sb157-05 0..8296

811

57. — čím. Krví v. (dáviti se). St. skl.
A sen už mra krví vrací. Alx. V. v. 1758.
(HP. 43. ). — se. Zpátkem, na zpátek se
vrátiti; zase domu se v. V., Ž. wir. 103.
29. Vrať se zase (bylina, kokoška). Čern.
Aby sě nevracievali. ZN. Nevracij sě. ZN.
Jak z domu vyšel, ví, jak se vrátí, neví.
Dch. Čím dálej zajdeš zlú cestu, víc sa
vrácať musíš. Na Slov. Tč. Prešol den,
prešol i druhý a on sa len nevracal. Dbš.
Pov. I. 9. Ešte sa ten kameň vo vode obráti,
ale moja mladosť nikdy sa nevráti; Chcel
nechcel musel sa vrátiť. Mt. S. I. 9.. 60.
(Šd. ). Odtud sě jest nebožtík nevrátil, ale
nalezen jest dne šestého mrtvý. NB. Tč
93. Lid sem sobě potratil, sám sem se sotva
vrátil. Sl. let. III. 38. Už se nevrátí = ze-
mřel. Bdl. Jdeš-li nepravou cestou, poznaje
to nemeškej se vrátiti. Kmp Č. 122. — se
proč. Pro tu hanbu se nevrátichu; Hanbú
se viec do Děvína nevrátichu. Dal. 39., 27.
List komorníkovým kázáním v-la. Půh. II.
575. Pohoniču můj, vrać že se mi průň.
Sš. P. 450. — se s kým. Domů se svými
rejthary se vracoval. Dač. I. 185. Vrátil sa
s ovcami na košiar ako nie ten (jako by
to on nebyl). Dbš. Pov. I. 377. Vrať se se
mnú k své radosti; A jedni sa se mnú
vraťte a jedni mně pro ňu jeďte. Sš. P. 46.,
83. (Tč). — se (kam) kdy (jak). Po
chvíli se vrátil. Us Šafář se vracel v noci
domů opilý. Us. Tč. Po skončených slav-
nostech vrátil se král zase do Němec; Až
od krále o půl noci bude se vraceti do
stanu svého; V rouchu kajicném vrátil se
k velikonocům do Polska; Ota vrátil se
r. 1140. v nejlepších létech svých do vlasti.
Ddk. 11. 153., 411., 434., III. 12. (Tč. ). Po
takových pěstotách, prosbách a zámluvách
apoštol opět vrací se k důvodům novým;
An voják po bitvě sice domů se vrací. Sš.
11. 50. 142. (Hý. ). Po mnoha časích Mar-
krabina milosť vrátila mi mé. Půh. I. 285. —
se kudy kam. Jinou cestou do města se
v-li. Troj. 486. Vrátili se Pavií, kolem Mi-
lána přes jezero Komské a přes Alpy v pří-
štím roce bídně domů. Ddk. IV. 10. Jinú
cestú sě v-li do své krajiny. Bibl. 1425. —
co zač. Za smrť věčný život. v. Kat. 3226. —
se odkud proti komu. Člověk vrátil se
s vozu svého proti tobě. Hus I. 399. —
koho kde. Vrátili ho už na půl cestě (z půl
cesty). Us. Šd. — co, se jak (odkud kam).
Tvůj tatík vracel se z hospody za 50 kr.
(neutrácel tam více než 50 kr. ). U Dobrušky.
Vk. V. se s nepořízenou. Šb. Tí sa tam
nevedeli prenačudovať, čo ho tak na náhle
vrátilo. Vrať se zase v dobrém zdraví. Us.
Dch. A jedněť sě pak zasě, dá-li Buoh, ve
zdraví vrátím. Arch. II. 41., IV. 30. Rád
bych, by sě vám dobře vedlo a bohdaj byste
se v skuoře ve zdraví k nám s dobrými
novinami vrátili. Arch. V. 314. (Šd. ). Tak
sě domov ve zdraví vrátil. Pass. mus. 357.
Nevraceli se po delší čas. J. tr. Sebráno
zde mnoho kořistí a vesele domů se vráceno;
Vrátil se s pokojem do Čech; V-li se veseli
k domovu v naději dlouhého pokoje; Bo-
řivoji vráceno jest s boží pomocí opět panství
jeho. Ddk. II. 319., 369., 435., 443. (Tč. ).

Vrátili se na koních; A ty (koně) jsú zase
v-li v polu kopy, ve stu grošóv. Pč. 28.,
42., 44. Kdožby kupoval kradené, aby vrátil
darmo. Arch. V. 498. I řekl Pilat jim jejich
pyšnou řeč v opačném smyslu vraceje. BR.
II. 375. a. S kořisťú vrace sě lepá děva.
Rkk. 20. Vydaj mi to a jáť tobě to zase
vrátím z své moci. Půh. II. 564. Když by
se s vítězstvím vrátil. Pass. mus. 282. Ho-
lubice, jenž se s zelenú olivú vrátila; Každý
z nás s pláčem a s bolestí z břicha sě vy-
valil a nah s kvielením a s bolestí v zemi
sě vrátí. Hus III. 2., 133. (Tč. ). Dlužník
vesele béře, ale smutně vrací. Šd. Vrať se
nevěstou (= jako nevěsta). Us. Božím tre-
stem dříve zahyneš, než vítězem (jako vítěz)
se vrátíš z války té. Shakesp. Tč. Vyjel
teletem, volem se vrátil (jako vůl). Č. M.
209. Třetidenní zimnice přes den se vrací.
Lk.

Vratitvar, u, m.. v mineral., der Gyroid.
Vys.

Vrativeslo, a, n., das Richtsteuer.

Vrativoj, e. m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Tk. II. 61., 100.

Vratizpěv, u, m., der Refrain. Rk. Vz
Vratka.

Vratižír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127, Tk. I. 61.

Vratka, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.,
Mus. 1880. 467. — V., der Refrain. KB.
160. Vz Píseň, Vratizpěv. — V. Vratky
v naše vlastní pole vorali. Půh. I. 368.

Vrátka, pl., n., vz Vrata. — V. = vrá-
cení. Kld.

Vrátkomyslnosť, i, f, die Unbeständig-
keit. Sš. Sk. 274.

Vrátkosť, i, f., die Schwäche, Hinfällig-
keit. Aby opata co nejlépe ošetřovali ve
vzmáhající se vrátkosti jeho. Ddk. IV. 48.
V. důvodů poznati; Všeliké viklavosti a
vrátkosti výhost davše setrvejte; A jemu
se viděla nemalou býti vada ona vrátkosti
Markovy. Sš. I. 14.. II. 55., Sk. 187. (Hý. ).

Vratkov, a, m, Wratkow, vsi a) u Čes.
brodu, b) u Chotěboře, c) u Sedlce. PL.,
Arch. 1. 517.

Vrátkový, Haspel-. V. lano, Br., jáma.
Hř.

Vrátký; vrátek, tka, o = k závratu ná-
chylný, zum Schwindel geneigt. Us. — V. =
co se rádo zvrátí, gern, leicht fallend, labil;
nestálý, nepevný, hinfällig, unstät, nicht fest,
schwach, heiklich. Viz kak jest tento svět
vrátek: dnes snad chodíš zdráv i jasen a
v jutře budeš snad uhasen. St. skl. Člověk
jest, křehký a v. 1404. Vrátká paměť. Us.
Hrp. V. štěstí. Us. Říše, ve které panuje je-
diný jazyk a jediný mrav, slaba jest a v-ka.
Ddk. IV. 192. Jsouce vůle nestálé, vrátké
a kolísavé. M. Proch. V. soud (schwankend).
Dch. Člověk mysli vrátké a nestálé; V. zá-
sady; Ale důvod, za kterým to činí, vrátek
a ničemen jest; V. pověsť; Postavení jeho
k národu židovskému bylo mnohem vrátčejší
než...; V-ka byla jeho spravedlnosť. Sš.
I. 42., 138., II. 102, Sk. 141, 273., 275.
(Hý. ). V. sbožie. Hr. rk. 275. Hospodní
milosť vrátka jest; Tento svět jest vrátek.
Alx. V. v. 274, 1868. (HP. 7., 45. ). —

262*