sb157-05 0..8296

Tádinkovati, z něm. (vz Tádink) = jed-
nati, rokovati, unterhandeln, reden; daremně
mluviti, schwätzen. — kdy s kým: při
tádynku. Jel., St. let. 62. — jak. Kdyžby
JM. mimo úmluvy pražské utištěna nebo
utadinkována byla. Arch. II. 6.

Tadle = tahle.

Tadra, y, m., osob. jm.

Tady = tímto místem, touto cestou (na
otázku: kudy), dadurch. Smil v. 829., 1052.
Pojďte tadyto, tadyto se nesmí chodit'. Mor.
Šd. Nedala ti kade tade chodiť. Sl. ps. 139.
Tadě, kadě luďé choďá, dívky stojá a ra-
potajů. Slov. Tě. — T. = zde, hier. Svatý
Cyrill z boží rady postaviti tě dal tady;
Vdovo, milá vdovo, chceš-li s námi jeti,
mosíš svého syna tady zanechati; Ach te
tade nemáš svojiho tatíčka, už na něm na-
rostla zelená travička; Překerak so tade
sám? Musíš jíti na vojno a já tade zůstano.
Sš. P. 64., 140., 498., 638., 713. (Tč. ). Kadě
vetr, tadě i plášť. Slov. Tč. Aby tady za-
pomenul onoho myšlení zlého, neb toho
Nečistého hříchu. Hus III. 89. Tady mu
schází (v hlavě). Vz Ztřeštěný. Lb. My^se
z tady odsaď vystěhujeme. VJiž. Mor. Šd.

Tadyáš, e, m., Thaddäus. Šd., Jg.

Taenar-us, m. nebo Taenar-um, a, n.,
předhoři a mě. Lakonie. — Taenařan, a,
m. — Taenarský.

Ťafák, a, m. = haf ák, der Kläfer. — T.,
u, m. = dlouhý veliký zub, ein grosser,
langer Zahn. D.

Tafat, taffat, tafet, taft, u, m. = ty-
kyta, der Taffet, z pers. täfteh. Mz. 341. —
Pref., Ben.

Tafata, y, f. == soukenná látka. Sloven.
Sl. ps. 155.

Tafatář, e, m., der Taffetweber. Bern.

Tafatářka, y, f., die Taffetweberin.

Ťafati = pomalu štípati, sekati, langsam
spalten. U Ronova. Rgl. — Ť. = ťafky dá-
vati, poličkovati, Hiebe versetzen, Kopf-
stücke geben. Jg. — koho čím. Ťaf´ ho
zobákem do hlavy (klofl). Mor. Šd. -- Ť.,
ťafnouti, f nul a fl, ut, utí = štěkati, bellen,
klafen.

Tafatový, tafetový, taftový, Taffet.
T. pytlíček. V.

Tafelník, a, m., der Tafelstrecker in der
Glashütte, pol. L.

Tafelrunge, e, m., osob. jm. Tk. I. 626.,
II. 550.

Ťafka, y, f. = udeření, facka, die Schelle.
Ťafku někomu dáti. Sych. Ťafku dostati.
Dch.

Talie, e, táfelka, táflička, y, f., z lat.
tabula, das Blatt, Getäfel, die Tafel, Platte.
T. medu, perníku (plát, plást), čokolády.
Ros., D. Vz Tabulka.

Taflování, n., die Täflung, das Täfelwerk.

Jg-

Taflovaný, tessulatus, würielig, schach-
brettartig, getäfelt, na políčka dosť pravi-
delná Ôtyrúhlá rozdělený, jako okvětí řep-
číka strakatého. Rst. 505. T. stůl, getäfelt.
Vz Taflovati. Sá.

Taílovati, -vávati = plechem, prknem,
kamenem atd. pokryti, täfeln, austäfeln, be-
decken. — co čím: střechu plechem, prkny,

Us., zeď prkny (obložiti), Ros., mramorem,
Us., strop prkny. Kom.

Ťafnouti, vz Ťafati.

Taftový, vz Tafatový.

Tagliamento, a, m., řeka ve Furláusku.
Vz S. N.

Tag-us, a, m, vz Tajo.

Tah, u, ni. = tažení, táhnutí, tahání, der
Zug, das Ziehen, die Ziehung. — T. = ta-
hání, čin táhnoucího, das Ziehen, der Zug.
Kůň k tahu, Ros., do tahu. Šd. Ta kobylka
dobrá do tahu. Brt. Tah losů (losování),
die Ziehung der Lose. Nz. Vola k tahu
užívá. Kom. Jedním tahem. Ros. Zde jest
tuze do tahu (do vrchu). Us. Jedním tahem
sklenici piva vypiti, Jg., něco narýsovati.
Us. Příští tah v pražské loterii bude ve
středu. Ml. T. (při magnetisování): jedno-
duchý, dvojnásobný, do okrouhlá. Nz. V po-
sledních tazích býti, germ. šp. m.: k smrti,
k hodince smrti pracovati, na smrti ležeti
(V. ), Jv., na smrtelné posteli ležeti, skoná-
vati, umírati, Brs. 2. vyd. 242., na sotnách
se ocitnouti, býti nebo povahovati se, Sš.
(vz III. 521. b. ), na sotních býti, k po-
slední hodince se bráti, Šm. slov. i: býť
na úmoru, srbsky: biti na úmoru, rus. pri
smerti bytí.. Ht. Brs. 287. Tahy míti (když
se člověk natahuje). Na Sloven. — T. (od
nepřechod. táhnouti), der Zug. T. vojska,
času, Us., větru, ptačí. D. Kamna mají
dobrý tah, až to hučí. Dch. Otvíráním a
zavíráním dvířek u popelníku upravuje se
potřebný tah; T. vzduchu. Dch Zde jsou
veliké tahy (průvan). U Olom. Sd. T. kři-
žácký. Sš. L. 63. Číhař má čihadlo na do-
brém tahu (kudy mnoho ptáků lítá). Us. —
T. == šik, řád, die Reihe. Dlúhým tahem
Němci tahů. Rkk. 35. — T. — čára, der
Zug, T. pérem. Pěkným tahem psáti. Us.
Tah v obličeji, D., der Gesichtszug, lépe,
tvář, obličej. Čtu ve tvých tazích m.: ve
tvé tváři, ve tvém obličeji. Tento muž jest
velmi sympathické tváři. Malíř obraz na-
stínil ve hlavních rysech. Brs. 2. vd. 242.,
Km. 1880. 318. Tah povahy, vz Charakter-
zug. — T. domu = patro, das Stockwerk.
Slov. Baiz. 298. — T. kovní, der Berg-
gang. Zlob. — Tah = závitkovitá rýha
v hlavni ručnice. Šp. — T. — voskový knot.
Us. Ktk.

Táha, y, f. = tahání, tah, der Zug. Ten
kůň jest dobrý do tahy. U Olom. S. d. Vz
Tah. — T. = příprava k vážení vody, der
Brunnenschwengel. Us. u Buděj.

Tahací, Zieh-. T. stroj. D.

Tahač, e, tahoun, a, m. — vrátník, der
Zieher, Haspler, Haspelzieher, v horn. Hř.

Taháček, čku, m. = vytahovák, der
Korkzieher. Šp.

Tahačka, y, f. = tahanice. To je s tím
t. Us. Šd.

Tahadlo, a, n., das Gestänge, das Hebe-
zeug. Tahadlo vodní, Pam. kut., ruční. V.,
u varhan. T. v dolech. Hř., Bc. T. hlavní,
das Haupt-, pumpové nebo násosní, das
Pumpengestänge. Hrk.

Tahadlo, a, m. — tulák, běhák, der Land-
streicher. Us. u Jilemn.