sb157-05 0..8296

749

Vmastiti, il, štěn, ení, hineinschmieren. —
co kam. Všecek lůj musíš do toho v., aby
ti to nevrzalo. Vmastím ti jeden na hlavu,
že budeš na mne zpomínat. Na Ostrav. Tč.

Vmateřiti se, il, en, ení = zdomácněti,
einheimisch werden. — kde. Ty byliny jsou
u nás vmateřeny. Duš. 32. (Puch. exc. ).

Vmatlati, hineinschmieren. — co kam.
Svoje jméno na vysvědčení. Us. na Mor.
Tč.

Vmazati, -zám a -ži, einschmieren, ein-
salben. — co kam: hlínu do děr.

Vměniti, il, ěn, ění, vměňovati, einwech-
seln. Jg.

Vměsek, sku, m., das Einschiebsel. V hud.

Vměstiti, hineinlegen, placiren. — co.
Chtěli sice někteří tuto teprv cestu arab-
skou v. Sš. Sk. 115. (Hý. ). — se, Platz
haben, hineingehen. U Opavy. Klš. — se
kam. Mám takého vola, čo sám si staju
spraví, všetek sa do staje vmestí, len nohy
mu von trčia. Mt. S. I. 134. Cf. Vměstnati.

Vměstknati, vměstnati; vměstknávati,
vměstnávati = vecpati, hineinbringen, ein-
drücken, co, se kam: v nádobu. Us.
V. něco do něčeho. Us. Rk. Ty vozy se
do dvora ani v. nemohly. Tč. exc. Všecky
(hosti) na stůl vměstná. Kká. Td. 336.

Vměšovati, vz Vmísiti.

Vmetání, n., das Hineinwerfen. V. plev
na oheň. BR. II. 14. a.

Vmetati, -tám a -ci, vmetaje a vmece,
tal, án, ání; vmésti, vmetu, tl, ten, ení; vmí-
tati = vhoditi, hineinwerfen. — co. Tu král
Matiáš jal se vmítati všeliké obtíže. Pal.
Dj. V. 1. 166. — co kam: původce různic
do žaláře. Kram. Kotvy do moře. Troj.,
V. Vmeci tě v sklepy. Kamaryt. — čím.
Chvoštištěm vmetl smeti do jámy. Us. V.
všecky u věžiu. Dal. 144. Některé zbil i vme-
tal v jednu studnici. BO. Odpíráš pomoci
vmietaje mi v to syna mého běhy. Arch.

II. 29. Aby tato řeč nebyla vmítána v lidi.
Pal. Dj. IV. I. 94. — kam jak. Do Vesuvu,
hory ustavičně hořící, po hlavě sebou vme-
tal. Jir. Ves. čt. 386.

Vmetek, tku, m., embolus. Nz. lk.

Vmetkový, embolisch. Nz. lk.

Vmetnutí, n., embolia, das Hineinwerfen.
Nz. lk. V. do hlavní tepny sítnice, embolia
arteriae centralis retinae. Schb.

Vmignouti, hineinschwingen, -schlagen.
— co kam: do ohně. Us. na Ostrav. Tč.

Vmísení, n., die Einmischung.

Vmísiti, vměs, il, šen, ení; vmíchati, vmí-
šeti, el, ení; vměšovati, einmischen, einmen-
gen. — co, se kam. V. se v boj. Troj. —
Plk. Něco k něčemu v. Krab. Vmísil se
mezi ně, Br., St. skl., do rvačky. Sych.,
Jg. Pakli z úmysla které penieze měděné
nebo olověné vměšoval by mezi dobré. Arch.

III. 244. Arcikníže Albrecht nepoznán jsa
mezi vojáky se vmísil naslouchaje jejich
výkladům a rozmluvám. Ddk. Vmísila se
(vložila se) do rozepře. Km. 1880. 414. Do
listiny omyl se vmísil. Ddk. V. 260. Režnou
mouku do ječného těsta v. Us. Tč. Neb se
tak mnoho lidí dobrých i měst v to vmísí.
Arch. IV. 387. V. se v něco. Chč. 379.,
J. tr. Spor o věno, v nějž později také

císař Fridrich se vmísil, trval dále. Ddk.
V. 149. Až pak do rozpravy se vmísil. Kká.
Td. 326. Kterak škodlivě ta panovánie po-
hanská vmiešena sú u vieru. Chč. (Mus. 1880.
539). — co kam čím, jak. Nikoli bez
úmyslu vmísil markrabský notár Eliáš tato
slova do zmíněné listiny. Ddk. V. 181. Ko-
pisti vmísil svou zášť do lásky naší. Na
Ostrav. Tč.

Vmístati se = vejíti se, Platz haben. —
kam. Semkněte se trochu, ještě dva se
mohú mezi vás vmistať; Ta sklínka se mi
do kapsy nevmisce. Na Ostrav. Tč.

Vmístiti, einreihen. — co kam. Musíš
ty hrnky všecky na policu vmistiti, všecky
se tam vmistajú, Platz finden. Na Ostrav.
Tč. Cf. Umístiti.

Vmíšati, vz Vmísiti. Na Ostrav. Tč.

Vmíšení, n., die Einmischung, Ingerenz.
Dch.

Vmítati, vz Vmetati.

Vmlasknouti, sknul a skl, utí. — co
komu: hubičku, Jemanden einen Schmatz
geben. Us. Dhn.

Vmlčečky = mlčečky. Tkadl. II. 41.

Vmluviti, il, en, ení; vmlouvati = pře-
mluviti v něco, bereden. — v co. Nedejte
se v nic zvláštního vmluviti. Arch. 1520. —
se kam, k čemu: k službě, k obědu. L.
Mladý mnich vmluvil se před Hendricha.
Dač. I. 168. Valouni v-li se do města Ko-
stelce n. L. Dač. I. 221. Ke dvoru knížete
se vmluvil. Ib. 158. Vmluviti se k někomu
do služby. Na Ostrav. Tč.

Vmočiti, il, en, ení; vmáčeti, 3. pl. -čejí,
el, en, ení = namočiti, einweichen. — co
kam: v ocet, něco do čeho v. Us. Jg.
Nohy do potoka v. Us. Tč.

Vmodliti, il, en, ení, einbeten. — kam:
do pekla. 1559. D. exc. — se, sich ein-
beten.

Vmodřiti, il, en, ení, einbläuen. Šm.

Vmoknouti, sich eintränken. — kam.
Všecka voda do země vmokne; Namaž boty
mastnotou a nechej je státi, až to vmokne
do kože. Na Ostrav. Tč.

Vmotati, hineinhaspeln, einwickeln. —
kam. V-la se niť do brda a všecko pásmo
potrhala; Vmotal se mezi ně a včil neví,
jak ven. Na Ostrav. Tč.

Vmrštiti, il, ěn, ění; vmrskati, vmrsk-
nouti, knul a kl, ut, utí, einpeitschen. —
co kam (v co, do čeho).

Vmrviti, il, en, ení, vmrvovati. — co,
čeho komu kam. V. sena do slámy kra-
vám, slámy do hnoje. Na Ostrav. Tč.

Vmrznouti, zl, utí, einfrieren. Jg.

Vmudrovati se kam. Vz Mudrovati.
Vmudrujte se celí v zemský prach. Čch.
Bs. 103.

Vmutiti, il, cen, ení, vmucovati, hinein-
zerstossen. — co čím kam: muťokem
(Stössel) vmutila řepu do kobzolí pro pra-
sata; Vinutí všecko do sebe. Na Ostrav.
Tč.

Vmydliti, il, en, ení, einseifen. — co
kam (v co, do čeho). Celou libru mýdla
v to prádlo, do toho prádla vmydlil. Us.

Vmyk, u, m. V. vrchní, spodní, obvinem;
v-kem bůsti, Croisé stossen. Tš., KP. I. 559.