Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |
|
|||
Šp. - T-ny = veliké hrábě ku shrabování
klásků na poli. U Písku. Mg. — Tahouni = větrové, poněvadž loď proti větrům táhnou. Kom. L. 9., Jg. — T. vážný, der Seilzieher. V. Tahounek, nku, m. = očko, za něž se
natahují boty na nohy. Us. u Kostel, n. O. V Kunv.: potahá. Msk. Také mor. Mřk. Vz Tahlík. Tahounka, y, f. = tažná kráva, eine
Zugkuh. Us. Sd. Tahounovatý = ražný, Zieh-. Reš.
Tahová, é, f., Tahowa, samota u Sedl-
čan. PL. Tahovačka, y, f., das Brenneisen. Kom.
Tahovitosť, i, f., die Zähigkeit, Klebrig-
keit. Bern., Vys. 32. Tahovitý = tuhý, zäh. T. maso. Mor. Brt.
Tachan, a, m, osob. jm.
Tacheci, ího, m., osob. jm.
Tachlovice, dle Budějovice, Tachlowitz,
ves u Únoště. Vz S. N., Tk. I. 47., II. 550., IV. 743., V. 260. Tachometr, u, m., z řec. = nástroj k mě-
řeni rychlosti nějakého pohybujícího se tě- lesa, der Tachometer. S. N. Tachov, a, m., mě. v kraji chebském,
Tachau. Vz více v S. N. Cf Tk. I. 440., II. 550., IV. 743., V. 260., Tf. 393. — T., něm. Tacha, ves u Dokes. PL. — Tachovan, a, m. — Tachovský. Tachyafaltit, u, ni., nerost. S. N.
Tachygrafie, e, f., z řec. = stenografie.
Taehyhydrit, u, m., nerost. Vz Bř. 119.
Tachylyt, u, m., nerost. Vz Bř. 249.
Tachylytový čedič. Vz Krč. 969.
Taidiuk, vz Tádink.
Taille (fr., talj) = střih, der Schnitt;
zrůst lidského těla zvi. v bocích, der Wuchs, die Leibesgestalt. Též éásť oděvu v těch místech těsně k tělu přiléhající. S. N. -taj ==-přípona: rataj (m. orataj), vozataj.
Mkl. B. 171., Bž. 230. 1. Taj- e, m. == tajemství, das Geheimniss.
T. = ta-j-i., tai ti, celare, tatb, fur, stind. stěna, tajů, Dieb, stbaktr. töja, Diebstahl; koř. -stá. Mkl. aL. 107. Pod tajem někomu něco svěřiti. Scip. Post. 128. 2. Taj, e, f., das Geheimniss. Co nejakú
taj u sebe chová. Tract. 15. stol. U veliké taji věděti dávám. Arch. II. 417. Po taji —- po taj mu. Prk. Tajanov, a, m., Tajanow, vsi a) u Kla-
tov, b) u Velhartic. Vz S. N. Tajím, y, f., strsl. z tajiba, mystérium,
příp. -ba. Mkl. B. 214. Tajč, e, m. == valčík tanec. Ut. Brt.
Taje, e, f. = tajnosť, ve frasi: pod tají,
insgeheim. Ros. Ať se to neděje pod tají. Kom. J. 920. Tajemilovný, mysteriös. Rk.
Tajemkyně, ě, f., die Geheimschreiberin.
PI. Tajemně —- pod tají, heimlich. V. Umlu-
vichu mezi sebú t. St. ski. Které věci dějí se t. Hus. I. 248. Tajemněni, n., der Mysticismus. Mus.
XI. 171. Tajemnice, e, f. == místo tajné, ein ge-
heimer Ort. Mnohé věci jazykem toliko řec- |
kým a latinským sepsány a v té řeči jako
v tajemnici schovány byly. Bl. — T. = krá- lovská kancelář, geheime Hofkanzlei. — T. == tajná písařka, die Geheimschreiberin, Sekre- tärin. Plk. — T. = tajná přítelkyně, ver- traute Freundin. Troj. — T. — tajemství. Slez. Šd. — T. = tajná pracovna. T-ci ducha lidského odkryti. Sš. I. 77. Tajemnický, Sekretair-.
Tajemnictví, -tvo, a, n., das Sekretariat.
J. tr. Přednosta t-tva. Dch. Tajemničiti, il, ení, tajemničívati, Ge-
heimschreiber sein. Tajemnička, y, f. = tajemnice.
Tajemník, a, m. tajemný písař, sekre-
tář, der Sekretär. J. tr., Jg., Kom. J. 676. Knížecí t. Us. Soukromý t., der Privatsekre- tär. Dch. Tajemnosť, i, f. == skrytosť, die Heimlich-
keit, das Geheimniss. Ros. T. z něčeho dě- lati. Bern. — T. — mlčelivosť, zadržení, die Verschwiegenheit, Zurückhaltung. V t-sti něco míti, držeti, chovati. Bern. — Jg. Tajemnůstkář, e, m., der Geheimniss-
krämer. Šm., Kos. Tajeninůstkářštví, n., die Geheimthuerei.
Us. Tajemnůstkování, n., die Geheimthuerei.
T. bludařů. Sš. II. 191. Tajemný = nezjevný, skrytý, tajný, ge-
heim, verborgen. Jg. T. smysl. Sš. II. 136. T., tajembnb z tajemb, což jest vlastne instr. od taj. Prk. Př. -31. T. hriech; Tehdy by t-mnú věc na něm vzvěděl; Danielovi Pán zjevil jest t-né věci, když sě proto postil; Ale již lóno Abrahamovo slove t-né odpo- činutie a otce v radosti nebeské: Má hněv t-ný v srdci. Hus I. 100., II. 88., 90., 243., III. 181, (Tč. ). T. vřed, zimnice, V., jed, Vš., spis. Hlas. — T. = kdo taji, verschwie- gen, zurückhaltend. T-ný sluha. Pulk. Vz Tajný. Tajemství, tajeuství, tajemstvo, a, n.
= tajnosť nezjevná, nevysvětlená, vůbec ne- známá věc, etwas Geheimes, das Geheimniss. V., BO. To ať t-stvím zůstane. Sych. To jest posud tajemstvím. Us. Vtělení Krista pána t-stvím jest. Chválím tě, že's skryl ty věci (= tajemstvie o mém příchodu) od mú- drych a opatrných a zjevil si je maličkým; S nimi jest mluvil a písma t. o sobe jim vyložil; Budeš-li všecko t. věděti a nepo- znáš-li sebe, budeš podoben k domu, jenž jest bez základu. Hus II. 51., 140., II. 179. (Tč. ). T. obnáší sebou zajisté pojem skry- tosti a neznámosti a nepochopitelnosti; T. odvěčně v Bohu skryté a skrze evangelium nyní vyjevené; Zvěstování toho tajemstva; V těchto slovech Pán celé t. bytí svého vyjevuje; Josef nebyl do všechněch t. bo- žích uveden a v nich, smím-li říci, tak udo- mácněn jako Maria; V t. vniknouti. Sš. I. 118., II. 105., 228., J. 129., L. 40., 41. (Hý. ). Tak se líbilo Bohu skrze ty hmotné věci vyvoleným svým tajemství svá zjeviti. BR. II. 58. — T. —= tajné naučení, tajemnosť, věc, buď jenom jedné anebo málo osobám známá a od nich z jakékoli příčiny ve skrytě dr- žená. S N. T. zachovati. On (Bůh) zná ta- jemstvie srdce. Ž. wit. 43. 22. Z něčeho t. |
||
|
|||
Předchozí (12)  Strana:13  Další (14) |