sb157-05 0..8296

816

Vražné, ého, n., ves v Táborsku u Su-
doměřic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 358., 495. —
V., Brohsen, ves u Jevička na Mor.; Peters-
dorf, ves ve Slez. a u Nov. Jičína na Mor.
Tč., Vck.

Vražno, a, n., Wražno, ves u Plas.

Vražný = vraždný, vražedlný, mörde-
risch. V. meče. Víd. list.

Vražodějnice, e, f. = striga, čarodějnice
t. j. ženská, která se vyznala ve vyrývání
a dlabání strií, čiar a vrážok. Ssk. Sl. let.
I. 91. Vz Vráža.

Vražství, í, vražstvo, a, n. = nepřátel-
ství, die Feindschaft. Obnovichu vrastvie
s Tataříny. Rkk., Kos. 01. I. 100.

Vrba, vrbka, vrbička, y, f., salix, die
Weide, rostl. V. Vrba babylonská (smut-
ková, plačivá), s. babylonica, bílá (vlaská,
bělice), s. alba, bobková (pětimužná, hořká),
s. pentandra, červenavá, s. rubens, červená
(červenice), rubra, dvoubarvá, bicolor, jedno-
mužná, monandra, lesní (jíva), capraea, ji-
zerská, iserana, hluchá (popelka), triandra;
křehká (křehovka), s. fragilis, leskná, s. splen-
dens, luční, s. pratensis, mandlová (man-
dlovka), široká, amygdalina, marulkolistá,
nepetaefolia, mnohokvětá, multiflora, na-
chová, s. purpurea, ohebná (košařská), s.
viminalis, písečná, arenaria, popelatá, cine-
rea, žlutá (potočnice), salix vitellina, pože-
hnaná, sphacellata, roučí, praecox, rokytí,
s. acuminata, rozklaná, s. fissa, rozmarino-
listá, rosmarinifolia, síťkovaná, reticulata,
slezská, silesiaca, sněžná, nivea, šedá, glauca,
ušatá, aurita, velolistá, grandifolia, vlnatá,
lanata, vodní, aquatica, zakončitá, acuminata,
zlatolejčí, helix, ztupená, retusa. Presl, Krok,
Um. les. Vrba mořská (drmek, Abrahamův
strom), vitex agnus castus, der Keuschbaum.
V. Vz Rstp. 1303., 1405. —1407., Kk. 148.,
Čl. Kv. 140., FB. 27., Slb. 269., 270, Čl.
111. —112., KP. III. 308., S. N, Sbtk. 13.,
18., 29., 42., 128. —139. V. dudlavá, hohle
W. Na Ostrav. Tč. Pěstování košové vrby,
Korbweidenzucht. Dch. Dievča vije veniec,
píšťalku mládenec z vrby krúti. Mt. S. I. 39.
Staviti, postaviti suchou vrbu = postaviti
se na ruce, nebo na hlavu nohama vzhůru
(hra chlapců). Us. na Mor. a v Chrudimsku
a j. Brt., Sd., Kd., Hrb., Vck., Brv. Kdybys
se na vrbu pověsil, neudělám ti to. Us.
u Víškova. TJ. Odpusťte, švec umřel, kam
duše přijde? Bude mět očistec na suchej
vrbě. Ps. mor. Šd. Ten synek roste jako
vrba (rychle). Us. Šd. V. dává proutí, z ně-
hož se pletením košové a lísy dělají. Kom.
Vrby oklestiti. D. Straku na vrbě ukazovati
(leere Hoffnungen machen). To je straka
na vrbě (to jest ještě daleké). D. Lepší
vrána v pytli než na vrbě tři. Ros. Kde v.,
tam i voda; Všady se co v. ujme. Č. Vz
Hruška. Hloupý jako v. U Žamb. Kf. Na
vrbě nezrají hrušky (= člověk hrubý ne-
může býti zdvořilým). U Žamberka. Dbv.
Smutný ako v. Mt. S. I. 130. Sedlák je jako
v., čím více ji obrúbáš, tím hustěji roste.
Tč. Sedliak ako vřba, čím ju viac obtínaš,
tým viac mladí sa. Dbš. Obyč. 48. Spustil
se Boha, chytil se vrby (zle učinil). Ve Slez.
Šd. Jestli v. vypučí před Jiřím, bývá žnivo

před sv. Annou. Kda. Kolik týdnů před sv.
Jiřím v. se rozzelená, tolik týdňů před sv.
Annou se žne. Na Zlínsku. Brt. Strany po-
věr vrby se týkajících vz Mus. 1856. 65. —
V. y, m., osob. jm. V. Jak. Vz Jir. H. 1.
II. 335., Blk. Kfsk. 1055. — V., jm. pole
u Radvanic. Pk.

Vrbač. Idě to jako na vrbač = rychle
na odbyt, jako na dračku; Na v. něco há-
zeti = mezi lid n. děti, aby si to posbírali.
U Opavy. Klš.

Vrbák, a, m. = děd, der Grossvater. Na
mor. Valaš. Vck.

Vrbaňa, ě, f. = babička, stařena, die
Grossmutter. Na mor. Valaš. Vck.

Vrbas, a, m., osob. jm. Mor. Šd. — V.,
řeka v Srbsku. Pal. Dj. I. 2. 300.

Vrbaš, e, m., osob. jm. Šd.

Vrbata, Vrběta, y, m., osob. jm. Pal.
Rdh. I. 127., Tk. IV. 326.

Vrbátky, dle Benátky, Wrbatek ves u Olo-
mouce. PL.

Vrbatý, reich an Weiden. Lex. vet.

Vrbčany, dle Dolany, ves v Čáslavsku.
Vz S. N„ Tk. V. 125., I. 78., 81., 404., IV.
646., Arch. II. 175., Blk. Kfsk. 526.

Vrbče, ete, n., druh planých hrušek. Us.
Dch. — V. = mlýn u Budějovic. — V. =
přívoz u Mělníka. PL.

Vrbecka, n., pl. Na vrbeckoch = role
a pastviny u Luhačovic na Mor. Sk.

Vrbek, bka, m., os. jm., malíř. Vz S. N.

Vrbelečka, y, f. = vrbová píšťalka, eine
Pfeife von Weiden. Otloukej se v-ko. Na
Mor. u Vyzovic. Šd.

Vrbena, y, f., z lat. verbena, rostl. Vz
Vrbenka. Mz. 372.

Vrběna, y, f., das Eisenkraut. Byl. 381.

Vrbenecký mlýn, Webenzmühle, u Mě-
řína na Mor.

Vrbenka, v, f. = sporýš, verbena, das
Eisenkraut. Slb. 302.

Vrbenský, ého, m, osob. jm. S. N. —
V.. Vikt,, spisov., †1632. Vz Šb. H. 1. 307.,
Jir. H. 1. II. 335. Cf. Blk. Kfsk. LIII. — V.
břidlice a křemenec, z Vrbna pocházející.
Krč. 488. — V. ulice (původně: Ve vrbí) ve
Valaš. Meziříčí. Pam. Val. Mez. 98. (Šd. ).

Vrběta, y, m., vz Vrbata.

Vrbětice, ves u Nasavrk. — V., Wrbie-
titz. ves u Vlachovic na Mor. Tč.

Vrbětický Mik., spisov. Vz Jir. H. l. II.
337.

Vrbětín, a, m., Wrbietin, samota u Be-
nešova. Tk. V. 112.

Vrbí, vrboví, n. = vrby, das Weiden-
gestäude, Weidicht, salices. Ž. wit. 136. 2.
Mladistvé vrbí (jíví) = pruty k pletení košů.
V. Vrbie podlé tekúcích vod. BO. Vrbie,
jehož rodí se po polích velmi mnoho. BO.
I vskočí s svými mezi Němce a tak jich
zbiechu na miestě více než sedmdesát kromě
těch, co po vrbie a mezi lúžemi a jamami
zbíti biechu. Let. 00.

Vrbice, e, f. — malá vrba, vrbina, Wei-
denbusch, m. — V., rdesno, vrbka, sv. Maří
košile, vrbičná košile, žabinec, polygonum
persicaria, das Flöhkraut, V. — V., lysi-
machia, vz Vrbina. — V., das Weidenrös-
lein, epilobium, vrbovka kopinatá. Na Slov.