sb157-05 0..8296

728

Vlásek, vz Vlas.

Vlasem = s vlas, za vlas. Vz Vlas. Nikdy
neotpovieš vlasem, ale vždy hotovým časem.
Kat. 2846.

Vlasenec, nce, m. Že žádný ještě pro
víru od soudu zemského souzen a odsouzen
nebyl ani Husita, ani kališník, ani člen je-
dnoty bratrské, ani Vlasenec, ani Miku-
lášovec. Mtc. 1882. 102. (Šd. ). Sekta Miku-
lášenců n. Vlasenických v Čech. v 15. stol.
Původem byl Mikuláš z Vlasenice, vsi u Pel-
hřimova, sedlák neučený a sprostý. Pal. Dj.
V. 1. 271. — V., der Haarbeutel Rohn.

Vlasení, vlášení, í, vlaseničko, vláše-
ničko, a, n. = vlásky n. chloupky na ko-
řenu rostliny, čmýří, čmýříčko. V., Kom. V.,
capillus, die Faser, das Wurzelhaar, částky
vlasům podobné na mrcasech, n. zcela kořen
(mechů, jatrovek) skládající. Rst. 515, Kk.
15., Schd. II. 171. — Vlášení = žíně ocasné,
koňské, Rossschweifhaar, n.

Vlasenice, ves a) u Pelhřimova, b) u Tá-
bora, vz Blk. Kfsk. 459., 850., 899., 900..
1172., c) u Borotína, Vz S. N. — V., das
Haargewebe. Ob. pan.

Vlásenický, ého, m., osob. jm. Vz Sbn.
757., Jir. H. l II. 321. († 1495. ).

Vlaseničko, a, n., vz Vlasení.

Vlaseník, a, m. = vlasenkář. Rohn.

Vlasenina, y, f. = mnoho vlasů. Zlob.

Vlasenitý = vlasení mající, faserig. V.
kořeny. Mus.

Vlasenka, y, f. = paruka, die Perücke.
— V. = zákeřník, rostl. Slb. 118. — V.,
Wlasenka, ves u Police. PL.

Vlasenkář, e, m. = kdo vlasenky dělá,
der Perückenmacher. Jg.

Vlasenkářský, Perückenmacher-.

Vlasenkářství, n. = parukářství, die
Perückenmacherei.

Vlasenko, a, n. = vlasení.

Vlasenky, pl., f. = prstýnky, druh hou-
senek. Rgl.

Vlasenný = co z vlasů jest, Haar-, hären.
V. sítko. V. V. houně, BO., rúcho. Sal.

Vlasice = lasice. Us. na Mor.

Vlasina, vlásina, vlašina, y, f. = žíně,
das Schweif haar der Pferde. Jel. — V. =
sklona, pletka na, ptáky, die Haarschlinge.
Aesop. — V. = vlasenná roucha, das Haar-
tuch. Ras.

Vlasinný = z vlasin, hären, Haar-. V.
roucha, žínka. Ras.

Vlasisko, a, n., ein garstiges Haar.

Vlasiti, il, en, ení. — co: kůži, streichen,
krämpeln. Us.

Vlasitka, y, f., die Trichine. Rk. Vz
Svalovec.

Vlasitý = vlasatý, lang-, starkhaarig. Troj.
V. monada, trichomonas. Nz. lk.

Vláska, y, f., ortrosa, keř, zastr. Rozk.

Vlaské, ého, n., Blaschke, ves u Šum-
perka na Mor.

Vlasko, a, n., Italien. Cf. Vlašsko.

Vláskoměr, u, m., das Spiralfedermass. Šp.

Vláskovatěti, ěl, ění. Víno vláskovati,
zieht sich. Us.

Vláskovatosť, i, f., die Kapillarität. Nz.

Vláskovatý, vláskovitý = jako vlásky

tenký, haarförmig, haardünn. V. nohy, krok,
listy. Rostl. Vz S. N.

Vláskovec, vce, m., trichina, cf. Svalovec;
v. vodní, gordius. Vz Schd. II. 531. V. me-
dinský. Čs. lk. I. 93.

Vláskovitosť, i, f., vláskovatosť = pro-
línavosť, vzlínavosť (kapillarita) slove úkaz
ten, že v přeúzkých trubičkách chovají se
kapaliny jinak, než toho žádá zákon o tru-
bicích spojitých, totiž aby v trubicích spo-
jitých stavěly se povrchy kapalin do jedné
roviny vodorovné. V úzkých trubičkách po
obou koncích otevřených a z části do ka-
paliny vnořených vystoupí totiž kapalina
nad vnější povrch kapaliny, jestliže kapalina
trubičku vlhčí, zůstává však pod vnějším
povrchem, nevlhčí-li kapalina trubičky. Vz
S. N., KP. II. 55.

Vláskovitý = vláskovatý.

Vláskovka, y, f., nais, červ. Krok. II. 242.

Vlaskový ořech, die wälsche Nuss. Na
Ostrav. Tč. Cf. Vlaský.

Vláskový, Haar-, Kapillar-. V. trubička
(vlasová), štětec, der Haarpinsel. Nz. V. lišej,
osutina počasná, lichen pilaris. Šel. Vz Vla-
sový.

Vlásky, vz Vlas. — V., Laschkles, ves
u Kaplice v Budějovsku; Wlaski, několik
domů u Frýdka. PL.

Vlaský m. vlašský (z vlach + bský), s z
šs. — V. = Vlachům náležející, italienisch.
V. jazyk, Us., země, plátno (kment), komín,
polívka n. šíp (jed), V., ulice. Dostati v. šípu;
Umříti po vlaském šípu; Nakrmiti koho
v-kou polívkou (otráviti). Č. Chtějí tomu,
že vlaským šípem, jako mu venduška říkají,
postřelena byla. Petr Vok 119. Vz Šíp,
Polívka. V. kupec (kořenář), krám, buben
(kotel). Us. V. praktika, účetnictví, die dop-
pelte Buchführung. Kh., Skř. — Vlasky, po
vlasku mluviti. — V. v botanice. V. be-
drník (krvavé koření), pimpinella sangui-
sorba, V.; bez (šeřík, Slb. 373. ), tyringa
vulgaris, der spanische Holler; bob (turecký
hrách), smilax hortensis, wälsche Bohnen,
V.; bodlák, cyrene; busin (druh červeného
vína); viola (bílá a červená), wälsche Viole;
koukol (snět pšeničná), kopr, foeniculum (V.,
Slb. 589. ); kopřiva, urtica romana (V. ); mateří-
douška (vonný thým, thymián, D. ), thymus,
der Thymian; jehlice (lesní myrtus, D. ), rus-
cus aculeatus, der Mäusedorn; ořech (V.,
Čl. 120. ), nux juglans, wälsche Nuss; třešně
(V. ), cornus; vřes, erica italica. (V. ). Na
Markétu-li prší, vlaské ořechy se stromu
srší. Tč. — V. ještěrka ( = křeček), wälsche
Eidechse. Kom. — V. ruda, bolus armenicus.
Sal. — V. kosť, laská, natní, navní, vnavná,
ganglion, das Oberbein. D.

Vlaslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Vlasmo, a, n. = srsť. Maž na rohu koni
nedotýkaje se vlasma. Db.

Vlasnatý = vlasinný, hären. V. sítko.
Vus.

1. Vlasní, -ný = od (do) vlasů, Haar-.
V. jehla, Reš., okrasa, Aqu., dráty. Techn.
V. pletina, das Haargeflechte.

2. Vlasní = vlastní, eigen. Na Mor. a
Slov. Ostal jest po jeho synu náměstek,
dietě jeho vlasnie. NB. Tč. 12. Prijď smelo



	728

	Vlásek, vz Vlas. Vlasem = s vlas, za vlas. Vz Vlas. Nikdy neotpovieš vlasem, ale vždy hotovým časem. Kat. 2846. Vlasenec, nce, m. Že žádný ještě pro víru od soudu zemského souzen a odsouzen nebyl ani Husita, ani kališník, ani člen je- dnoty bratrské, ani Vlasenec, ani Miku- lášovec. Mtc. 1882. 102. (Šd. ). Sekta Miku- lášenců n. Vlasenických v Čech. v 15. stol. Původem byl Mikuláš z Vlasenice, vsi u Pel- hřimova, sedlák neučený a sprostý. Pal. Dj. V. 1. 271. — V., der Haarbeutel Rohn. Vlasení, vlášení, í, vlaseničko, vláše- ničko, a, n. = vlásky n. chloupky na ko- řenu rostliny, čmýří, čmýříčko. V., Kom. V., capillus, die Faser, das Wurzelhaar, částky vlasům podobné na mrcasech, n. zcela kořen (mechů, jatrovek) skládající. Rst. 515, Kk. 15., Schd. II. 171. — Vlášení = žíně ocasné, koňské, Rossschweifhaar, n. Vlasenice, ves a) u Pelhřimova, b) u Tá- bora, vz Blk. Kfsk. 459., 850., 899., 900.. 1172., c) u Borotína, Vz S. N. — V., das Haargewebe. Ob. pan. Vlásenický, ého, m., osob. jm. Vz Sbn. 757., Jir. H. l II. 321. († 1495. ). Vlaseničko, a, n., vz Vlasení. Vlaseník, a, m. = vlasenkář. Rohn. Vlasenina, y, f. = mnoho vlasů. Zlob. Vlasenitý = vlasení mající, faserig. V. kořeny. Mus. Vlasenka, y, f. = paruka, die Perücke. — V. = zákeřník, rostl. Slb. 118. — V., Wlasenka, ves u Police. PL. Vlasenkář, e, m. = kdo vlasenky dělá, der Perückenmacher. Jg. Vlasenkářský, Perückenmacher-. Vlasenkářství, n. = parukářství, die Perückenmacherei. Vlasenko, a, n. = vlasení. Vlasenky, pl., f. = prstýnky, druh hou- senek. Rgl. Vlasenný = co z vlasů jest, Haar-, hären. V. sítko. V. V. houně, BO., rúcho. Sal. Vlasice = lasice. Us. na Mor. Vlasina, vlásina, vlašina, y, f. = žíně, das Schweif haar der Pferde. Jel. — V. = sklona, pletka na, ptáky, die Haarschlinge. Aesop. — V. = vlasenná roucha, das Haar- tuch. Ras. Vlasinný = z vlasin, hären, Haar-. V. roucha, žínka. Ras. Vlasisko, a, n., ein garstiges Haar. Vlasiti, il, en, ení. — co: kůži, streichen, krämpeln. Us. Vlasitka, y, f., die Trichine. Rk. Vz Svalovec. Vlasitý = vlasatý, lang-, starkhaarig. Troj. V. monada, trichomonas. Nz. lk. Vláska, y, f., ortrosa, keř, zastr. Rozk. Vlaské, ého, n., Blaschke, ves u Šum- perka na Mor. Vlasko, a, n., Italien. Cf. Vlašsko. Vláskoměr, u, m., das Spiralfedermass. Šp. Vláskovatěti, ěl, ění. Víno vláskovati, zieht sich. Us. Vláskovatosť, i, f., die Kapillarität. Nz. Vláskovatý, vláskovitý = jako vlásky	tenký, haarförmig, haardünn. V. nohy, krok, listy. Rostl. Vz S. N. Vláskovec, vce, m., trichina, cf. Svalovec; v. vodní, gordius. Vz Schd. II. 531. V. me- dinský. Čs. lk. I. 93. Vláskovitosť, i, f., vláskovatosť = pro- línavosť, vzlínavosť (kapillarita) slove úkaz ten, že v přeúzkých trubičkách chovají se kapaliny jinak, než toho žádá zákon o tru- bicích spojitých, totiž aby v trubicích spo- jitých stavěly se povrchy kapalin do jedné roviny vodorovné. V úzkých trubičkách po obou koncích otevřených a z části do ka- paliny vnořených vystoupí totiž kapalina nad vnější povrch kapaliny, jestliže kapalina trubičku vlhčí, zůstává však pod vnějším povrchem, nevlhčí-li kapalina trubičky. Vz S. N., KP. II. 55. Vláskovitý = vláskovatý. Vláskovka, y, f., nais, červ. Krok. II. 242. Vlaskový ořech, die wälsche Nuss. Na Ostrav. Tč. Cf. Vlaský. Vláskový, Haar-, Kapillar-. V. trubička (vlasová), štětec, der Haarpinsel. Nz. V. lišej, osutina počasná, lichen pilaris. Šel. Vz Vla- sový. Vlásky, vz Vlas. — V., Laschkles, ves u Kaplice v Budějovsku; Wlaski, několik domů u Frýdka. PL. Vlaský m. vlašský (z vlach + bský), s z šs. — V. = Vlachům náležející, italienisch. V. jazyk, Us., země, plátno (kment), komín, polívka n. šíp (jed), V., ulice. Dostati v. šípu; Umříti po vlaském šípu; Nakrmiti koho v-kou polívkou (otráviti). Č. Chtějí tomu, že vlaským šípem, jako mu venduška říkají, postřelena byla. Petr Vok 119. Vz Šíp, Polívka. V. kupec (kořenář), krám, buben (kotel). Us. V. praktika, účetnictví, die dop- pelte Buchführung. Kh., Skř. — Vlasky, po vlasku mluviti. — V. v botanice. V. be- drník (krvavé koření), pimpinella sangui- sorba, V.; bez (šeřík, Slb. 373. ), tyringa vulgaris, der spanische Holler; bob (turecký hrách), smilax hortensis, wälsche Bohnen, V.; bodlák, cyrene; busin (druh červeného vína); viola (bílá a červená), wälsche Viole; koukol (snět pšeničná), kopr, foeniculum (V., Slb. 589. ); kopřiva, urtica romana (V. ); mateří- douška (vonný thým, thymián, D. ), thymus, der Thymian; jehlice (lesní myrtus, D. ), rus- cus aculeatus, der Mäusedorn; ořech (V., Čl. 120. ), nux juglans, wälsche Nuss; třešně (V. ), cornus; vřes, erica italica. (V. ). Na Markétu-li prší, vlaské ořechy se stromu srší. Tč. — V. ještěrka ( = křeček), wälsche Eidechse. Kom. — V. ruda, bolus armenicus. Sal. — V. kosť, laská, natní, navní, vnavná, ganglion, das Oberbein. D. Vlaslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. Vlasmo, a, n. = srsť. Maž na rohu koni nedotýkaje se vlasma. Db. Vlasnatý = vlasinný, hären. V. sítko. Vus. 1. Vlasní, -ný = od (do) vlasů, Haar-. V. jehla, Reš., okrasa, Aqu., dráty. Techn. V. pletina, das Haargeflechte. 2. Vlasní = vlastní, eigen. Na Mor. a Slov. Ostal jest po jeho synu náměstek, dietě jeho vlasnie. NB. Tč. 12. Prijď smelo