sb157-05 0..8296

806

drek, drek; v létě: koláč, koláč! Na Vsacku.
Vck. Chodí jako v. (otrhaný) U Lukavice.
Dhn. Roztrhaný jako v. U Žamb. Kfk. Má
černé nohy jako v. Šd. Jak skřivan též i v.
mile zpívá, když nevšímáno jest. Shakesp.
Tě. Tys jistě klobal s vranami na měkkotě
(říkají tomu, kdo má uklobaný nos). U Tře-
bonína. Rč. Proč vrána letí nad kostel
(hádanka) ? Šd. Máme takého staříka, je
v něm ran, není v celém světě tolik vran
(úl). Šd. Ať na ňu vrany nekvačú, černé oči
ať nepláčú; Zakryte tu krev červenú, ať ji
vrany něglubajú; Jen ty vrano ni nebróké
(nebroukej), jen ty mně do vočí kóké (koukej);
Než v. k vraně doletěla, patero mladých
vyseděla a to šesté vajíčko pokazila. Sš. P.
84., 158., 697., 761. (Tč. ). Toľko lačných
detí ako vran. Mt. 8. I. 96. An již zčernal
jako v. Hr. rk. 425. Vrána přinesla jim dítě
(říkají dětem, když se někde dítě narodilo);
V. nosí děti. Us. Zvu vás jako hosti, neb
přinesla mé Saře jankelíčka vrána. Kká.
Td. 212. Už v. přiletěla (už žena slehla).
Us. Bdl. Vrána letí, dělá: kvá, kvá, kvá,
nese už Hanýska k vám, k vám, k vám.
Slez. Šd. Na vránu pokřikují: Vrana letí.
nemá dětí a my máme, neprodáme. Na Mor.
Vck. Když ty přijdeš mezi vruny (vrány),
musíš kvákat jako uny (ony). Na Ostrav.
Tč. Keď si přišiel medzi vrany, musíš kvákať
jako ony. Dbš. Obyč. 96. Ten kdo přindě
mezi vruny, musí kvokať jako uny. Slez.
Tč. Medzi v-mi kvákej jako ony. Mt. S. l.
122. Vrany již na něho pijí litku = brzy
nmře. U Olom. Sd. V. kváká, déšť krápá.
Mor. Tč. Nepomůže vráně mýdlo. Chytrý
co mladá v. Kom. Když sokol oprší, i v.
ho ukluve. V. vráně neublíží. Šd. Jeden
jestřáb mnoho vran vzpúzie. Dal. 76. V oči
si mi ako liška a krem očí ako v. Mt. S. I.
98. Když se v. jestřábí, hleďte se ptáci;
V. vedle vrány sedá, jeden druhému roveň
hledá (graculus graculo assidet); V. podlé
vrány sedá, rovný rovného si hledá (D. )
V. vráně oka nevykline (Dch., nevyklibne,
nevyďube, nevyklube, vz Zlý. Cf. Zloděj zlo-
ději, šibal šibalu neuškodí. Solf. ); Lepší v.
v pytli jedna než na vrbě tři; Nemysli, že
jsem já vraně z ocasu vypadl. Načež druhý:
aniž já strace (o pyšném); Sedí (číhá ubohý)
jako v. na úhoře (má se chudobně, špatně,
vz Chudoba);. Č. Těžce v-nu věchtem za-
biješ. Smil. Žena věrná, milá, jest divná co
v. bílá. Lom. Kolik vran bílých, tolik ma-
cech dobrých. Domnívá se, že lapil bílou
v-nu. Ros. Zla obrana sobě vrána. Bž. V. ne-
nechá svého kvákání. Ros. Dostaneš koláče,
až ho v. nakváče. Hledíš, co v. v kosť
(hledí co hvížď = upřeně, s vyvalenýma
očima). Msk., Klš., Brt. Já o strace, on o v-ně
(já o hruškách, on o slivách = nerozumíme
si). Na koho vrány, na toho straky. Bern.
Když na koho počnou straky řehotati, již
i vrány kváčí (jak pomlouvá jeden, pomlouvá
i jiný). Kmp. Kam v. letí, tam ji slyšet
kvákati. Vz Zvyk. Šp. Nad kým v. kváče,
tomu prý se přihodí neštěstí. Mor. O po-
věrách vran se týkajících vz Mus. 1853.
487. — 2. V., y. m., os. jm. V. Šm., čes.
spisov., †1856. Vz S. N., Sb. H. 1. 306. —

V. Mik., v 15. stol. Vz Jir. H. 1. II. 332. —
V. Adam. Vz Blk. Kfsk. 1095.

Vraňák, a, m. = vraný kůň, vraník, der
Rappe. Slez. Šd.

Vraňany, dle Dolany, Wranian, ves u Měl-
níka. Tk. III. 58.

Vraňás = (ve) Vraňanech. Bž. 83.

Vranatý = vraný. Mám koníčka vrana-
tého, shodí tě do voděnky. Sš. P. 655.

Vranča, e, f. = potok a údolí v Nov.
Hrozenkově. Vck.

Vraňča, e, f. V. hrubá a malá, oddíly
Nov. Hrozenkova na Mor. Tč.

Vrančice, dle Budějovice, Wrantschitz,
ves u Březnice. Tk. I. 437., Arch. II. 467.,
Blk. Kfsk. 334.

Vrančiti, il, ení, schreien wie die Katzen.

Vrandžeti = vrangati. Mor. Šd.

Vrané, ého, n., Wrana, městečko ve Slán-
sku. — V., ves ve Zbraslavsku. Vz S. N.,
Tk. I. 47., 81., 87., 415., IV. 745.

Vráně, ěte, n., junge Krähe. Us.
Vranec, nce, m. = vraný kůň, der Rappe.
Č., Kainar. Kdo pojede na tom vranci?
Hdk. C. 239. — V. = samorostlík, kristofo-
rova tráva, samorostlík klasatý, actaea spi-
cata. Rstp. 25. — V. = plavuň vranec, lyco-
podium selago, rostl. Rstp. 1773. — Cf. FB.
3., Slb. 660. — V., corna, ryba., zastr. Rozk.

Vranec, nče, m., dvůr u Bítova na Mor.
Tč.

Vraneček, čku, m., selaginella. V. brvitý,
s. ciliata, Č. Kv. 79., FB. 4.

Vranek, nku, m. = kopanina, Eisentitan,
m., rostl. V. lupenatý, zrnitý. Krok.

Vránek, nka, m. = vranec, der Rappe.

Vrangati, vrandžeti = ptáti se, doprošo-
vati se, škebrati, betteln, flehen. Na Mor.
Pořád tu cosi vrangá, vrandží; Jdi, ne-
vrangaj už ! Šd.

Vrangula, y, m. = kdo vrangá. A jdi
už, ty v-lo, porád mi tu vrandžíš. Mor. Šd.

Vraní (vranní, D. ) = od vrány, Krähen-.
V. péro, noha. zobák, hnízdo, Us., obyčej,
povaha. Ros. — V. oko = kuří oko na noze,
das Hühnerauge. Mor. Brt., Sd., Bdl, Tč. —
V., v botan. V. ucho, peziza aurantiaca.
Mt. S. VIII. 1. 11. V. noha, plantago coro-
uopus, der Krähen-, Hahnenfuss, V.; noha
planá, p. Wulferii; oko (1. borůvky, myrtové
jahůdky, černé jahody, myrtilli, Heidelbeeren;
2. pořád zelený zemokříček; 3. semeno kul-
čiby, strychmos nux vomica, das Krähenauge,
die Brechnuss; 4. paris quadrifolia, Wolfs-
beere); střevec mechový, moehringia mus-
cosa. Ja., D., Krok, Rstp. 1061., 1242., 1669.,
Kk. 127., 175., Čl. Kv. 286., 128., FB. 73.,
20., Slb. 709., 192., 366., Schd. II. 270., Čl.
150., S. N. — V. hora v Šárce. Tk. II. 264.,
III. 99. — V. (Vrané, Wranay), ves u Prahy.
Vz Blk. Kfsk. 87., 1206., 430.

Vranice, dle Budějovice, Wranitz, ves
a) u Kácova, b) u Zahrádky, c) u Litomyšle.
Cf. Blk. Kfsk. 60., 905.

Vranický, ého, m., os. jm. V. Pavel,
hudeb., † 1808. — V. Ant., hudeb., nar.
1761. Vz S. N.

1. Vraník, a, m. = vranný kůň, der Rappe.
Ja. Dal si v-ka svého vraného osedlať. Dbš.
Pov. VI. 17.