sb157-05 0..8296

760

Voda jest dobrá služka ale zlá paní; Sejdou
se vody s vodami a lidé s lidmi; Kam vodě
dolů, tam teče. Tč. I v. má zuby; Oheň a
voda dobří jsou sluhové ale zlí pánové.
Hkš. Nechati vodu běžet a kámen ležet.
Behajíc ako ryby po vode. Mt. S. I. 87.
Hej od vody (vz Odehnati)!; Ohledal mu
vody (vz Výprask); Přišla voda, zavři vrata
(vz Výstraha); O té veliké vodě (vz Dávno);
Voda, kam se odhradí, tam teče (vz Hloupý).
Lb. Tiché vody břehy podrývají. Č. Tichá
v. břehy myje (ryje, láme, podmílá, pod-
rývá, bere). Mus. Tichá v. bývá hluboká;
V. tichá podrývá břehy, neboť hlubší bývá;
Víří se ráda v. tichá. Jg. Ještě dotud mnoho
vody uteče (uplyne, odběhne; vz Čas). Vodu,
která uplynula, mlynáři nepouštějí na mlýn;
Co spomůže vodu bíti?; Stojatá voda ráda
se zsmradí (hnije a smrdí); Darmo proti
vodě plouti, plovati (vz Marné počínání);
Tichá v. břehy podmílá, prudká před se
běží; Buďsi voda kalná, jen když se mele;
Při samičké vodě mlýn (ironické divení)!
vz Výkřik; Jde mu všecko co z vody (vz
Štěstí); Co by se po něm v. slehla; Jakoby
kámen do vody (do moře) vhodil (vřítil,
uvrhl); ztratil se jako sůl ve vodě (vz Zmi-
zení); Ohledal mu vodu (vz Trest); Jde to
jako z vody (vz Kámen, Snadnosť). Č. Ja-
koby se voda po něm zavřela (ten tam).
Ros. Utekl se v kožichu do vody. Hraje
jistého, nejde s kožichem do vody. Sych.
Chodí celý pod vodu puštěný (smutný, sklo-
pený). Umí dobře s ručnicí pod vodou. Tec
voda, kam pán káže, třebas na makovici
(buď si, když tak pán praví, byť pak byla
pouhá lež). Mus. Tec voda, kam pán káže
(dějž se boží vůle). Jako voda, kam jí dolů,
tam teče. Mus. Což přeběhlo a jako s vo-
dou preč uteklo. V. V malé vodě malé
ryby bývají. (Malá ryba idě z malej vody.
Na Slov. Tč. Z malej vody malé ryby. Mt.
S. I. 127. ). Blaze rybám u vodě. Má se jako
ryby ve vodě (dobře) U veliké vodě velké
ryby. Ros. U vodě ptáky lapati (nemoudře
jednati). V. Pustil se na vodu bez vesla;
Mlynář sedí na kolesi a vodička mu žítko
nosí. Š. a Z. (Valter). Čím jsou vody kal-
nější, tím jsou lovy valnější; Kam voda
má spád, tam teče. Šp. Ne vždy hody, také
někdy vody. Tč. Vodopis Čech, vz v S. N.
II. str. 315.; Rb. 274. Na veliký pátek ráno,
než vyjde slunce, jizba se zamete a smeti
vyhodí se dolů vodou, aby blechy vymi-
zely. U Vyzovic na Mor. Šd. Na sv. Matěje
voda břehy omeje. Šd. Voda již kvete (když
o sv. Bartoloměj v podzim ozelená jsouc
znamením, aby se lidé už nekoupali). Sk.
O božím těle do vody směle. Na Zlínsku.
Brt. Na sv. Alexeje (¹⁷/₃) s hor se v. prou-
dem leje; Teče-li v úterý masopustní voda
koleji, bude úrodný rok na len. Tč. Do sv.
Jiří jest všecka v. jedovatá, proto se v ní
nemá nikdo koupati; O sv. Janě Křtiteli
jest prý voda prašivá, proto se do toho
dne nemá nikdo koupati. Mus. Strany pověr
o vodě vz Mus. 1855. 184. — V. = judicium
aquae, das Wasserordale. Kn. rož. Po někte-
rých žalobách na vodu mecíc. Št. Pod nimi
svatocudná voda. Rkk. 73. Zkouška vodou

dělá se při loupeži atd. Ddk. V. 240. Přejíti
přes tekoucí vodu jisté hloubky a šířky,
judicium aquae frigidae. Ddk. IV. 240. —
V. = tekutina k vodě podobná. V. voňavá,
kolínská, pálená n. žžená, ječná, židovských
višní, Čern., Us., silná, zlatnická, žravá, pro-
žeravá, prožerací, ostrá, loučicí (lučavka),
D., ammoniová, anatherinová na ústa, Bi-
nelliova, božská, cíděcí, dehtová, hořká,
jodnatá, kemptenská, karmelitská, k líčení,
kmínová, královská, lavandulová, leptavá,
mědná, myrtová, na skvrny, na ústa, oční
modrá, opijová, orientská, pomarančí, pro
stěnice, sirnatá, sirovodíková, solná, slezská,
strontnatá, spikanardová, tisícokvětá, ústři-
cová. Kh. Voda bromová, hygroskopická,
okysličená. Vz Šfk. 61., 71., 74., Br. N. 87.,

110. V. bobkovišňová, pekelná. Vz Rstp.
482., 1622., Kk. 253. V. čpavá, zásaditá (jako
zásada), bromová. Nz. V. barytová, bílivá,
cementová, chlorová, sirnatá, sirovodíková,
vápenná. Vz KP. IV. 386., 442., 145. a 622..
440., 596. a 626., 628., 415., 374., Šfk. 58.
V. kyslíkem nasycená, větrná, sedlická, so-
dová (sodovka), hořčíková, goulardská. Vz
Čs. lk. 1. 188., II. 157. a IX. 94., I. 304.,
V. 331., 410., IV. 155. V. hořkomandlová,
z rostlin mandloňovitých, zubní milánská.
Ib. H. 18., IV. 197., 309. Voda odhlenivá,
Dephlegmationswasser, v. ze dřeva francouz-
ského (lignum guajacum) proti dnavé ne-
moci. Dch. Voda krystalová, das Krystall-
wasser, v lučbě. Nz Vz Šfk. 73. V. kysel-
natá, Säurewasser, otrubná. Kleien-, kamen-
cová, Alaun-. Šp. Vody Robertské (konden-
sační vody, z odpařované šťávy cukrové se
vyvíjející). KP. V. 95. V. hydratová. KP.
V. 13. V. krášlicí; v. k mytí vlasů: athen-
ská rozmarinová, královny anglické. Prm.

III. č. 12. V. klihová, Leim-. Vz Prm. IV.
č. 24. (str. 286). V. medová (medovina,
med pitný dětem, hydromelinfantium, Kinder-
säftchen, Kindermeth). Nz. lk. V. železnatá
či ocelková. Š. a Ž. Vody kořenné, Bitter-
quellen, sirné (smradlavka), Schwefelquelle.
S a Ž. V. povětrná (meteorická, das Meteor-
wasser). Nz. lk. V. sádrovitá, gypshaltiges
W., alkalická, draselnatá, kalihaltiges, alka-
lisches W. Šp. V silná (rozředěná kyselina
dusičná). Vys. V. hořkomandlová sehnaná,
v. z horkých mandlí sehnaná, concentrirtes
Bittermandelwasser; a. antihysterica foetida,
v. smradlavá, stinkendes Wasser; a. aroma-
tica spirituosa, v. aromatická líhovaná, v.
k posilnění plodu a. aurantii florum, voda
z květu oranžového, Pomeranzenwasser; a.
calcis, voda vápenná, Kalkwasser; a. carmi-
nativa, v. větrová, blähungtreibendes Was-
ser, Windwasser; a. carm. regia, v. větrová
králova; a, castorei, v. ze stroje bobrového
č. bobrová; a. cerasorum nigrorum, voda
třešňová, Kirschwasser; a chlori, v. chlo-
rová, chlor tekutý (voda solíková), Chlor-
wasser; a. cinnamomi simplex, voda sko-
řicová prostá, einfaches Zimmtwasser; a.
cinnam. spirituosa, v. skořicová líhovaná,
geistiges Zimmtwasser; a. chochleariae, v.
lžičníková, Löffelkrautwasser; a. creosoti,
v. kreosotová, Kreosotwasser; a. destillata
simplex, voda destillovaná čili překapaná