sb157-05 0..8296

716

Vklznutí, n. = vklouznutí. Na Mor. a
Slov.

Vklznutý = vklouznutý. Na Mor. a Slov.

Vkodrejniti se, sich einwühlen. Šm.

Vkochati se do koho, sich verlieben,
lieb gewinnen. Ve Slez. Tč.

Vkolébati, vkolíbati, ein-, hineinwiegen.

— co komu kam. Vlnky ji ho vkolíbaly
v šáteček. Kamar.

Vkoli, vz Veklati.

Vkolíbati, vz Vkolébati.

Vkoliti, il, en, ení, vkolovati, einpfählen.

— co kam: kůl do země Us. Tč.
Vkolostinný, um-, kreisschattig.
Vkolotati = vevříti, vtočiti, einwirbeln.

— koho kam, v co. Č.

Vkopání, n., die Ein-, Vergrabung, Ver-
scharrung.

Vkopaný; -án, a, o, eingegraben, ein-
gescharrt.

Vkopati, -pám a -pu; vkopávati; vkop-
nouti, pnul a pl, ut, utí, ein-, hineingraben.

— co: sloupy (do země), V., v kypřici
(v běhounu hnízdo pro ni špicem vysekati).
Vys. — se, co kam: do země. Hlas. Ko-
pali, až se vkopali do zřídla, do vody,
k vodě. Us. — co kam čím: díru do země
motykou; něco nohama do díry. Tč. —
s kým. Před tou výhní ďas, ten podkasalec,
s rasem do země sloup v-li. Koll. I. 342.

Vkořenělý, eingewurzelt, eingealtet. V.
(zastaralé) opilství. J. tr.

Vkořenění, n., die Einwurzelung. V.
V srdce v. (vložení v mysl). V.

Vkořeněný; -en, a, o, eingewurzelt. Zů-
stal sedět jako v-ný. Ehr. 18. V. zvyk, Kom.
hřích, Jel., strom. — jak dlouho, od při-
rození. V. — kde, v čem. Kram.

Vkořeněti, ěl, ění = vkořeniti se. Jg.

Vkořenilý = vkořenělý, eingewurzelt.
K stromu hluboce v-mu. BR. II. 681.

Vkořenitel, e, m., der Einwurzeier. L.

Vkořeniti, il, ěn, ění; vkořenívati, vkoře-
ňovati = vštípiti, einwurzeln lassen, wurzeln
machen; se = kořeny hluboko pustiti, an-,
einwurzeln. — co, se kam. Něco v mysl,
v srdce v. V. Ve správu města se v. (zmocniti
se). V. Vkořenilo se v nás t. o zlé. Jel. Turci
se v uherskou zemi v-li. Bart. V. se do země.
Us. Tč. Má býti snaha jejich vezdy víc a
více vůli boží v povahu svou vkořeňovati.
Sš. J. 86. (Hý. ). Kdo do srdca od malička
zlosti vkořeňuje, potom sa ve veku vetšém
ťažko napravuje. Na Slov. Tč. Těžko ostí
vydobyti, když se vkoření. Na Ostrav. Tč.

— se kde (s kým). Proutíčko to ležíc
na zemi zase na některých místech se vkoře-
ňuje. Byl. Ďábel, když se kde i se svým krá-
lovstvím vkoření. BR. II. 77. b. Jak se ta
lež jejich hrubě v srdcích židovských vkoře-
nila. BR. II. 133.

Vkositi, il, en, ení, hineinschneiden. —
komu čím kam. Jak kosil, to mu kosou
vkosil do nohy. Na Ostrav. Tč.

Vkotaliti, il, en, ení, hineinschieben, -wäl-
zen, -rollen. — co kam: kouli mezi ku-
želky, do kuželek. Us. Tč. Cf. Vkouliti.

Vkotiti, il, cen, ení, vkáceti, hineinwerfen.

— co odkud kam: dřevo s vozu do dvora,
s cesty do příkopu. Us. Tč.

Vkotviti, il, en, ení, vkotvovati, einankern.
— co kde: loďstvo v přístavě, u břehu.

Vkoukati; vkouknouti, kl, utí, hinein-
blicken, -sehen, einen Blick hineinwerfen. —
kam kudy: do světnice okénkem. Us. Tč.

Vkouliti, il, en, ení, vkouleti, hineinrollen,
-schieben, -kugeln. — co kam. Us. Tč Cf.
Vkotaliti.

Vkoupení se, der Einkauf.

Vkoupiti se, vkup, vkoupě (íc), il, en,
ení; vkupovati, sich einkaufen. Aniž se tu
kdo vetříeti, vprošovati neb vkupovati móže.
Vš. Jir. 34. — kam: do země, Zlob., do
úřadu, Ros., do stolic. Kom. V. se v úřad.
Br., J. tr., Er., Smil v. 655. Zatím má se do
poctivého cechu vkúpit a mezi bratry zbývať.
Sl. let. I. 61. Duchek švec chtě sě do cechu
řemesla ševcovského vkúpiti. NB. Tč. 288.
Kteřížkoli pozemské zámky drží, i do země
se kdežkoli vkoupili. Arch. V. 455. Bernard
se vkoupil do Moravy. Bdl. (Úvod k Tov).
Ze se vkúpil v to arcibiskupstvie. Let. 14.
A také někteří z úředníkóv v úřad od svých
pánů se vkupují. Arch. IV. 448.

Vkouřiti, il, en, ení, vkuřovnti. ein-,
hineinrauchen. — co, se kudy kam. Větr
v-il dým do světnice; dým se vkouřil pecem
do jizby. Na Mor. Tč.

Vkousnouti, snul a sl, ut, utí; vkousati,
-sám asi; vkousávati, ein-, hineinbeissen. —
(se) kam: do chleba, v chléb. Vkousal se
to oříšku. Kká. Td. 202.

Vkouti, vkuji, ul, ut, utí; vkovati, ein-
schmieden. — co kam (do čeho, Pref.,
v co). Us. V. něco do železa. Us. Tč.

Vkouzliti, il, en, ení; vkouzlovati, vkou-
zlívati, ein-, hineinzaubern. — koho kam,
v co. Puch. V. obraz na plátno. Us.

Vkovati, vz Vkouti.

Vkra, y, f., řeka, die Ucker, die Wicker.

Jg.:

Vkráčeti, el, ení, vkračovati, vz Vkro-
čiti.

Vkrádati se, vz Vkrásti se.
Vkrádce. e, m., der Einschleicher. -- V.
zboží zapověděného, der Einschwärzer. L.
Vkradu, vz Vkrásti.
Vkrájeti, vz Vkrojiti.

Vkrápati, vkrapovati, vkrápnouti, ein-
tröpfeln. — co kam: do rány. Us. Tč. Cf.
Vkropiti.

Vkřápěti, vz Vkropiti.

Vkrásti, vkradu, dl, den, ení; vkradnouti,
ul, ut, utí; vkrádati = vkradmo vnésti, ein-
stehlen, einschwärzen; — se = tajně někam
se vlouditi, einstehlen, sich einschleichen. —
abs. Nechtie do Prahy púštěti, leč se kto
vkrade, Arch. IV. 389. — co, se kam. Zboží
do země, L., se do domu. Us. V panský
dům se vkradnou (myši) po tichu. Puch. Že
sa vkradla ľubosť do srdienka. Sl. ps. č.
97. Vkradl se do země Soběslav. Ddk.
III. 165. Zloděj vkradl se do světnice. Us.
Tč. Vkradl se mezi ně. Us. Šd. — se komu
kam. Že se jí do srdečka vkradl. Kká.
Td. 56. — se kam jak. Jed se v tělo vkrádá
v chodu tichém. Sš. Bs. 201.

Vkrčiti, il, en, ení, ducken. — co kam:
hlavu mezi ramena. Tč.