Předchozí (7)  Strana:8  Další (9) |
|
|||
8
|
|||
|
|||
Tahák, a, m., der Ziehjunge. — T., u,
m., der Ziehstrick. Rk. Tahal, a, m., osob. jm.
Tahání, das Ziehen, Schleppen, die Sche-
rerei. Vz Táhnouti. Má s tím mnoho tání (práce). Us. S tím nošením vody je už nej- větší t. Plackerei, f. Dch. T. kocoura (hra), die Strebekatze, das Seilziehen. Jg. Tahanice, tahanice, e, f. = táhdní-se
oč, das Gereiss, Gezerre. — T. — dlouhé a těžké namáhání, práce, die Zieherei. To byla s tím tahanice! Us. — T. = rozepře, hádka, váda, soud, die Streitigkeit, Balgerei, der Hader, Zank. T. rozličné s lidmi. Kom. Mám s ním t-ci. Dl. Nemalá t. o to byla Žer. Záp. II. 157. Taliaňk, u, m. Tak nemalý t. počal o to
jíti. Or. Tahaný; -án, a, o, gezogen, geschleppt.
Tahati = táhnouti.
Tahava, y, f., samota u Dobříše. PL.
Tahavka, y, f. = chuť protahovati se,
die Dehnsucht. D. Táhavosť, i, f. = lepkosť, vláčka, die Zä-
higkeit. T. oleje. Reš. Táhavý = co se táhne, nekřehké jest, zähe.
Zlob. T. maso. Us. Jg. Tahdy = tehdy, zastr.
Táhlavosť, i, f. = táhavosť, tažitosť, die
Dehnbarkeit. L Táhlavý, dehnbar. L.
Táhle, gedehnt. T. zpívati. Hdk. L. k. 31.
Táhlice, e, f., ruppia, die Ruppie. Rstp.
1673. Cf. Slb. 230. — T. == jíl, mastnice, die Letten. Sp. Tahlík, a, in. = výrostek, der Aufschöss-
ling. — T., u, m. = ŕemínek n. tkanice, sa kterou bota na nohu se táhne, die Struppe. Jg- Táhlina, y, f., eine Landstrecke. Dch.
Táhlo, a, n. = řetěz, který fasuněk v pro-
středku stahuje do hromady, der Zug. Us. — X. = řetěz na přípřež, die Zugkette. — T. vojenské = sadní voj, der Nachzug. Jg. — X. v hörn., die Zugstange, Be., das Schacht-, Pumpengestänge. Us. č. — T. u sukně — vlečka, der Schlepp, die Schleppe. Na Mor. Brt. — T. ve stavitelství, das Zugband. Nz. - T. v mecha- nice, die Kolbenstange, Treibkolbenstange. Nz. T. parní píste, die Dampfkolbenstange. Šp. — T. = dlouhý řetěz k vození klad, lange Kette zum Balkenführen. Us. Illk. — T. = provaz, jímž se pavuza s předu při- vazuje, pamzník, das Heuseil. V Čech. a na Mor. Brt, Psčk., Šd. — T. ve mlýně, der Auszug. Šd. — T. —- co nevěsta i po svatbě z domu od rodičů dostává. U Bydž. Mý. Táhlohrotitý šíp, ravvyko)/^. Vký.
Táhlosť, i, f. — tažitost, die Dehnbar-
keit. L. — T. — trvaní, die Dauer. L. Táhlý — roztažitelný, ziehbar, dehnbar,
geschmeidig. Táhlé klí, zlato, kůže. L. — T. =— štíplý, tenký, vytáhlý, dlouhý, schlank, straek, gedehnt, rank, gestreckt. T. hrdlo, Rkk., člověk, panna. Us. — T. = nepřetr- žené trvající co do místa i co do Času, zu- sammenhängend, in einem Zuge, ununter- brochen. T. zvuk, dům, cesta, Dch., hranice, Č., země, linie, proporce. Us. T. host v domu |
(ustavičný). Banket pozdé v noc táhlý (pro-
dloužený). Jg. Tahmo = tahem, zugweise, streifweise.
Um. les. III. 152. Táhnouti, táhnouti, tíhnouti (zastr. He-
knouti, těhnouti), -hnu, -hni, hna (ouc), hnul a hl, ut, utí, tažen, žení; tahati, táhati; ta- hávati, táhávati. Starší tvary. Tahu, těžeš, těže atd.; ale naskýtají se i příklady. - táže (== ducit. MV. ), těžechu i tažechu a p. a ne- snadno bývá rozeznati praes. a aorist.: táhl, tiehli (Kat. 137., 157. ), ale odchylkou i při- tiehl, přitiehla a přitáhli; táhnu, 2. potieh- neš (Smíl 131. ), 3. tiehne (Št. N. 22. a j. ), 2. pí. tiehnete, imper. tiehni, tiehněme {Jg. Slov. ), impft, tiehnieše (Rkp. hr. ); ale od- chylkou také táhne (Št. N. 10. ), potiehnú (Alx. 1118. ), táhněm (Št. N. 219. ), táhněte (Ib. 242. ), impít. táhnieše (Alx. 1144. ), táhnie- chu (Ib. 1073., 1138. ). Gb. Hl. 65. T., strsl. tegna. ti, koř. tęg, tendere, trahere. Hierher gehört wohl auch aslov. težati, arare, opus facere, acquirere; tęgi,, labor, mrus. samotež, samotužky, durch eigene Kraft; težati sou- visí asi s prus. tgnsit, machen; tęg ist mít aind. tan verwandt, vergl. got. thangan neben thinsan, lat. tendere. Fk. If. 373. vergleicht as. thing, ahd. dine und hält Entlehnung aus dem Deutschen für möglich. Mki. aL. 42. T., přechod, význam = jinam něco vléci, smýkati, hýbati, ziehen, schleppen; tažením působiti, dělati, měniti, durch Zie- hen bearbeiten, machen, verändern, ziehen; pryč jíti, weggehen, fortziehen, sich fort- packen; dostávati, bráti, Waare beziehen; do hnutí přivésti, in Bewegung setzen, zie- hen; získati, na svou stranu přivésti, Je- manden an sich ziehen, für sich einnehmen, fesseln, fortreissen, gewinnen; následek míti, nach sich ziehen, zur Folge haben; puditi, hnáti, vábiti, lákati, hin-, anziehen, anlocken, anreizen, hinlocken, wohin treiben; něco ně- kam vésti, hinziehen, hinlocken, hinleiten; vztahovati, vykládati, rozuměti, beziehen, deuten; rváti, škubati, reissen, zerren, zu- pfen; zdloužiti, napínati, prostříti, dehnen, ziehen, recken, zerren; utahovati, odírati, drücken, ziehen, rupfen, schinden, aufs äusser- ste treiben; stahovati, zusammenziehen; vá- žiti ze studny, Wasser schöpfen, ziehen; píti, in sich ziehen, einziehen, einsaugen; nepřechodný význam: zdlouha se pohy- bovati někam, ziehen, sich wohin begeben, wandern; tiše odejíti, sich wegschleichen, in der Stille davon gehen, ziehen, fortziehen; pryč jíti, letěti, sich scheren, sich packen, sich trollen, ziehen; prodlévati, anstehen; se = jiti, ubírati se, sich begeben, ziehen; něco tahati, sieh womit schleppen; rváti se, souditi se, vaditi se, sich um etwas raufen, balgen, reissen, streiten; vztahovati se, sich erstrecken, sich ausdehnen, sich ziehen; roz- šiřovati se, sich verbreiten; přecházeti, sich ziehen; odvolávati se, sich beziehen, sich berufen; toužiti, státi oč, streben, suchen, verlangen, lieben; usilovati, namáhati se, sich anstrengen, sich recken, sein möglich- stes thun; roztahovati se, sich recken, sich dehnen; dáti se táhnouti, sich ziehen oder dehnen lassen; trvati, sich ziehen, dauern; |
||
|
|||
Předchozí (7)  Strana:8  Další (9) |