vítějovec, vce, m., Vítová, Heinzendorf,
ves v Policku. Vz S. N.

Vitějovice, Vitějice, dle Budějovice,
ves u Netolic. Vz S. N.. Blk. Kfsk. 654.

Vítek, tka, m. = Vít. Abys nepohodil
Vítka (Bartka = aby se ti něco nestalo,
abys neonemocněl chtěním a p. ). Ve Slez.

Šd. — V., osob. jm. V. Ojieřovic z Land-
šteina. Dal. 169. —171. — V., čes. malíř. Vz
S. N. — V., Witek, samota u Vltavotýna,

Vítěl, e, m., zastr. = vítání. Luk. 10. 4.

Vitelli-us, a, m. Aul. V., řím. císař, nar.
16. po Kr. Vz S. N.

Vitelsbachovec, vce, m. Kunrat V. Ddk.
III. 263.

Vitelsbašský příbuzný. Ddk. IV. 62.

Viteň, tně, f., ves v Klatovsku. Vz S. N.

Vitěněves, vsi, f. Vz S. N., Vitiněves.

Vitěnovský, ého, m., os. jm. V. Mat. Vz
Blk. Kfsk. 1165.

Vitěšovice, dle Budějovice, Kriebaum,
ves u Chvalšin. Vz S. N.

Vítěz (na Slov. víťaz, Ssk. ), e (dříve -a),
m. = kdo jiného mocí překonal, der Sieger,
Uiberwinder. V MV. nepravá glossa. Pa.
Strany původu vz Mz. 88. Mkl. B. 317. od-
vozuje slovo to od staroněm. viting. — Ž.
wit. Hab. 19. Ctnosť učinila nás v-zy nad
štěstím. Jel. Když vítězové vrátili se do le-
žení svého, shledali je vydrancované od
Sasův. Ddk. II. 289. V. nájezdný octnul se
z nenadání v nebezpečí zajetí. Pal. Dj. IV.
2. 435. Ten, kdož za v-ze v při zůstal...,
má žádati práva za dopomožení. Bdž. 151.
Třetí den vítěz smrti ukázal se novým člo-
věkem. Hus II. 138. Kdo pravdu zastává,
vítězem zůstává. Prov. Tč. Přemocný jest
v., kdo zajatým milostiv jest. S. a. Z. Od-
měny vítěze římského a řeckého, vz Vlšk.
43., 45., 365., 394., 401., 407. — V. = hr-
dina, der Held. St. skl., Šf. Věštby vítězovy
= carmina heroica. Šf. v Mus. 1864. 8. Cf.
Bdl. Obr. 111., Věštba. — V. = věštný
řečník, moudrý rádce. Kat. 3112. — V. =
vítězství (zastr. ), der Sieg. Aesop. Alexandra
velikého triumfové a vítězové pořád se vy-
pravují. Walkenb. Alex. — Vz Vítězítel.

Vítězený; -en, a, o = přemožený, besiegt.
Ziak.

Vítězil, a, m. = vítěz, der Sieger. Cyr.
104.

Vítězilosť, i, f. = vítězení. Tam pouť
koná statná v. Sš. Snt. 70.

Vítězilý = kdo vítězil, siegreich. O lotře,
kdes to vzal, žes najprve tomu v-mu králi
v radosti přisazen ? Hus III. 122.

Vítězitel, e, m. = vítěz, der Sieger. Háj.
V-lé zmocnili se věží. V. — čemu. Vše-
likému štěstí v-lé jsou. Bur. Vald. Ctnostní
všelikému šípu štěstí v-lé jsou. Mudr. —
nad kým. Pís. br. — proti komu. Štelc.

Vítězitelka, y, vítězirelkyně, ě, f., die
Siegerin. Lom.

Vítězitelnice, e, f., die Siegerin. Ctib.

Vítězitelnosť, i, f,, die siegende Beschaf-
fenheit. Zlob.

Vítězitelný = vítězící, sieghaft, siegreich.
Jel.. Háj., V. oběť, korouhev.

Vítěziti, il, en, ení; vítězívati, siegen, ob-
siegen, überwinden. — abs. Ten v-zí, kterýž
zabit bývá. Hus I. 166. Pravda vždycky ví-
tězí, pomáhá pánu i knězi. Prov. — nad
kým. Rkk. Jel., Vrat. Dobré nad zlým v-zí.
Prov. Tč., Šd., Č. Bože, daj vítažiť nad
zlobú sveta. Na Slov. Tč. — nad kým kdy.
Již po roce po tomto proroctví v-zí živoucí
církev nad císařstvím. Ddk. V. 6. — čím.