Předchozí (6)  Strana:7  Další (8) |
|
|||
Tádinkovati, z něm. (vz Tádink) = jed-
nati, rokovati, unterhandeln, reden; daremně mluviti, schwätzen. — kdy s kým: při tádynku. Jel., St. let. 62. — jak. Kdyžby JM. mimo úmluvy pražské utištěna nebo utadinkována byla. Arch. II. 6. Tadle = tahle.
Tadra, y, m., osob. jm.
Tady = tímto místem, touto cestou (na
otázku: kudy), dadurch. Smil v. 829., 1052. Pojďte tadyto, tadyto se nesmí chodit'. Mor. Šd. Nedala ti kade tade chodiť. Sl. ps. 139. Tadě, kadě luďé choďá, dívky stojá a ra- potajů. Slov. Tě. — T. = zde, hier. Svatý Cyrill z boží rady postaviti tě dal tady; Vdovo, milá vdovo, chceš-li s námi jeti, mosíš svého syna tady zanechati; Ach te tade nemáš svojiho tatíčka, už na něm na- rostla zelená travička; Překerak so tade sám? Musíš jíti na vojno a já tade zůstano. Sš. P. 64., 140., 498., 638., 713. (Tč. ). Kadě vetr, tadě i plášť. Slov. Tč. Aby tady za- pomenul onoho myšlení zlého, neb toho Nečistého hříchu. Hus III. 89. Tady mu schází (v hlavě). Vz Ztřeštěný. Lb. My^se z tady odsaď vystěhujeme. VJiž. Mor. Šd. Tadyáš, e, m., Thaddäus. Šd., Jg.
Taenar-us, m. nebo Taenar-um, a, n.,
předhoři a mě. Lakonie. — Taenařan, a, m. — Taenarský. Ťafák, a, m. = haf ák, der Kläfer. — T.,
u, m. = dlouhý veliký zub, ein grosser, langer Zahn. D. Tafat, taffat, tafet, taft, u, m. = ty-
kyta, der Taffet, z pers. täfteh. Mz. 341. — Pref., Ben. Tafata, y, f. == soukenná látka. Sloven.
Sl. ps. 155. Tafatář, e, m., der Taffetweber. Bern.
Tafatářka, y, f., die Taffetweberin.
Ťafati = pomalu štípati, sekati, langsam
spalten. U Ronova. Rgl. — Ť. = ťafky dá- vati, poličkovati, Hiebe versetzen, Kopf- stücke geben. Jg. — koho čím. Ťaf´ ho zobákem do hlavy (klofl). Mor. Šd. -- Ť., ťafnouti, f nul a fl, ut, utí = štěkati, bellen, klafen. Tafatový, tafetový, taftový, Taffet.
T. pytlíček. V. Tafelník, a, m., der Tafelstrecker in der
Glashütte, pol. L. Tafelrunge, e, m., osob. jm. Tk. I. 626.,
II. 550. Ťafka, y, f. = udeření, facka, die Schelle.
Ťafku někomu dáti. Sych. Ťafku dostati. Dch. Talie, e, táfelka, táflička, y, f., z lat.
tabula, das Blatt, Getäfel, die Tafel, Platte. T. medu, perníku (plát, plást), čokolády. Ros., D. Vz Tabulka. Taflování, n., die Täflung, das Täfelwerk.
Jg-
Taflovaný, tessulatus, würielig, schach-
brettartig, getäfelt, na políčka dosť pravi- delná Ôtyrúhlá rozdělený, jako okvětí řep- číka strakatého. Rst. 505. T. stůl, getäfelt. Vz Taflovati. Sá. Taílovati, -vávati = plechem, prknem,
kamenem atd. pokryti, täfeln, austäfeln, be- decken. — co čím: střechu plechem, prkny, |
Us., zeď prkny (obložiti), Ros., mramorem,
Us., strop prkny. Kom. Ťafnouti, vz Ťafati.
Taftový, vz Tafatový.
Tagliamento, a, m., řeka ve Furláusku.
Vz S. N. Tag-us, a, m, vz Tajo.
Tah, u, ni. = tažení, táhnutí, tahání, der
Zug, das Ziehen, die Ziehung. — T. = ta- hání, čin táhnoucího, das Ziehen, der Zug. Kůň k tahu, Ros., do tahu. Šd. Ta kobylka dobrá do tahu. Brt. Tah losů (losování), die Ziehung der Lose. Nz. Vola k tahu užívá. Kom. Jedním tahem. Ros. Zde jest tuze do tahu (do vrchu). Us. Jedním tahem sklenici piva vypiti, Jg., něco narýsovati. Us. Příští tah v pražské loterii bude ve středu. Ml. T. (při magnetisování): jedno- duchý, dvojnásobný, do okrouhlá. Nz. V po- sledních tazích býti, germ. šp. m.: k smrti, k hodince smrti pracovati, na smrti ležeti (V. ), Jv., na smrtelné posteli ležeti, skoná- vati, umírati, Brs. 2. vyd. 242., na sotnách se ocitnouti, býti nebo povahovati se, Sš. (vz III. 521. b. ), na sotních býti, k po- slední hodince se bráti, Šm. slov. i: býť na úmoru, srbsky: biti na úmoru, rus. pri smerti bytí.. Ht. Brs. 287. Tahy míti (když se člověk natahuje). Na Sloven. — T. (od nepřechod. táhnouti), der Zug. T. vojska, času, Us., větru, ptačí. D. Kamna mají dobrý tah, až to hučí. Dch. Otvíráním a zavíráním dvířek u popelníku upravuje se potřebný tah; T. vzduchu. Dch Zde jsou veliké tahy (průvan). U Olom. Sd. T. kři- žácký. Sš. L. 63. Číhař má čihadlo na do- brém tahu (kudy mnoho ptáků lítá). Us. — T. == šik, řád, die Reihe. Dlúhým tahem Němci tahů. Rkk. 35. — T. — čára, der Zug, T. pérem. Pěkným tahem psáti. Us. Tah v obličeji, D., der Gesichtszug, lépe, tvář, obličej. Čtu ve tvých tazích m.: ve tvé tváři, ve tvém obličeji. Tento muž jest velmi sympathické tváři. Malíř obraz na- stínil ve hlavních rysech. Brs. 2. vd. 242., Km. 1880. 318. Tah povahy, vz Charakter- zug. — T. domu = patro, das Stockwerk. Slov. Baiz. 298. — T. kovní, der Berg- gang. Zlob. — Tah = závitkovitá rýha v hlavni ručnice. Šp. — T. — voskový knot. Us. Ktk. Táha, y, f. = tahání, tah, der Zug. Ten
kůň jest dobrý do tahy. U Olom. S. d. Vz Tah. — T. = příprava k vážení vody, der Brunnenschwengel. Us. u Buděj. Tahací, Zieh-. T. stroj. D.
Tahač, e, tahoun, a, m. — vrátník, der
Zieher, Haspler, Haspelzieher, v horn. Hř. Taháček, čku, m. = vytahovák, der
Korkzieher. Šp. Tahačka, y, f. = tahanice. To je s tím
t. Us. Šd. Tahadlo, a, n., das Gestänge, das Hebe-
zeug. Tahadlo vodní, Pam. kut., ruční. V., u varhan. T. v dolech. Hř., Bc. T. hlavní, das Haupt-, pumpové nebo násosní, das Pumpengestänge. Hrk. Tahadlo, a, m. — tulák, běhák, der Land-
streicher. Us. u Jilemn. |
||
|
|||
Předchozí (6)  Strana:7  Další (8) |