sb157-05 0..8296

Tablatura, y, f., vz Tabulatura.

Table ď hôte (tabl dót, fr. ) = společný
oběd za určitý plat tak, že všem hostům
táž jídla se dávají. S. N.

Tableau (fr., tablo) = obraz, nástin, ná-
kres; skupenina, das Tableau. Rk. — T. v«
stavitelství = vnitřní obruba otvoru, ku př.
dveří, okna, klenby. S. N.

Tablic, e, m. Ť. Bohusl., evang. theol.
a spisovatel český. 1769. —1832. Vz S. N.,
Jg. H. 1. 639., Tf. H. 1. 99., 183.

Tablice, e, f. = tabule. Na t-ci psáti.
Sš. P. 453. — T., das Schiff in der Buch-
druckerei. Slov. Kom.

Tablicový, tabličný, tabličkový, Tafel-,
T. knížka. Slov. Bern. T. lupek, der Tafel-
schiefer. Šm.

Tabličkovatý, tafelförmig. Jg. — T.,
mit Tafeln versehen. T. knížka. Bern.

Tabon, a, m. T-ni, megapodidae, ptáci
s vysokými čtyřprstýma nohama v Australii.
T. australský, medapodius tumulus. Frč. 349.

1. Tábor, u n. a, táborek, rku, m. Slovo
tábor měla již strslov. Bdl. T. == ležení (vo-
jenské), das Lager, Feldlager. V. T. volný,
das Freilager, stálý, das Standlager, Dch.,
Čsk.., hrazený, befestigtes Lager. Rk. Přišli
k nim do táboru. Br. T-rem se klásti, se
položiti; táborem stanouti, hnouti, ustupo-
vati, L., t. vytknouti, Bur., stavěti, posta-
viti, zříditi, zbourati. Dch. Táboru hájiti,
chrániti; t. hlídati. Pozdviže sě vešken t-or
vrahóv. Rkk. 51. Tábor (ležení) se rozbíjí,
v něm se stany z plátna na kolíky zavě-
šují nebo baráky (bivoaky) ze dříví a ze
slámy se staví. T. = obehnání se náspy a
příkopy. Pt. Ty budeš paní na velkém dvoře
a já budu pánem při tvém táboře. Sš. P.
797. — T. pastýřský n. pastusi = ploty,
kterými na noc ovce ohrazují, die Hürden.
L. — T. == shromáždění lidu pod širým
nebem, Meeting (mýtink), m. První český
tábor návodem Mikuláše z Husi byl na hoře
Táboru dne 22/7 1419. Pal. D. III. 1. 289.
Omladina česká měla t-or na Letné u Prahy.
Jíti do táboru. — T., a, m. (ni.: Tábor, u),
ač jest to jméno obecné, vz Ä (strany genit.
sg. subst. 1. deklin. ) Do Tábora. Cf. Javor,
a, m., město. T., Hradiště hory Tábor, mě.
v již. Čech., něm. Tabor. Dle hebr. Thabor,
hora v Galilei, nazvala jedna strana Husitů
r. 1419. horu Tábor a potom r. 1420. Hra-
diště hory Tábor. Rk. Poněvadž Tábor na
vrchu vysokém leží, povstalo přísloví: Na
Tábor vodu vésti (o marné práci). V., Č.,
D., Lom. — Vz více o T. v S. N., Tk. I.
362., III. 661., IV. 742., Tf. 393. — T., sa-
mota v Nasavrcku. — T. předměstí v Hu-
stopečí (Auspitz). — T-, ves v Opavsku. —
T. starý, Alt-Tabor, ves v Táborsku. PL. —
T. = hora s kostelíčkem u Jičína.

2. Tábor, Tábořan, a, m., pl. Táboři,
die Taboriten. Táboři a Sirotci táhli zase
do Čech. St. skl. 71. Vz S. N., Tk. II. 742.

Táborec, rce, m., Taboretz, dvůr u Se-
dlčan. PL.

Taboret, u, m. = tamburín. Mlt.

Táhořina, y, f. = Táboři, die Taboriten.
Žižka se svou t-nou do Prahy šel. Pešín.
ad. an. 1420.

Tábořiště, ě, n., der Lager-, der Bivouak-
platz. Čsk.

Táborita, y, m., der Taborite. Strany
plur. vz -ta. Bž. 82.

Tábořiti, il, ení, im Lager liegen, lagern,
kampiren. Dch. — kde jak. Na místě ob-
mezeném táboří vojsko proudmo tak, že
setnina za setninou se táborem rozloží. S. N.
XI. 224. Cikáni t-ří k ohni. Hlk. I. 150.

Táborní, táborový, Lager-. T-ní stráž,
Bur., policie, barák, oheň. Čsk. Vz Polní.

Tabornictví, n., das Lagerwesen, odvětví
nauk válečných. Vz v S. N. Xl. 224.

Táborník, a, m. = kdo tábor pořádá,
der Lagerabstecker. Mus. IX. 144.

Táborový = táborní.

Táborský, ein Taborer. — T. =jeden
z bratří táborských, der Taborite. S bra-
třími táborskými. St. let. Vz o nich Tk.
IV. 742. — T., osob. jm. T. Jan, písař. Vz
KP. I. 305., S. N. Ť. Jan, Adam, Ignác,
Jonáš, Josef, Mikuláš, spisov. Vz Jg. H. 1.
639., Jir. H. 1. 283., Tf. H. 1. 203. - T.
samota v Pelhřimovsku. PL. — T. mlýn,
Taborer Mühle, u Třebíče.

Tabul, e, f., lépe: tabule. Jg.

Tabulatura, y, f., die Tabulatur, notové
písmo, zvi. vyznačení harmonií nad Hlasem
základním, die partiturmässige Schreibart
der Noten. S. N.

Tabule, e, f. (na Slov. tabula), tabulka,
tabulečka, tabulička, tabulčička, y, f.,
z latin, tabula = prkno, deska, dska, das
Brett, die Tafel. V. Sklo v tabulích, D.;
t. mýdla, perníku, vaty. Š. a Ž. T. skle-
nená, Glas-, jadrná, Kern-, výstražná, War-
nungs-, koželužská, Gerber-, lepenková,
Papp-. Šp. T-le návestní, Auskunťtstafel.
Dch. — T. — stůl obdlouhú, langer Tisch,
die Tafel, Speisetafel. Za tabulí seděti. V.
Ubrus na t-le; veřejná t.; tabule za darmo
(Freitisch). D. Na t-li prostříti. Us. Tabule
panská. Ros. Hudba při t-li. Us. Někoho
k t-li pozvati. Us. Po tabuli mluviti; uiar-
šalská t.; tovaryšstvo okrouhlé tabule, die
Genossen der Tafelrunde. Dch. T. polívková
k ustrojení polívky rozehřitím, fr. tablettes
de bouillon, an gl. portable soup. Dch. Měli
dlouhou t-li = dlouho jedli. Us. Dlin. Dali
se k t-li najíti. Ski. V. 177. — T. právní,
die Gerichtstafel, na Slov. Bern. — T. psací,
Schreibtafel. Psáti křídou na t-li. Podstavec
k t-li. Sp. — T. početní neb stůl, Rechen-
tisch, m. Kom. — T. — dska, na které něco
napsáno, vyryto jest, Tafel, ť. Měděná t-le.
T. nad hrobem. V. — T., die Tabelle, pře-
hledne sestavený seznam jakýchkoli k sobě
náležitých předmětů. T. Franklinova, hvě-
zdářská n. astronomická, logarithmická n.
poměročetná (čtyř-, pěti-, šesti-, nmístná,
Stč. Alg. 76. ); t-le statistické n. státopisné.
trigonometrické n. trojúhlomérské. Nz. T.
mincovní, die Münztabelle, reakce, Reak-
tions-, rozpustitelnosti, Löslichkeitstabelle.
Šp. T-le lámání paprsků, die Refraktions-
tafeln. Nz. — T-y na kollaru duchovních =
svislé černé a bíle lemované, u křížovníků
zcela bílé, die Mosestätelchen. Žertovně též
bryndálky. Dch. T. o změnách lidnatosti, die
Volksbewegungstabellen. Šd. Vz Tabulka.



	5

	Tablatura, y, f., vz Tabulatura. Table ď hôte (tabl dót, fr. ) = společný oběd za určitý plat tak, že všem hostům táž jídla se dávají. S. N. Tableau (fr., tablo) = obraz, nástin, ná- kres; skupenina, das Tableau. Rk. — T. v« stavitelství = vnitřní obruba otvoru, ku př. dveří, okna, klenby. S. N. Tablic, e, m. Ť. Bohusl., evang. theol. a spisovatel český. 1769. —1832. Vz S. N., Jg. H. 1. 639., Tf. H. 1. 99., 183. Tablice, e, f. = tabule. Na t-ci psáti. Sš. P. 453. — T., das Schiff in der Buch- druckerei. Slov. Kom. Tablicový, tabličný, tabličkový, Tafel-, T. knížka. Slov. Bern. T. lupek, der Tafel- schiefer. Šm. Tabličkovatý, tafelförmig. Jg. — T., mit Tafeln versehen. T. knížka. Bern. Tabon, a, m. T-ni, megapodidae, ptáci s vysokými čtyřprstýma nohama v Australii. T. australský, medapodius tumulus. Frč. 349. 1. Tábor, u n. a, táborek, rku, m. Slovo tábor měla již strslov. Bdl. T. == ležení (vo- jenské), das Lager, Feldlager. V. T. volný, das Freilager, stálý, das Standlager, Dch., Čsk.., hrazený, befestigtes Lager. Rk. Přišli k nim do táboru. Br. T-rem se klásti, se položiti; táborem stanouti, hnouti, ustupo- vati, L., t. vytknouti, Bur., stavěti, posta- viti, zříditi, zbourati. Dch. Táboru hájiti, chrániti; t. hlídati. Pozdviže sě vešken t-or vrahóv. Rkk. 51. Tábor (ležení) se rozbíjí, v něm se stany z plátna na kolíky zavě- šují nebo baráky (bivoaky) ze dříví a ze slámy se staví. T. = obehnání se náspy a příkopy. Pt. Ty budeš paní na velkém dvoře a já budu pánem při tvém táboře. Sš. P. 797. — T. pastýřský n. pastusi = ploty, kterými na noc ovce ohrazují, die Hürden. L. — T. == shromáždění lidu pod širým nebem, Meeting (mýtink), m. První český tábor návodem Mikuláše z Husi byl na hoře Táboru dne 22/7 1419. Pal. D. III. 1. 289. Omladina česká měla t-or na Letné u Prahy. Jíti do táboru. — T., a, m. (ni.: Tábor, u), ač jest to jméno obecné, vz Ä (strany genit. sg. subst. 1. deklin. ) Do Tábora. Cf. Javor, a, m., město. T., Hradiště hory Tábor, mě. v již. Čech., něm. Tabor. Dle hebr. Thabor, hora v Galilei, nazvala jedna strana Husitů r. 1419. horu Tábor a potom r. 1420. Hra- diště hory Tábor. Rk. Poněvadž Tábor na vrchu vysokém leží, povstalo přísloví: Na Tábor vodu vésti (o marné práci). V., Č., D., Lom. — Vz více o T. v S. N., Tk. I. 362., III. 661., IV. 742., Tf. 393. — T., sa- mota v Nasavrcku. — T. předměstí v Hu- stopečí (Auspitz). — T-, ves v Opavsku. — T. starý, Alt-Tabor, ves v Táborsku. PL. — T. = hora s kostelíčkem u Jičína. 2. Tábor, Tábořan, a, m., pl. Táboři, die Taboriten. Táboři a Sirotci táhli zase do Čech. St. skl. 71. Vz S. N., Tk. II. 742. Táborec, rce, m., Taboretz, dvůr u Se- dlčan. PL. Taboret, u, m. = tamburín. Mlt. Táhořina, y, f. = Táboři, die Taboriten. Žižka se svou t-nou do Prahy šel. Pešín. ad. an. 1420.	Tábořiště, ě, n., der Lager-, der Bivouak- platz. Čsk. Táborita, y, m., der Taborite. Strany plur. vz -ta. Bž. 82. Tábořiti, il, ení, im Lager liegen, lagern, kampiren. Dch. — kde jak. Na místě ob- mezeném táboří vojsko proudmo tak, že setnina za setninou se táborem rozloží. S. N. XI. 224. Cikáni t-ří k ohni. Hlk. I. 150. Táborní, táborový, Lager-. T-ní stráž, Bur., policie, barák, oheň. Čsk. Vz Polní. Tabornictví, n., das Lagerwesen, odvětví nauk válečných. Vz v S. N. Xl. 224. Táborník, a, m. = kdo tábor pořádá, der Lagerabstecker. Mus. IX. 144. Táborový = táborní. Táborský, ein Taborer. — T. =jeden z bratří táborských, der Taborite. S bra- třími táborskými. St. let. Vz o nich Tk. IV. 742. — T., osob. jm. T. Jan, písař. Vz KP. I. 305., S. N. Ť. Jan, Adam, Ignác, Jonáš, Josef, Mikuláš, spisov. Vz Jg. H. 1. 639., Jir. H. 1. 283., Tf. H. 1. 203. - T. samota v Pelhřimovsku. PL. — T. mlýn, Taborer Mühle, u Třebíče. Tabul, e, f., lépe: tabule. Jg. Tabulatura, y, f., die Tabulatur, notové písmo, zvi. vyznačení harmonií nad Hlasem základním, die partiturmässige Schreibart der Noten. S. N. Tabule, e, f. (na Slov. tabula), tabulka, tabulečka, tabulička, tabulčička, y, f., z latin, tabula = prkno, deska, dska, das Brett, die Tafel. V. Sklo v tabulích, D.; t. mýdla, perníku, vaty. Š. a Ž. T. skle- nená, Glas-, jadrná, Kern-, výstražná, War- nungs-, koželužská, Gerber-, lepenková, Papp-. Šp. T-le návestní, Auskunťtstafel. Dch. — T. — stůl obdlouhú, langer Tisch, die Tafel, Speisetafel. Za tabulí seděti. V. Ubrus na t-le; veřejná t.; tabule za darmo (Freitisch). D. Na t-li prostříti. Us. Tabule panská. Ros. Hudba při t-li. Us. Někoho k t-li pozvati. Us. Po tabuli mluviti; uiar- šalská t.; tovaryšstvo okrouhlé tabule, die Genossen der Tafelrunde. Dch. T. polívková k ustrojení polívky rozehřitím, fr. tablettes de bouillon, an gl. portable soup. Dch. Měli dlouhou t-li = dlouho jedli. Us. Dlin. Dali se k t-li najíti. Ski. V. 177. — T. právní, die Gerichtstafel, na Slov. Bern. — T. psací, Schreibtafel. Psáti křídou na t-li. Podstavec k t-li. Sp. — T. početní neb stůl, Rechen- tisch, m. Kom. — T. — dska, na které něco napsáno, vyryto jest, Tafel, ť. Měděná t-le. T. nad hrobem. V. — T., die Tabelle, pře- hledne sestavený seznam jakýchkoli k sobě náležitých předmětů. T. Franklinova, hvě- zdářská n. astronomická, logarithmická n. poměročetná (čtyř-, pěti-, šesti-, nmístná, Stč. Alg. 76. ); t-le statistické n. státopisné. trigonometrické n. trojúhlomérské. Nz. T. mincovní, die Münztabelle, reakce, Reak- tions-, rozpustitelnosti, Löslichkeitstabelle. Šp. T-le lámání paprsků, die Refraktions- tafeln. Nz. — T-y na kollaru duchovních = svislé černé a bíle lemované, u křížovníků zcela bílé, die Mosestätelchen. Žertovně též bryndálky. Dch. T. o změnách lidnatosti, die Volksbewegungstabellen. Šd. Vz Tabulka.