sb157-05 0..8296

796

Vousenka, y, f., haeruca, der Bartwurm.

Šm.

Vousinatý = vousatý. PL

Vousisko, a. n. = špatný, ohavný vous,
hässlicher Bart. Šd., Č.

Vouska, pl., n. = vousy. Vz Vous. Mor.
Šd.

Vousnice, e, f. = vousatka. Šp.

Vousoholič, e, m., der Bartscherer. Rk.

Vousovatý = vousatý. Rk.

Vovčí = ovčí. Us., Pass. 10. (Hý. ).

1. Voves, vz Oves.

2. Voves, vsa, m., osob. jm. Vz Blk.
Kfsk. 966., 999.

Vovita, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

Voyage (fr., voajáž) = cesta, pouť, Reise. f.

Voyageur (voajažér), a, m. = pocestný,
poutník, Reisender, m.

Vóz = vůz, zastr. Ž. wit. 67. 18. Posud
na Slov. Vz Vůz.

Vozabal, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1045.

Vozabalka, y, f., os. jm. Blk. Kfsk. 1223.

Vozabul, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1069.

Vozač, e, vozař, e (vozár, a), m. = vozka,
der Fuhrmann. Na Slov. Bern.

Vozačka, y, f., die Fahrt, der Weg. Na
Slov. Ssk.

Vozák, a, m. = kůň do vozu, das Wagen-
pferd. U Rychn. Hosp. — V., osob. jm.

Vozakovec, vce, m., myslivna u Karviny
ve Slezsku. Tč.

Vozár, vz Vozáč. Vz železo viezli. Dbš.
Sl. pov. I. 90., Němc. Čím lepše koně za-
práhneš do voza jedného, víc utratíš, jestli
nemáš vozára dobrého. Na Slov. Tč. —
V. = převozník. Č. 1. 164.

Vozař, e, jm., vz Vozáč. — V., der Wagen-
fabrikant. Šd.

Vozáreň, rně, f. = vozárna. Na Slov.
Bern.

Vozařiti = vozařem býti, Fuhrmann sein.
Bern.

Vozářiti, vz Ozářiti.

Vozárna, y, f. = kůlna na vozy, das
Wagenhaus, die Wagenschupfe. — V., die
Wagenfabrik. Šd.

Vozařství, n. = vozatajství, das Fuhr-
wesen, Fuhrmannswesen.

Vozataj, e, vozatajek, jka, vozatajík,
a, m. = vozič, vozka, kočí, vozník, der Wa-
genknecht. Tk. II. 389., Bž. 18., 230., Bj.
V MV. nepravá glossa. Pa. Jest to proti
přirození, aby v. koní, rozum libosti po-
slouchal. V. V. povojní, der Stangenreiter.
Čsk. Dobrý v. okročí zlý šlak. Ctib. Hád.
Neb v-je sú měli pokorného a tichého, jho
sladké a břiemě lehké; Jede-li v. na koni a
zle vóz spravuje, tak že se chýlí k převrá-
cení, musí býti pokřik na v-je, ale ne na
vóz; A jakož v. veze vóz, tak Buoh vedl
lid ten do země slíbené. Hus II. 54., 117.,
III. 18. (Tč. ). — V., der Wagenlenker. Us.,
Alx. HP. 82. V. římský a řecký vz Vlšk.
42., 376. — V. = kdo z platu lidi vozí, der
Lohnkutscher. Dal. k. 94. — V. = souhvězdí,
der Fuhrmann, Bootes. V. — Vz Vozotaj.

Vozatajík, a, m., vz Vozataj. — V., u,
m. = kování na konci oje, formánek, das
Deichselbeschläge. Us. u Plaňan. Vz Vozka.

Vozatajský, vozatajný, Fuhrmanns-.

Vozatajství, n., das Fuhrwesen; vozo-
tajstvo, a, n., das Fuhrwesenkorps, der
Train. V. = vozy, koně a všecka náčiní
k dopravování vojenských potřeb. Vz S. N.
K vozatajské polní švadroně patří ritmistr,
nižší důstojníci, nižší zvěroléčitel, léčicí
kovář, strážmistrové, desátníci, trubači, vo-
jáci, kováři, koláři, sedláři, sluhové. Vz více
v Rf. str. 62., 109. a násl., Čsk. I. 5. 36.
Cf. Vozstvo.

Vozati = vázati. Na Ostrav. Tč.

Vozba, y, f. = vezení, das Fahren, Ge-
fahre, die Fahrt. Od vozby platiti. Bref. V.
na dráze, po železnici; v. tam a zpátky; v.
klusem (klusná); v-bu zastaviti, přetrhnouti;
v. o závod. Us Dch. V. obilí. Tč. Nemá
jeho i žádnú špíží, vozbami, nošením z města
Kadaně fedrovati. Arch. II. 278. Máš vóz
a spřeženie volová k vozbě. Bj. V. lodná.
Aqu., D. — V. = vozatajství. Vozbou se
živiti. S kramářem mluv o vozbě. BO. V.
železničná. Šp. — V. = vůz, der Wagen.
Sv. Zlatoúst oblak ten zove vozbou krá-
lovskou. Sš. Sk. 10. — V. = náklad, die
Fracht. Celá v., půl vozby. Jg. — V. =
cesta vozová, der Fahr-, Fuhrweg. Zlob.

Vozce, e, m. = vozka.

Vozček, ečku, m. = malý vůz, kleiner
Wagen.

Vozčík, a, m., der Fiaker. Šm.

Vozd, u, m., vz Hvozd.

Vozdecký, ého, m., osob. jm. Šd.

Vozděčko, a, n., Wosdečko, ves u Mo-
helnice. PL.

Vozditi, vz Hvozditi.

Vozdnice, Hvozdnice, e, f., hrad v Hrad.
Blk. Kfsk. 1071.

Vozdrakov, a, m., Wozdrakow, mlýn
u Nadějkova. PL.

Vozebné, ého, n., der Fuhrlohn.

Vozebný, Fahr-, Fuhr-. V. kolo (u šicího
stroje). Dch.

Vozec, zce, m., der Waggon. Šm.

Vozek, zku, m. = vozík. Na Slov. Bern.

Vození, n., das Führen. Od sena v. po-
kłádámy 1 gr. Půh. II. 239. Vz Vézti. —
V. = vodění.

Vozený; -en, a, o, geführt, gefahren. Vz
Vézti. — V. = voděný, geleitet.

Vozerovice, dle Budějovice, dvůr v Sel-
čansku. Tz S. N. — V., hájovna u Votic.

Vozher, ozher, hru (zastr. vozker), m. =
nečistota z nosu tekoucí, sopel. V. Vz Ozher.
Der Rotz, Schnuder. Vozhri. MV. Což z voz-
hera soudili (staří se domnívali, že výmět
z blan nosních jest výmět z mozku). Kom.
Lab. V. (ozher) z nosu vysmrknouti. V.
V. tahati, smrkati. D. Ozherem káleti. Kom.
Mezi mrzutými smeťmi a vozhry. Bls. 119. —
V., ozher od svíčky = oharek, die Schnuppe.
V.

Vozhře, voskře, ete, n. = malý chlapec
(uvozhřený), der Rotzbube. Rozk.

Vozhřiti, ozhřiti = vozher vymítati,
soptiti, rotzen. — abs. Kůň vozhří. Sych.

Vozhřivě, ěte, n. = vozhře. Veleš.

Vozhřivec, vce, m. = uvozhřený, der
Rotzige. Ros.