sb157-05 0..8296

Tahák, a, m., der Ziehjunge. — T., u,
m., der Ziehstrick. Rk.

Tahal, a, m., osob. jm.

Tahání, das Ziehen, Schleppen, die Sche-
rerei. Vz Táhnouti. Má s tím mnoho tání
(práce). Us. S tím nošením vody je už nej-
větší t. Plackerei, f. Dch. T. kocoura (hra),
die Strebekatze, das Seilziehen. Jg.

Tahanice, tahanice, e, f. = táhdní-se
oč, das Gereiss, Gezerre. — T. — dlouhé a
těžké namáhání, práce, die Zieherei. To byla
s tím tahanice! Us. — T. = rozepře, hádka,
váda, soud, die Streitigkeit, Balgerei, der
Hader, Zank. T. rozličné s lidmi. Kom.
Mám s ním t-ci. Dl. Nemalá t. o to byla
Žer. Záp. II. 157.

Taliaňk, u, m. Tak nemalý t. počal o to
jíti. Or.

Tahaný; -án, a, o, gezogen, geschleppt.

Tahati = táhnouti.

Tahava, y, f., samota u Dobříše. PL.

Tahavka, y, f. = chuť protahovati se,
die Dehnsucht. D.

Táhavosť, i, f. = lepkosť, vláčka, die Zä-
higkeit. T. oleje. Reš.

Táhavý = co se táhne, nekřehké jest, zähe.
Zlob. T. maso. Us. Jg.

Tahdy = tehdy, zastr.

Táhlavosť, i, f. = táhavosť, tažitosť, die
Dehnbarkeit. L

Táhlavý, dehnbar. L.

Táhle, gedehnt. T. zpívati. Hdk. L. k. 31.

Táhlice, e, f., ruppia, die Ruppie. Rstp.
1673. Cf. Slb. 230. — T. == jíl, mastnice,
die Letten. Sp.

Tahlík, a, in. = výrostek, der Aufschöss-
ling. — T., u, m. = ŕemínek n. tkanice, sa
kterou bota na nohu se táhne, die Struppe.
Jg-

Táhlina, y, f., eine Landstrecke. Dch.

Táhlo, a, n. = řetěz, který fasuněk v pro-
středku stahuje do hromady, der Zug. Us. —
X. = řetěz na přípřež, die Zugkette. — T.
vojenské = sadní voj, der Nachzug. Jg. —
X. v hörn., die Zugstange, Be., das Schacht-,
Pumpengestänge. Us. č. — T. u sukně — vlečka,
der Schlepp, die Schleppe. Na Mor. Brt. — T.
ve stavitelství, das Zugband. Nz. - T. v mecha-
nice, die Kolbenstange, Treibkolbenstange.
Nz. T. parní píste, die Dampfkolbenstange.
Šp. — T. = dlouhý řetěz k vození klad,
lange Kette zum Balkenführen. Us. Illk. —
T. = provaz, jímž se pavuza s předu při-
vazuje, pamzník, das Heuseil. V Čech. a na
Mor. Brt, Psčk., Šd. — T. ve mlýně, der
Auszug. Šd. — T. —- co nevěsta i po svatbě
z domu od rodičů dostává. U Bydž. Mý.

Táhlohrotitý šíp, ravvyko)/^. Vký.

Táhlosť, i, f. — tažitost, die Dehnbar-
keit. L. — T. — trvaní, die Dauer. L.

Táhlý — roztažitelný, ziehbar, dehnbar,
geschmeidig. Táhlé klí, zlato, kůže. L. —
T. =— štíplý, tenký, vytáhlý, dlouhý, schlank,
straek, gedehnt, rank, gestreckt. T. hrdlo,
Rkk., člověk, panna. Us. — T. = nepřetr-
žené trvající co do místa i co do Času, zu-
sammenhängend, in einem Zuge, ununter-
brochen. T. zvuk, dům, cesta, Dch., hranice,
Č., země, linie, proporce. Us. T. host v domu

(ustavičný). Banket pozdé v noc táhlý (pro-
dloužený). Jg.

Tahmo = tahem, zugweise, streifweise.
Um. les. III. 152.

Táhnouti, táhnouti, tíhnouti (zastr. He-
knouti, těhnouti), -hnu, -hni, hna (ouc), hnul
a hl, ut, utí, tažen, žení; tahati, táhati; ta-
hávati, táhávati. Starší tvary. Tahu, těžeš,
těže atd.; ale naskýtají se i příklady. - táže
(== ducit. MV. ), těžechu i tažechu a p. a ne-
snadno bývá rozeznati praes. a aorist.: táhl,
tiehli (Kat. 137., 157. ), ale odchylkou i při-
tiehl, přitiehla a přitáhli; táhnu, 2. potieh-
neš (Smíl 131. ), 3. tiehne (Št. N. 22. a j. ),
2. pí. tiehnete, imper. tiehni, tiehněme {Jg.
Slov. ), impft, tiehnieše (Rkp. hr. ); ale od-
chylkou také táhne (Št. N. 10. ), potiehnú
(Alx. 1118. ), táhněm (Št. N. 219. ), táhněte
(Ib. 242. ), impít. táhnieše (Alx. 1144. ), táhnie-
chu (Ib. 1073., 1138. ). Gb. Hl. 65. T., strsl.
tegna. ti, koř. tęg, tendere, trahere. Hierher
gehört wohl auch aslov. težati, arare, opus
facere, acquirere; tęgi,, labor, mrus. samotež,
samotužky, durch eigene Kraft; težati sou-
visí asi s prus. tgnsit, machen; tęg ist mít
aind. tan verwandt, vergl. got. thangan neben
thinsan, lat. tendere. Fk. If. 373. vergleicht
as. thing, ahd. dine und hält Entlehnung
aus dem Deutschen für möglich. Mki. aL.
42. T., přechod, význam = jinam něco
vléci, smýkati, hýbati, ziehen, schleppen;
tažením působiti, dělati, měniti, durch Zie-
hen bearbeiten, machen, verändern, ziehen;
pryč jíti, weggehen, fortziehen, sich fort-
packen; dostávati, bráti, Waare beziehen;
do hnutí přivésti, in Bewegung setzen, zie-
hen; získati, na svou stranu přivésti, Je-
manden an sich ziehen, für sich einnehmen,
fesseln, fortreissen, gewinnen; následek míti,
nach sich ziehen, zur Folge haben; puditi,
hnáti, vábiti, lákati, hin-, anziehen, anlocken,
anreizen, hinlocken, wohin treiben; něco ně-
kam vésti, hinziehen, hinlocken, hinleiten;
vztahovati, vykládati, rozuměti, beziehen,
deuten; rváti, škubati, reissen, zerren, zu-
pfen; zdloužiti, napínati, prostříti, dehnen,
ziehen, recken, zerren; utahovati, odírati,
drücken, ziehen, rupfen, schinden, aufs äusser-
ste treiben; stahovati, zusammenziehen; vá-
žiti ze studny, Wasser schöpfen, ziehen;
píti, in sich ziehen, einziehen, einsaugen;
nepřechodný význam: zdlouha se pohy-
bovati někam, ziehen, sich wohin begeben,
wandern; tiše odejíti, sich wegschleichen, in
der Stille davon gehen, ziehen, fortziehen;
pryč jíti, letěti, sich scheren, sich packen,
sich trollen, ziehen; prodlévati, anstehen;
se = jiti, ubírati se, sich begeben, ziehen;
něco tahati, sieh womit schleppen; rváti se,
souditi se, vaditi se, sich um etwas raufen,
balgen, reissen, streiten; vztahovati se, sich
erstrecken, sich ausdehnen, sich ziehen; roz-
šiřovati se, sich verbreiten; přecházeti, sich
ziehen; odvolávati se, sich beziehen, sich
berufen; toužiti, státi oč, streben, suchen,
verlangen, lieben; usilovati, namáhati se,
sich anstrengen, sich recken, sein möglich-
stes thun; roztahovati se, sich recken, sich
dehnen; dáti se táhnouti, sich ziehen oder
dehnen lassen; trvati, sich ziehen, dauern;