sb157-05 0..8296

Šp. - T-ny = veliké hrábě ku shrabování
klásků na poli. U Písku. Mg. — Tahouni =
větrové, poněvadž loď proti větrům táhnou.
Kom. L. 9., Jg. — T. vážný, der Seilzieher.
V.

Tahounek, nku, m. = očko, za něž se
natahují boty na nohy. Us. u Kostel, n. O.
V Kunv.: potahá. Msk. Také mor. Mřk. Vz
Tahlík.

Tahounka, y, f. = tažná kráva, eine
Zugkuh. Us. Sd.

Tahounovatý = ražný, Zieh-. Reš.

Tahová, é, f., Tahowa, samota u Sedl-
čan. PL.

Tahovačka, y, f., das Brenneisen. Kom.

Tahovitosť, i, f., die Zähigkeit, Klebrig-
keit. Bern., Vys. 32.

Tahovitý = tuhý, zäh. T. maso. Mor. Brt.

Tachan, a, m, osob. jm.

Tacheci, ího, m., osob. jm.

Tachlovice, dle Budějovice, Tachlowitz,
ves u Únoště. Vz S. N., Tk. I. 47., II. 550.,
IV. 743., V. 260.

Tachometr, u, m., z řec. = nástroj k mě-
řeni rychlosti nějakého pohybujícího se tě-
lesa, der Tachometer. S. N.

Tachov, a, m., mě. v kraji chebském,
Tachau. Vz více v S. N. Cf Tk. I. 440., II.
550., IV. 743., V. 260., Tf. 393. — T., něm.
Tacha, ves u Dokes. PL. — Tachovan, a, m.
— Tachovský.

Tachyafaltit, u, ni., nerost. S. N.

Tachygrafie, e, f., z řec. = stenografie.

Taehyhydrit, u, m., nerost. Vz Bř. 119.

Tachylyt, u, m., nerost. Vz Bř. 249.

Tachylytový čedič. Vz Krč. 969.

Taidiuk, vz Tádink.

Taille (fr., talj) = střih, der Schnitt;
zrůst lidského těla zvi. v bocích, der Wuchs,
die Leibesgestalt. Též éásť oděvu v těch
místech těsně k tělu přiléhající. S. N.

-taj ==-přípona: rataj (m. orataj), vozataj.
Mkl. B. 171., Bž. 230.

1. Taj- e, m. == tajemství, das Geheimniss.
T. = ta-j-i., tai ti, celare, tatb, fur, stind.
stěna, tajů, Dieb, stbaktr. töja, Diebstahl;
koř. -stá. Mkl. aL. 107. Pod tajem někomu
něco svěřiti. Scip. Post. 128.

2. Taj, e, f., das Geheimniss. Co nejakú
taj u sebe chová. Tract. 15. stol. U veliké
taji věděti dávám. Arch. II. 417. Po taji —-
po taj mu. Prk.

Tajanov, a, m., Tajanow, vsi a) u Kla-
tov, b) u Velhartic. Vz S. N.

Tajím, y, f., strsl. z tajiba, mystérium,
příp. -ba. Mkl. B. 214.

Tajč, e, m. == valčík tanec. Ut. Brt.

Taje, e, f. = tajnosť, ve frasi: pod tají,
insgeheim. Ros. Ať se to neděje pod tají.
Kom. J. 920.

Tajemilovný, mysteriös. Rk.

Tajemkyně, ě, f., die Geheimschreiberin.
PI.

Tajemně —- pod tají, heimlich. V. Umlu-
vichu mezi sebú t. St. ski. Které věci dějí
se t. Hus. I. 248.

Tajemněni, n., der Mysticismus. Mus.
XI. 171.

Tajemnice, e, f. == místo tajné, ein ge-
heimer Ort. Mnohé věci jazykem toliko řec-

kým a latinským sepsány a v té řeči jako
v tajemnici schovány byly. Bl. — T. = krá-
lovská kancelář, geheime Hofkanzlei. — T. ==
tajná písařka, die Geheimschreiberin, Sekre-
tärin. Plk. — T. = tajná přítelkyně, ver-
traute Freundin. Troj. — T. — tajemství.
Slez. Šd. — T. = tajná pracovna. T-ci
ducha lidského odkryti. Sš. I. 77.

Tajemnický, Sekretair-.

Tajemnictví, -tvo, a, n., das Sekretariat.
J. tr. Přednosta t-tva. Dch.

Tajemničiti, il, ení, tajemničívati, Ge-
heimschreiber sein.

Tajemnička, y, f. = tajemnice.

Tajemník, a, m. tajemný písař, sekre-
tář, der Sekretär. J. tr., Jg., Kom. J. 676.
Knížecí t. Us. Soukromý t., der Privatsekre-
tär. Dch.

Tajemnosť, i, f. == skrytosť, die Heimlich-
keit, das Geheimniss. Ros. T. z něčeho dě-
lati. Bern. — T. — mlčelivosť, zadržení, die
Verschwiegenheit, Zurückhaltung. V t-sti
něco míti, držeti, chovati. Bern. — Jg.

Tajemnůstkář, e, m., der Geheimniss-
krämer. Šm., Kos.

Tajeninůstkářštví, n., die Geheimthuerei.
Us.

Tajemnůstkování, n., die Geheimthuerei.
T. bludařů. Sš. II. 191.

Tajemný = nezjevný, skrytý, tajný, ge-
heim, verborgen. Jg. T. smysl. Sš. II. 136.
T., tajembnb z tajemb, což jest vlastne instr.
od taj. Prk. Př. ^-31. T. hriech; Tehdy by
t-mnú věc na něm vzvěděl; Danielovi Pán
zjevil jest t-né věci, když sě proto postil;
Ale již lóno Abrahamovo slove t-né odpo-
činutie a otce v radosti nebeské: Má hněv
t-ný v srdci. Hus I. 100., II. 88., 90., 243.,
III. 181, (Tč. ). T. vřed, zimnice, V., jed,
Vš., spis. Hlas. — T. = kdo taji, verschwie-
gen, zurückhaltend. T-ný sluha. Pulk. Vz
Tajný.

Tajemství, tajeuství, tajemstvo, a, n.
= tajnosť nezjevná, nevysvětlená, vůbec ne-
známá věc, etwas Geheimes, das Geheimniss.
V., BO. To ať t-stvím zůstane. Sych. To
jest posud tajemstvím. Us. Vtělení Krista
pána t-stvím jest. Chválím tě, že's skryl ty
věci (= tajemstvie o mém příchodu) od mú-
drych a opatrných a zjevil si je maličkým;
S nimi jest mluvil a písma t. o sobe jim
vyložil; Budeš-li všecko t. věděti a nepo-
znáš-li sebe, budeš podoben k domu, jenž
jest bez základu. Hus II. 51., 140., II. 179.
(Tč. ). T. obnáší sebou zajisté pojem skry-
tosti a neznámosti a nepochopitelnosti; T.
odvěčně v Bohu skryté a skrze evangelium
nyní vyjevené; Zvěstování toho tajemstva;
V těchto slovech Pán celé t. bytí svého
vyjevuje; Josef nebyl do všechněch t. bo-
žích uveden a v nich, smím-li říci, tak udo-
mácněn jako Maria; V t. vniknouti. Sš. I.
118., II. 105., 228., J. 129., L. 40., 41. (Hý. ).
Tak se líbilo Bohu skrze ty hmotné věci
vyvoleným svým tajemství svá zjeviti. BR.
II. 58. — T. —= tajné naučení, tajemnosť, věc,
buď jenom jedné anebo málo osobám známá
a od nich z jakékoli příčiny ve skrytě dr-
žená. S N. T. zachovati. On (Bůh) zná ta-
jemstvie srdce. Ž. wit. 43. 22. Z něčeho t.