sb157-05 0..8296

774

drony (švadrony) o 100—200 m.; 3—4 set-
niny činí prapor n. bataljon; 2—4 prapory
pluk (tem, regiment), více pluků s určitou po-
silou dělostřelstva a jízdy činí armádní sbor.
Pt. Představení vojska: 1. poddůstojníci:
zaváděč, desátník, četař, šikovatel (u jízdy:
strážmistr); 2. důstojníci: poručík, nadpo-
ručík, setník (u jízdy: ritmistr); 3. stábní
důstojníci: major (praporník, u jízdy: vrchní
strážmistr), podplukovník, plukovník, gene-
ral, polní maršálek (Vz Voják). Mimo ty
jsou při vojsku lékaři, polní duchovní v hod-
nosti důstojníkův. Pt. Ostatně vz Pevnosť,
Tábor, Voj, Voják, Vojenský, Batterie atd.
V. na zemi: pěchota, jízda a dělostřelectvo;
v. pomocné na zemi: hradebnictvo s pod-
kopnictvem, zákopnictvo, zdravotnictvo, vo-
zatajstvo, vojenská policie, polní četnictvo.
V. dělí se na sbory armadní, tyto se sklá-
dají z 2—4 vojenských divisí, divise z 2—3
brigad, brigady z plukův a praporů (u jízdy
z jízdeckých divisí, u dělostřelstva z bat-
terií), prapory a jezdecké divise z setnin a
škadron, setniny, škadrony a batterie z čet.
Vz více v S. N. Také strany vojenských
úřadův. O vojsku námezdném a pomocném
římském a řeckém vz Vlšk. 429., 440., 441.,
426., 437. Táhli s vojskem vybraným. Flav.
V. sbírati; v. nepřátelské pobiti, zahnati,
V., poraziti. Flav. V. zříditi, D., šikovati,
sšikovati, ušikovati, V., spraviti, Har., shro-
mážditi, spořádati, Kom., napraviti. Mus.
V. doplniti, odraziti, míti připravené, od-
volati. Dch. V. se sešlo, shromáždilo. V. se
k nám válečně strojí, Flav., polem táhne
(do Vlach). Sych. Vůdce vojska. D. Vojsko
k bitvě vésti. D. V čelo vojska se posta-
viti. Sych. S vojskem se hnouti. Vrat. S ne-
přátelským vojskem se sraziti. Us. Celým
vojskem sraziti. Kom. V. utíká, D., polem
se položilo. V. rozehnati. Služba v řadovém
vojsku; v. do příbytků vložiti, do bytův;
v. ubytovati; k vojsku přiraziti. J. tr. Bez-
pravné najímání vojska; vkládání, vložení
vojska do bytů; ubytování vojska; opatření
v. potravou. Er. V. rozložiti, spravovati, na
pochodu říditi, potravou zásobiti (vz. Vá-
lečný). Rf. Ženou se jako rozbité v. Č. Tu
znamenali Poláci nedostatek potrav u vojště
svém. Ddk. II. 428. Vojsko silné vojvodou,
země svobodou (rusín. ). Kmp. Čech. 81.
Kudy v. chodí, tráva se neurodí. Prov. Pk.,
Šd. — Vojska, y, f., zastr. Z vojsky jeru-
salemské. BO. Hlava nad římskú vojskú.
Leg. mus. 281. I sebrachu převelikú vojsku.
Rkk. 46. Kdoby se kolivěk kradl nebo šel,
nebo jel, aneb vezl od nás z vojsky, když
bychom polem táhli. Žžk. Psali Jiříkovi
o to do vojsky; Chtěli, aby do vojsky při-
jeli. Arch. III. 48. Markrabě k nám do voj-
sky přitáhl jest. Arch. III. 14. Osm mil od
ciesařovy vojsky se vzdálil. Pass. 824. Cie-
sař še vší vojskú jel. Pass. 803. I zanese
pět siehóv u vojsku. Rkk. 13. Uzřel slona
v oné vojště. Št. Kn. š. 128. — Br., Troj., St.
skl, St. let., Let. — V. = množství. Dva
jednoho pán a tří vojsko. V. Dva jednomu
pán a tři celé v. Ctib. Nebeské v. V. —
V. = tábor, ležení. Br. — V., Wojna, sa-
mota u Pochovic.

Vojskovod, a, m. = vojevůdce, der Heer-
führer. Dch.

Vojskový, Heeres-. Čsk. Kochala jed-
noho hoška v-ho (vojenského). Čes. mor.
ps. 176.

Vojský = vojenský, Heer-, Kriegs-. Č. —
V. = divý, ve frasi: v. maso. D. — V. =
opatrovatel žen a dětí šlechty za dob vše-
obecné zemské hotovosti na Litvě; později
pouhý titul. Kká. Td. 16., 371. a j.

Vojslav, a, m., osobní jm. Pal. Rdh. I.
127., Tk. I. 130., 381., 390., III. 663., Arch.

III. 190.

Vojslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
128., Mus. 1880. 467.

Vojslavice, dle Budějovice, Woislawitz,
ves u Vimberka. Vz Vojislavice.

Vojstvo, a, n. = vojsko, das Heer. Zlob.,
Bern.

Vojština, y, f. = vojsko. Za ní (četou)
se vznáší Turků ryk a mladých dívek před
v-nou utíkání. Gusle od Kappra 159.

Vojt, a, m. = starosta, der Vogt. J. tr.
Ota držel hodnosť ochránce čili vojta biskup-
ství olomúckého. Ddk. II. 227.

1. Vojta, y, m., vz Vojtěch. — V., os-
jm. Pal. Rdh. I. 127.

2. Vojta = hra, Woitaspiel. — V., der
Vogt, Kleinrichter. Na Slov. Ssk. Vz Vojt.

Vojtaš, e, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk.
1055.

Vojtěch, a, Vojtěšek, Vojtíšek, ška,
v obecné mluvě Vojta, y, m.; vok. V-chu,
řidčeji: V-še. V. svatý. Dal. 15., 55., 56.,
74., 90., 113., Tk. I. 628., II. 553., III. 663.,

IV. 52., 67., S. N. Prší-li na sv. V-cha, není
ovoce. Na mor. Valaš. Vck. Na sv. V-cha
když prší, trnky (slívy) se neurodí. — V.
sv., St. Adalbert, ves v Tepelsku. Vz S. N.

— V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., S. N.,
Tk. V. 84., Jir. H. 1. II. 329., Jg. H. 1. 653.,
Blk. Kfsk. 1262.

Vojtěcha, y, f.. osob. jm. Pal. Rdh. I.
128.

Vojtechov, a, m., Woitechow, ves u By-
střice v Brněnsku; Woitiechow, ves u Mo-
helnice; Wojtiechow, ves u Richenburka
(Podhradí). PL.

1. Vojtěchovský mlýn, Woytiechow, mlýn
u Neveklova.

2. Vojtěchovský, ého, m., osob. jm.
Vojtek, tka, m., osob. jm. mor. Šd., Vck.
Vojtěšek, ška, m. = Vojtěch.
Vojtěšice, dle Budějovice, Woitieschitz,

ves u Roketnice; Wojtieschitz, ves u Merk-
lína.

Vojtěšín, a, m., Vojtěšíno, ves v Cheb.
Vz Blk. Kfsk. 278. — V., Woitiešin, ves
u Bezdružic. PL.

Vojtěška, y, f. = Vojtěcha, jm. ženské.

— V. = rostlina k píci, bohatý jetel, lu-
cinka, tolice vojtěška, medieago sativa. Rstp.
358., Kk. 255., Čl. Kv. 379., FB. 102., Slb.
533., Schd. II. 310., Čl. 30., KP. III. 262.
Na Slov. čudlek. D. V-ky naseti. Zlob. V.
raší. Puch. Vz více v S. N. — V. = pra-
men v zahradě kláštera břevnovského. Zpr.
arch. XII. 3. — Vojtěšky = hrušky, eine
Birnart.