sb157-05 0..8296

741

svého. U Jižné. Vrů. Hltá (hlce) jako vlk;
V. nehledí na vybrakované (béře, nač právě
přijde); V. béře i brakované (sečtené, vy-
brané, znamenané); Čekaj barane, ež tě vlci
sežerú; Býváme jako mezi vlky. Ve Slez.
Šd. Vojsko vlkem (jako vlk) po loupeži
hnalo. Exc. Když pastýř před vlkem srší,
toho se stádo rozprší. Alx. V. v. 264. (HP. 7. ).
Vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. (HP. 2. ).
Ej já posielám vás jako ovce mezi vlky;
Než jsú vlcie hltaví, psi kúsaví, svině ne-
čisté; Běda, běda pastýřóm takým, v pravdě
zlodějóm a lotróm a hltavým vlkóm; Ale
ihned se vlcie ukáží, neb jako vlcie vzdvi-
hnúce hlavu vysoko i vyjí. Hus I. 166., 301.,
444., II. 170. (Tč. ). Jako v. se krade k bravu;
Jak vlk, jenž zaskočen byv smečkou při
zdechlině, se slepě na ni vrhá. Kká. Td.
78., 170. Přijdú mezi vás vlcie draví. ZN.
Nedaj vlkom ovce pásti. Smil v. 1298.
Kdež mníš všicku svú péči slože, chovaj
se tu vlka z ovčí kože. Smil. Co u vlka
v zubech, to mu Jirka dal; Vlk mezi ko-
zami, čert mezi babami. Kal. Těžko be-
rana s vlkem smířiti. Brt. Tu v. leží. Ctib.
Hád. Sobě vlk ostronos, sobě ježek kade-
řav; Učiň se ovcí a vlci hotovi; To nebyla
ovce, co s vlkem se procházela; Běda ovcím,
kde vlk soudcem; Když v. búdu rozháže
před hromnicoma, po hromnicách ju zase
musí budovat. Šd. Nepřizývej vlka ku po-
moci; V. i nemocný stačí na ovci; Těžko
vlku maso nejísti a bojovníku víno nepiti;
Vlk koží platí; Zvykne-li vlk do stavadel
choditi, tam brzo po stádu veta; Starý v.
psům zábava; Kdyby vlků v lese nebylo,
dávno by pastuchové hladem zemřeli. Pk.
Kdo chce vlky zlapati, dej jim nejprv mrchu
sápati; Ať přeskočil v. strouhu, nepřeskočí
řeku (byť i jedno překonal, druhé nepře-
koná); Nevyloudíš u vlka kože (vz Lakomý);
Aby člověk vlkem nebyl, netřeba mu hned,
aby měl čtyři nohy. Lb. Sytý v. se uspo-
kojí, lakomec nikdy. Hkš. Ne proto vlka
bijí, že je šerý, ale že ovce snědl; Člověk
má býti člověka bohem a stal se druhého
vlkem; Člověk člověku vlkem; Když jdeš
k vlku na hody, měj psa s sebou; Drou
kozy vrby a vlci kozy a vlky sedláci a
sedláky židi a židy páni a pány juristi
a juristy čerti. Prov. Tč. Kdo chce s vlky
býti, musí s nimi výti. Prov. Poruč vlku
berana; Vlka do ovčína zamknouti; Vlka
na kulhavém koni honiti; Kaž vlku orati,
sytému sedláku se postiti (vz Chybování);
Vše domů přijde, co vlci nesnědl (časem vše
se objasní; n. o tom, kdo se velikou nadějí
kojí. Vz Škoda). Co vlk schvátí, nerád
vrátí; Vlk co vezme a uchvátí, nerad toho
zase vrátí; A tys jakýs kostrbatý, co bys
vlka viděl; Ježí se, jako by pět vlků viděl;
Potkal vlka; Vlk na něho dechl; Vlci mu
za ušima vyjí (Vz Leknutí); Má se co vlk
v jámě (bídně; vz Bída, Chudoba); Tuť v.
leží — a zajíc spí (tuť nebezpečenství a on
nedbá); Vlka za uši držeti (na stopě čemu
býti); Vlka za uši držeti a hady v klíně
nositi nebezpečná věc (vz Nebezpečenství);
Těžko vlka za ucho držeti; Drží vlka za
uši (vz Nesnáze); Hladový jako vlk; Vlka

by snědl; Pravé vlčí střevo (vz Hlad, Žrout);
Uvidíme, čí v. kozu ponese (vz Vzdorný);
Ať se octne, kde vlci vyjí! Třebas ho vlk
vzal (vz Kletba); S vlky honil a krkavci
ho snědí (vz Trest); Vem ho v. ! Huš tele
na vlka (vz Výkřik); Ten tam, co by ho
vlci snědli (vz Zmizení); Až se vlk s ovcí
ožení (nikdy; vz Spíše); Onotě všelijak můj
vlku (časové už nejsou, co byli, vz Čas);
Loupež vlku vydírati (vz Pozdě); Usmíval
se naň jako v. na šťávu (vz Smích); Vlka
mini a v. do dveři (o čem nenadálém; vz
Hrom); Vlk se zmíní a on v síni; Rozva-
žuje si to jako vlk hvězdy (vz Hloupý);
Skrotl co vlk v jámě (vz Skroení); Vyjí
o něm vlci v lese (vz Kleveta); Vlky z mě-
děnce (z kamnovce) vyváděti (šlakovati po
tajném čím úmyslu, vz Tajemství); Vlku
cestu do lesa ukazovati (vz Marný); O že-
lezném vlku rozprávěti (o něčem nesrozu-
mitelném); Jest na něho laskav jako vlk
na berana (vz Nepříznivý, Nenávisť); Straní
se od něho jako v. od sítí; Ba tak právě,
tu v. leží (vz Uhodnuti); Můžť někdo tak
mnoho štěkati, že vlka z lesa vyštěká (vz
Váda); Budeš ty dotud štěkati, až na se
vlka z lesa vyštěkáš (vz Výstraha); Bude
moci dobře býti: kozy cely, vlci syti; Po-
rovnání se učinilo, tak aby vlci syti byli a
kozy v cele zůstaly (Sych. ); Dobře bývá,
když jsou vlci syti a kozy celé; Tak suď,
ať v. syt a koza cela (Smil); Jest z vlčího
hnízda, nebude než v.; V. v rouše ovčím;
Nevyloudíš u vlka kůže; Nelze jest než
s lidmi lidsky býti a s vlky vlcky výti. Č.
Ktož jest s vlky, musí vlcky výti. Št. 204.
Hladový jako vlk; Dotud vlk vláčí, až ho
také povlekou (vyvlekou. Vz Zločin). Vlk
dotad nosí, až sám ponesen býti musí. St.
skl. Vlk si vždy příčinu na berana najde.
Milují se jako v. a beran. Rci vlku páteř
a on vždy k ovci. Já vlku páteř a on vždy
berana. Učí vlka páteřům a on by raději
ovci (vz Zvyk). Vlk ovcí nenechá. V. Vlk
od ovce utíká (o nemožné věci). Bern. Vl-
kovi berana vydříti, vytrhnouti (o těžké
věci). Bern. Vlk sněd komára řek: Vždyť
jest lépe než nic. Mus. Není dobře stáda
vlku poručiti. Vlkovi mluv: Nebe! on zubyvyčeří na tebe. (Cf. Pes jaký do chrámu,
taký z chrámu). Koll. Vlk změní srsť, ale
ne povahu. V. Nebude z vlka oráč. Z vlka
ne brzo bude oráč a ze zemana žák. Z vlka
nebude beran, ani ze psa ohař (slanina).
Nebude ze psa slanina a z vlka beranina.
Nebude ze psa slanina, ani z vlka ovca.
Na Slov. Tč. Je s ním jako s vlky tanec
(těžké pořízení). Us v Hradecku. Kšť. Darmo
(těžko) vlkem orati. Věkem vlkem orati ne-
budeš, an rohóv nemá. Mus. My o vlku a
v. z lesa (a vlk za humny). Již kůži pro-
dáváš a ještě vlk za humny. Vlka na se
z lesa vyvolati. Netřeba vlku do háje uka-
zovati cesty. Vlkovi ukazuješ horu (děláš,
čeho netřeba). Bern. V. vlka neruje. Vlk
s vlkem vyje. Lb. Musí tuhá a tvrdá zima
býti, aby měl vlk vlka jísti (vz Zlý). V.
V chřapavý zvon nezvoň, vlka na kulhavém
koni nehoň. Mladé vlky krmiti (nevděčné).
V. Chová mladé vlky. Z kance na staro