Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |
|
|||
955
|
|||
|
|||
Vyjirchovati = jirchou podšiti, mit se-
mischem Leder ausfüttern. — co: nohavice. Bern. Vyjískati, vyjískávati= vyhledati, aus-
suchen. Na Slov. — co odkud: kamení z louky. Jg. Vši z hlavy. Us. Tč. — co: hlavu. Us. Tč. — V. = obrati, berauben. — V. (vyiskati) komu = nabiti, natlouci, na- klepati. Ve Slez. Šd. Vyjiskřiti, il, en, ení, vyjiskřovati, her-
vorsprühen. — co čím na koho: očima hněv. Us. Tč. — se odkud. Vyjiskřilo se z ohně, jak do něho hodil. Us. Tč. — se komu. V-ly se mu oči. Us. Tč. Vyjísti, vyjésti, vyjím, vyjez, jeda (ouc),
jedl, jed, jeden, dení: vyjídati (na Slov. vyjé- dati), vyjídávati. Vz Jísti. V. = jeda vyhrýzti, vyhlodati, vykousati, heraus-, aus-, abessen, ausbeissen, ausnagen, ausfressen; vše snísti, auf-, wegessen, aufspeisen, bis zum Ausrot- ten verzehren; jedením o statek připraviti, auffressen, durch Essen um Hab und Gut bringen. — se = potravu ztráviti, die Vor- räthe aufzehren. Jg. — co. Vředy tělo vy- jídají. Us. Nepřátelé je vyjedli. Us. Cos nadrobil, vyjez. Měkký chléb kapsu vyjídá. Prov. Pk. Chodí nás leda vyjídať. Us. Šd. Jako kobylky je vyjídali. BR. II. 616. Ten člověk nás vyjí. Us. Tč. Ale toľké deti koho žeby nevyjedly! Dbš. Sl. pov. V. 66. V. plné komory chleba, koláčov a pečien. Dbš. Pov. I. 552. — co, koho odkud. Červi vyjídají jádra z jablek. Ms. Kaši z hrnce v. Us. Vyjídá mléko z mísy; Vyjez to z toho talíře. Šd., Tč. Maje mnoho statku, zdaliž nemusí míti mnoho čeládky, kteráž jej z toho statku vyjídati bude? BR. II. 497. a. Někoho ze statku v. (jedením o statek připraviti). Br. — jak. Kdo dlouho vyjídá, dlouho u mísy sedí a ji vylizuje, tomu svědčí šaty nebo bude dlouho živ. Na Mor. Vck. — se. Háj. Jak se služebník vyjí, ide pryč. Na Ostrav. Tč. Vyjistiti, il, štěn, ění; vyjišťovati = zji-
stiti, versichern, bekräftigen. Na Slov. Bern. Vyjistotiti, il, ěn, ění = zjistotiti, ver-
gewissern. Na Slov. Bern. Vyjíšiti, il, en, ení = jíchu vypustiti,
ausjauchen. Ja. 1. Vyjíti, vz Vyjmouti.
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť,
Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, vyndete, vyndou, posud na Mor. Hý.; vz Bž. 210. ), vyjdi (zastr. vyndi), vyjda (jdouc), šel, šed (ši), jití (zastr. vyští), vychoditi, il, zení; vycházeti, ejí, ej, el, ení; vycházívati = ven jíti, heraus-, hin- aus-, ausgehen, auskommen; vydobyti se, opu- stiti, rozloučiti se s čím, herausgehen, her- auskommen, verlassen o. frei o. los werden; vyrůsti z čeho, entwachsen; vybaviti se, vy- břednouti, davon-, los-, aufkommen; vynik- nouti, utéci, fliehen; umříti, sterben, schei- den, von dannen gehen; pustiti, aus-, weg- gehen (von Flecken); postaviti se, vystou- piti, herauskommen, hervorgehen, heraus- gehen, hervortreten, sich stellen; v známosť v lid přijíti, bekannt werden, an den Tag kommen, kund werden, ans Licht kommen; oznámiti, říci, ausdrücken, herausrücken, |
aufs Tapet bringen; ukazovati se, hervor-
kommen, hervorscheinen, hervorragen; růsti, wachsen, aufgehen, ausschlagen, hervorkei- men, hervorkommen; vystoupiti, vzhůru jíti, aufgehen, emporsteigen; přejíti, überschrei- ten, übertreten, austreten, herausgehen, her- auskommen; vystoupiti, empor-, hervorkom- men, heraufkommen, emporsteigen; proti někomu jíti, entgegen gehen, in den Weg kommen, über ihn gehen; počíti, woher ent- springen, entstehen, herkommen; přicházeti odkud, herfliessen; obrátiti se nač, následovati z čeho, worauf hinauslaufen, hinauskommen, gut o. schlecht ausfallen, Folgen haben, daraus folgen, ablaufen, gerathen, enden; pominouti, vyplynouti, míti se ku konci, verfliessen, zu Ende gehen, auslaufen, verlaufen; shodnouti se, mit Jem. auskommen, bestehen, sich ver- tragen; spotřebovánu, vydánu býti, ver- braucht o. verzehrt werden; vystačiti, aus- kommen; chozením vydržeti, dostati, pozbyti, rozšířiti, durch vieles Gehen erlangen, er- gehen; se = projíti se, sich ergehen, genug herumgehen; chozením se sprostiti, durchs Geben los werden. Jg. — abs. Vyjíti maje, světla bez lucerny nenos. Kom. Není ho doma, vyšel. Us. Konec vyšel. Krok. Vyšlo (pustilo) to. Us. Písmo vyšlo. D. Vyšla kniha (vydána jest). Mé číslo vyšlo (jest taženo). Us. Obilí vychází (počíná růsti). Us. Slunce vychází. V. Těsto vychází. Bern. Měsíc právě vycházel; Nemocný již zase vychází. Us. Dch. Lůžko, kámen vyšel. Nz. lk. Vzdůrku provésti chtěl, vyjdiž co vyjdiž (= děj se co děj). Ehr. IV. 15. Roj vyšel. Us. Šd. Už slunie- čko vychodí. Sl. ps. Šf. I. 50. Aby některé osoby, poněvadž to zmocnění již vyšlo, znovu zmocniti mohla. Žer. A kdožby správ- cům svým nedal úmluvy... časně, nežli by druhé hojemství vyšlo. Zř. F. I. C. XVII. Aby vyšel potupen. Ž. wit. 108. 7. Druhá rána hned zas vyšla, milovníku srdce prošla. Pís. Šd. Nemůže vyjíti, šp. a germ. m.: ne- stačí mu služné, příjem, mzda a p. Brt. Cf. V. s čím. Dost inakších tam už probovalo vynsť (vyjíti) a nemohli. Sl. ps. Šf. I. 145. Vyndite vy, má maměnko, vyndite ven, za- bavte ho na slovečko, až zametu zem; Otevř se, nový hrobe, vyndi vyndi malžene, nesu nové košule; Když bude, můj synu, vy- cházet hvězdička, ty budeš mysleti, že ide mamička; Dy bys byl k nám přišel, když měsíček vyšel, byla bych ti dala do klo- bóčka višeň; do klobóčka višeň, do kapse kadlátek, do pravé ručenky vyšívaný šátek; Dyž půjdeš mimo nás, mimo našich oken, jenom ty zavolaj: Má milá, výndi ven; Slu- nečko už vycházá, oj! ale mně už zašlo; moje děvče povídá, že si druhého našlo; Sš. P. 3., 110., 140., 257., 281., 330. (Tč. ). Stálého platu ročního vycházelo odtud 32 kop gr. Mus. 1880. 465. Kometa vycházela. Dač. I. 152. A v tom řekna to i vyšel ven. NB. Tč. 235. Až snad i příměřie vyjde. Arch. II. 40. Když bychom za těch 200 hřiven grošuov kde dědictví, aby plat neb činž dvaceti hřiven vycházelo, kúpili; Když 16 let vyšlo a těch peněz potřebovali; A když těch pět let vynide, tehdy nám činžo- vati mají. Listy z r. 1461., 1467, 1495. Vy- 271*
|
||
|
|||
Předchozí (954)  Strana:955  Další (956) |