sb157-05 0..8296

757

genommen, bezsolná, čištěná, lučebně čistá,
přirozená, mělká, hluboká, sražená, odtéka-
jící, sádrovitá, alkalická, draselnatá, kyselinu
sirkovou obsahující, sirková, čpavková, k pro-
vozování něčeho, Betriebs-, k vymáčení (ma-
cerační), Mazerations-. Šp. Voda pozemská,
kontinentalní, vnitrozemská. Stč. Zmp. 746.,
748., 749. Voda vrchovičná; z vrchoviska).
V Kunv. Msk. V.. podzemní, šachtovní. Us.
V. zpáteční, dolová (Šfk. 326. ), vystouplá.
Vys. Mineralní ku př. bilínská, ferdinand-
ská, mariánská či z mariánských lázní, fran-
tiškova z františ. lázní či františkolázeňská,
karlovarská (mlýnská, z náměstí, teresián-
ská, vřídlová, zámecká), gleichenberská,
selterská, zaječická (Seidschützer). Kh. Vody
mineralné jsú: šťavice, kyslé vody, kvasné
vody, mädokýše, mädočky, mädačky. Dbš.
Obyč. 67. V-du píti; o vodě a chlebě žíti
(špatně). Při vodě vychovati (bez kojení).
V. vře, klokotem vře. Ve vodě vařiti. Us.
Vodou skropiti, pokropiti, zakropiti, politi,
mokřiti, napojiti, vymyti, obmyti, vyčistiti;
obmytí vodou (křesť); u vodě se koupati:
vodou se omyti, umyti, zmýti; vyšplechtati
se vodou; ve vodě máčeti. V. V-u na něco
líti, vodou něco politi. D. Vody do rybníka
napustiti. D. Pustiti vodu na louku. Vodu
někam po trubách vésti. Us. Není hoden,
aby mu střevíce zul, aby mu vody podal.
V. Není hoden vody mu podati (není tak
hodný jako on). Us. Vodu vážiti, tahati
hákem, v putně nositi. Us. Vody nabrati.
Rkk. Vodu zkaliti. Jak živ nikomu vody
nezkalil (neublížil). Kram. Sběh, sbíhání,
shánění, sražení, scházení, sjití, stok vody.
D. V. do země vniká a z ní se prýští; ze
zmrzlé vody je led, ze zmrzlé mhly jino-
vatka. Pt. Kapka, číše, putna vody; vodu
cmírati; v. na paření, k mytí; čistý jako
voda. Us. Slunce vodu pije; vodu pustiti,
spustiti; nedostatek, chudosť, síla, hojnosť,
ztráta, stav, hladina, sloup, obsah, jímavosť,
kapka, stáčka, náliv (Aufguss) vody (vod).
Nz. Objem, opatření, zásoba, vážení, přívoz
vody. Šp. Vodu s omytých bramborů slíti,
abgiessen; něco s vodou míchati, vodou
zadělati; Letos je o vodu zle, an Wasser
arge Noth; Miska pod květník na pro-
teklou vodu; Voda pro potřebu, das Nutz-
wasser; To je dření s tím nošením vody;
Hody z pouhé vody, ohne Saft und Kraft;
Nemusíte daleko pro vodu, máte ji u huby:
Naber, navaž vody; Dříví plavené, syrové,
nevyschlé, vodou napité špatně hoří; Hnáti
vodu stroji do kašny, do domu; Udělal to
jen z jedné vody na čisto (povrchně, ne-
dbale); Vodu hřáti; v. do trouby vstoupá,
stroje utáhnouti nemůže; voda proráží, se
blýská; vodu čerpati, táhnouti, tlačiti, po-
hotově míti, trhnouti, odtrhnouti (abbrechen),
hnáti, do-, přivážeti; do čerstvé vody něco
dáti, vodou sklenice vypláchnouti; ve vodě
ležeti; kůže ve vodě ochabují; kůže v čer-
stvé vodě máchati atd. Šp. Vodu hraditi,
nadržovati, zpítiti (zpět vésti), pouštěti,
odváděti, odraziti; vodou stádo napájeti;
vodou topiti, stroj hnáti; v. se vaří (úva-
rem, klokotem, klokočkem), se čistí; jest
nouze o vodu; jímavosť, nasáklivosť vody;

měch, štoudev, káď. putna, sud, konev,
džbán, kotel, vědro, kadečka, hrnek, koryto
atd. na vodu; spád, spousta, výška (malá,
nejmenší, největší, obyčejná, pravidelná prů-
řezní), paprsek vody. Šp. Počkej len, mly-
nárka, urobím ti škodu, stanem na mlýnicu,
odrazím ti vodu. Mt. S. 1. 20. V. se stává
nezdravému zřiedlem zdravia. Na Slov. Tč.
Máme daleko na vodu. šla na vodu. Slez.
Šd. Dobrá v., eine Heilquelle. Us. Šd. Voda
čistá jako sklo. Us. Šd. Manča je na vodě
(= šla pro vodu). V Kunv. Msk. V. je tak
potrebná jako krv v člověčom alebo zvie-
racom tele. Na Slov. Tč. Voda zdravá se
zjevila, kterouž se mnoho lidí zhojilo. Břez.
162. I taky vody jsou na ty oba rybníky
vyměřeny. Ib. 241. Vod rozvodnění vymlou-
valo před právem nestojícího; Vodu ná-
padní na gruntu svém každý k své potřebě
mohl pojíti; Vody na gruntech svých užívej,
jakž umíš, ale zase ji do toku starého pou-
štěj. Vz Zř. zem. Jir. D. 40., E. 23, 24.
Beru ťa, vodičko, pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za ňú. Sš. P.
760. Odbudem to krátce z jedné vody na
čisto. Ehr. Nežádá vody = umřel. Bdl. To
je jako vodu do řeky nositi (marno). Jrsk.
Býl volom (volum) na vodu. Na Zlínsku.
Brt. Z nohavic mu v. crčela. Sk. Nevydělá
si ani na vodu, co jí v chlebě sní. U Lito-
myšle. Dř. Jest jako v. v koši (nestálý).
U Litomšl. Bda. Voda mu teče do prdele (do
bot = je mu zle). Us. Nalila jí přes cestu kou-
zelné vody. Km. 1883. 31. Otři se dělanou
vodou a bude ti hned dobře. U Kr. Hrad.
Kšť. Pan pater sám měl oči na vodě, když
kázal (slzel). U Rychn. Aby komorníka
načíranou vodou politi mohl; Odkud tedy
máš vodu živou ? Pij z této vody; napiti
se živé vody; Pramen vody vytryskající
do života věčného; V. lepší, vydatnější;
V. živá, životodárná, živorodná, obživující
a ohrozující k životu věčnému, běžná, ži-
voucí; V. člověka očerstvuje, úrodnými
činí země a krajiny; Vykládá jí povahu
vody klada ji naproti povaze obyčejné
vody; Mocnosť, sílu, vytrvalosť a dosah
působnosti oné vody poznati; Vody užiti;
V. ve vodometech vysoce vypryskuje, vy-
tryská a vyskakuje; A kormoutila se voda;
Hnutí, vzprysknutí, zkormoucení a vzvírání
vody; Vodu do vření a vzvírání uvésti;
Čímž účinkové vody se z přirozeného běhu
vyjímají a v řadu nadpřirozených kladou.
Ss. Sk. 105., 63., 67., 68, 80, 82, 83, 161.
(Hý. ). Aby jemu vodu k užitku rybníkuov
udělaných přes pole sedlákuov a súseduov
svých vedl; Voda svacená (svěcená), krsti-
tedlná. Arch. II. 178, III. 454. (Šd. ). Právo
k dešťové vodě, k vedení vody (vodní), jus
aquae ductus. Vz Právo. O vodě a činnosti
její skalotvorné vz Krč. 37. Kyselé vody
u Libwerdy. Vz Krč. 329. Šlo dievča na
vodu, cez pánovu zahradu; Vyndú na stud-
ničku, kde celá dedina čerpáva si pitnú
vodu; Nestojí to za glg (= hlt) vody. Dbš.
Obyč. 7, 24, 46. (Šd. ). Leteli ponad hory
a doly, až zastáli pri studničke, kde Anička
vodu brala; Musel byt už veľmi smädný,
lebo si hneď v prvom dome vody pýtal,