Předchozí (4)  Strana:5  Další (6) |
|
|||
5
|
|||
|
|||
Tablatura, y, f., vz Tabulatura.
Table ď hôte (tabl dót, fr. ) = společný
oběd za určitý plat tak, že všem hostům táž jídla se dávají. S. N. Tableau (fr., tablo) = obraz, nástin, ná-
kres; skupenina, das Tableau. Rk. — T. v« stavitelství = vnitřní obruba otvoru, ku př. dveří, okna, klenby. S. N. Tablic, e, m. Ť. Bohusl., evang. theol.
a spisovatel český. 1769. —1832. Vz S. N., Jg. H. 1. 639., Tf. H. 1. 99., 183. Tablice, e, f. = tabule. Na t-ci psáti.
Sš. P. 453. — T., das Schiff in der Buch- druckerei. Slov. Kom. Tablicový, tabličný, tabličkový, Tafel-,
T. knížka. Slov. Bern. T. lupek, der Tafel- schiefer. Šm. Tabličkovatý, tafelförmig. Jg. — T.,
mit Tafeln versehen. T. knížka. Bern. Tabon, a, m. T-ni, megapodidae, ptáci
s vysokými čtyřprstýma nohama v Australii. T. australský, medapodius tumulus. Frč. 349. 1. Tábor, u n. a, táborek, rku, m. Slovo
tábor měla již strslov. Bdl. T. == ležení (vo- jenské), das Lager, Feldlager. V. T. volný, das Freilager, stálý, das Standlager, Dch., Čsk.., hrazený, befestigtes Lager. Rk. Přišli k nim do táboru. Br. T-rem se klásti, se položiti; táborem stanouti, hnouti, ustupo- vati, L., t. vytknouti, Bur., stavěti, posta- viti, zříditi, zbourati. Dch. Táboru hájiti, chrániti; t. hlídati. Pozdviže sě vešken t-or vrahóv. Rkk. 51. Tábor (ležení) se rozbíjí, v něm se stany z plátna na kolíky zavě- šují nebo baráky (bivoaky) ze dříví a ze slámy se staví. T. = obehnání se náspy a příkopy. Pt. Ty budeš paní na velkém dvoře a já budu pánem při tvém táboře. Sš. P. 797. — T. pastýřský n. pastusi = ploty, kterými na noc ovce ohrazují, die Hürden. L. — T. == shromáždění lidu pod širým nebem, Meeting (mýtink), m. První český tábor návodem Mikuláše z Husi byl na hoře Táboru dne 22/7 1419. Pal. D. III. 1. 289. Omladina česká měla t-or na Letné u Prahy. Jíti do táboru. — T., a, m. (ni.: Tábor, u), ač jest to jméno obecné, vz Ä (strany genit. sg. subst. 1. deklin. ) Do Tábora. Cf. Javor, a, m., město. T., Hradiště hory Tábor, mě. v již. Čech., něm. Tabor. Dle hebr. Thabor, hora v Galilei, nazvala jedna strana Husitů r. 1419. horu Tábor a potom r. 1420. Hra- diště hory Tábor. Rk. Poněvadž Tábor na vrchu vysokém leží, povstalo přísloví: Na Tábor vodu vésti (o marné práci). V., Č., D., Lom. — Vz více o T. v S. N., Tk. I. 362., III. 661., IV. 742., Tf. 393. — T., sa- mota v Nasavrcku. — T. předměstí v Hu- stopečí (Auspitz). — T-, ves v Opavsku. — T. starý, Alt-Tabor, ves v Táborsku. PL. — T. = hora s kostelíčkem u Jičína. 2. Tábor, Tábořan, a, m., pl. Táboři,
die Taboriten. Táboři a Sirotci táhli zase do Čech. St. skl. 71. Vz S. N., Tk. II. 742. Táborec, rce, m., Taboretz, dvůr u Se-
dlčan. PL. Taboret, u, m. = tamburín. Mlt.
Táhořina, y, f. = Táboři, die Taboriten.
Žižka se svou t-nou do Prahy šel. Pešín. ad. an. 1420. |
Tábořiště, ě, n., der Lager-, der Bivouak-
platz. Čsk. Táborita, y, m., der Taborite. Strany
plur. vz -ta. Bž. 82. Tábořiti, il, ení, im Lager liegen, lagern,
kampiren. Dch. — kde jak. Na místě ob- mezeném táboří vojsko proudmo tak, že setnina za setninou se táborem rozloží. S. N. XI. 224. Cikáni t-ří k ohni. Hlk. I. 150. Táborní, táborový, Lager-. T-ní stráž,
Bur., policie, barák, oheň. Čsk. Vz Polní. Tabornictví, n., das Lagerwesen, odvětví
nauk válečných. Vz v S. N. Xl. 224. Táborník, a, m. = kdo tábor pořádá,
der Lagerabstecker. Mus. IX. 144. Táborový = táborní.
Táborský, ein Taborer. — T. =jeden
z bratří táborských, der Taborite. S bra- třími táborskými. St. let. Vz o nich Tk. IV. 742. — T., osob. jm. T. Jan, písař. Vz KP. I. 305., S. N. Ť. Jan, Adam, Ignác, Jonáš, Josef, Mikuláš, spisov. Vz Jg. H. 1. 639., Jir. H. 1. 283., Tf. H. 1. 203. - T. samota v Pelhřimovsku. PL. — T. mlýn, Taborer Mühle, u Třebíče. Tabul, e, f., lépe: tabule. Jg.
Tabulatura, y, f., die Tabulatur, notové
písmo, zvi. vyznačení harmonií nad Hlasem základním, die partiturmässige Schreibart der Noten. S. N. Tabule, e, f. (na Slov. tabula), tabulka,
tabulečka, tabulička, tabulčička, y, f., z latin, tabula = prkno, deska, dska, das Brett, die Tafel. V. Sklo v tabulích, D.; t. mýdla, perníku, vaty. Š. a Ž. T. skle- nená, Glas-, jadrná, Kern-, výstražná, War- nungs-, koželužská, Gerber-, lepenková, Papp-. Šp. T-le návestní, Auskunťtstafel. Dch. — T. — stůl obdlouhú, langer Tisch, die Tafel, Speisetafel. Za tabulí seděti. V. Ubrus na t-le; veřejná t.; tabule za darmo (Freitisch). D. Na t-li prostříti. Us. Tabule panská. Ros. Hudba při t-li. Us. Někoho k t-li pozvati. Us. Po tabuli mluviti; uiar- šalská t.; tovaryšstvo okrouhlé tabule, die Genossen der Tafelrunde. Dch. T. polívková k ustrojení polívky rozehřitím, fr. tablettes de bouillon, an gl. portable soup. Dch. Měli dlouhou t-li = dlouho jedli. Us. Dlin. Dali se k t-li najíti. Ski. V. 177. — T. právní, die Gerichtstafel, na Slov. Bern. — T. psací, Schreibtafel. Psáti křídou na t-li. Podstavec k t-li. Sp. — T. početní neb stůl, Rechen- tisch, m. Kom. — T. — dska, na které něco napsáno, vyryto jest, Tafel, ť. Měděná t-le. T. nad hrobem. V. — T., die Tabelle, pře- hledne sestavený seznam jakýchkoli k sobě náležitých předmětů. T. Franklinova, hvě- zdářská n. astronomická, logarithmická n. poměročetná (čtyř-, pěti-, šesti-, nmístná, Stč. Alg. 76. ); t-le statistické n. státopisné. trigonometrické n. trojúhlomérské. Nz. T. mincovní, die Münztabelle, reakce, Reak- tions-, rozpustitelnosti, Löslichkeitstabelle. Šp. T-le lámání paprsků, die Refraktions- tafeln. Nz. — T-y na kollaru duchovních = svislé černé a bíle lemované, u křížovníků zcela bílé, die Mosestätelchen. Žertovně též bryndálky. Dch. T. o změnách lidnatosti, die Volksbewegungstabellen. Šd. Vz Tabulka. |
||
|
|||
Předchozí (4)  Strana:5  Další (6) |