sb157-05 0..8296

dělati. Bern. Knihy t. = zjevení sv. Jana,
Apokalypsis; O tom píše ve knihách tajem-
ství. Pass. 12. (Hý. ). Vykradl mu t. duše
(když někdo^ze spáni mluví a jiný ho po-
slouchá). U Žamb. Dbv. Budiž nám to nej-
větším t-stvím. Dch. Zradu sobě způsobuje,
kdo t. srdca svého snadno vyjevuje. Mor.
Tč. T-stvi pronésti. Kat. 571. Mnohomluvný,
když sě mu nedostane, o čem by mluvil,
vyrazí lež a vynese t-ství a dá se na prázdné
řeči; A že t. jemu pověděné jest mu zna-
menite v srdci, protož blekotnému jest brzy
na jazyce; A kterú odplatu má (blekotný),
že zjeví t., die písmo: Ktož odhaluje t. bliž-
nieho, vieru tratí; Protož t. vzjeviti jest
hřiech; On se pro mne urodil, ale t. jeho
urozenie plně neznám; Vám dáno jest znáti
t. královstvie božieho (Luk. 8. ); Když Kri-
stus duši t. pravdy své oznamuje; T. krá-
lovstvie nebeského skrze Krista zvěstováno
bylo. Hus I. 271., 272., II. 22., 71., III. 16..
89. Kdo odkrývá t., hubí vernosť. Pk. Ze
všech věcí největší zmlčeti t. Pk. Vz Ml-
čenlivost T. plný. Us. T. chápati. Kram.
O zradě tajemství vz: Biřic, Jazyk, Kord,
Lapačka, Muška, Pánvička, Písknouti, Po-
věděti, Propískati, Řešeto, Rozpuknouti se,
Roztroubiti, Rozum, Slepice, Šíďlo, Vlk, Vy-
řezati, Zrada, Zvoneček, Žaludek a hlavně
Mlčení, Mlčelivý, Tajnosť, a opak toho:
Tlachal

Tajení, n., das Geheimhalten, die Ver-
heb hing, Verbergung. T. v mysli, die Ge-
müthshinterhaltung. J. tr.

Tajený; tajen, a, o, geheim gehalten, ver-
borgen. T. zlosť. T. lék (arcanum). Nz. lk.
T. láska,

Tajeplný, vz Tajuplný.

Taji, vz Táti.

Tajié, tajitel, e, m. = ukryvač, der Hehler,
Verheimlicher.

Tajil, u, m., rostl., siliquar, zastr. Rozk.

Tajílek, lka, m., der Geheimnisskrämer.
Dch.

Tajílkování, n., die Heimlichthuerei. Dch.

Tajílkovati, heimlichthun. Vz Tajiti.

Tajitel, e, m. = kdo něco tají, tajič, ukry-
me, der Hehler, Verhehlcr. T. zlodějstva,
Brikc. — T. = kdo umí tajiti, der die Ge-
heimnisse zu wahren weiss, der Geheimniss-
bewahrer. Ros. — T. = odpírač, der Läug-
ner. Slov. Bern.

Tajitelka, y, tajitelkyně, ě, f., die Hehle-
rin. — T., die Geheimnissbewahrerin. — T.,
die Läugnerin. Slov. Bern.

Tajitelna, y, f. = tajemnice, ein geheimer
Ort. Ros.

Tajitelně = tajemně, heimlich. Ros.

Tajitelnosť, i, f., die Verhehlbarkeit, die
Möglichkeit des Geheimhaltens. Ros.

Tajitelný = co lze tajiti, verhehlbar.
Ros. — T. — tajnosti potřebující, tajný,
heimlich. Ros.

Tajiti, taj, taje (íc), il, en, ení; tajívati,
strslov. taiti, oceultare. Mkl. B. 437. T. =
skrýti, skrývati, bergen, geheim halten, ver-
halten, hehlen, verstellen. — abs. Povězte a
net-te. NB. Tč. T-a sem, t-a, už tajiť nebudu,
chystaj mamko peřiny, vydávať se budu.
Sš. P. 427. — co: svou mrzutosť. D. A ona

to tajila, ež (až) do pola přijela. Sš. P. 85.
T. své milosrdné skutky. BR. II. 26. a. —
co, se kde (v čem, na čem, mezi čím,
před kým, u čeho, pod čím, za čím).

Za dveřmi dech t. Ml. Pokrytství v někte-
rých osobách se tajilo. Bart. T. se v horách.
GR. Tajila se v něm dech, když na to hle-
děl. Us. Sd. Neroď toho před námi tajiti.
Výb. II. 492. Vězte, že sta tato dva bohy,
ježto se pod člověčí tváří tajíta. Pass. 923.
Netajíme před vámi. Zer. Záp. II. 163. On
(Kristus) ráčil jest t. sě u vodách t. j. v po-
kušeních člověckých; Jméno jeho jest Kri-
stus, jenž se vykládá pomazaný; kteréžto
jméno dřieve se v židovstvu tajilo, neb
jedné králové a kněžie a prorokové olejem
mazáni býváchu; Také za stěnú naší stal
jest, když jest tělesenstvie naše přijal, pod
nímž se božstvie jeho jako za stěnu tajilo;
Tajiti se hřiechuov na zpovědi. Hus II. 148.,
III. 10., 29. (Tč. ). Že v písmě pod Halinou
písmene tají se vyšší pravda; Co v podob-
ných případech těžko t. se dá; A což te-
prva platí o těch, kteří ve sv. zpovědi
hlavní věc a okolnosť k úsudku o hříchu
potřebnou tají aneb změňují. Sš. II. 51., Sk.
37., 55. (Hý. ). A vnitřnie mysl v sobě sě
tajéc jemu zjevuje svá tajemstvie. Pass. 17.
(Hý. ). Kteroužto moc, prve se v něm jako
tající, mocnými skutky svými pronášel. BR.

II. 212. b. V takém zabíjení tají se veliké
nebezpečenstvie. Hus I. 157. Oni se v tom
tajiti nemohou. St. skl. V. 228. Dřieve u vieře
sě tajieše. Výb. I. 298. T. v sobě dech, Us.;
t-né nepřátelství. V. Oheň v popeli se tají. I).
Tají se často ve mdlém těle silná mysl. Jel.
Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Prov. Tajiti
něco na srdci. V. Své umění i mezi sebou
tají. Kram. Ti v městě mezi jinými se tajili.
Háj. Před Vašností netajím, že.... Žer.
Toho všeho před ním tajili. Brt. S. 3. vyd.
43. d. Před někým se v něčem tajiti. V. —
J. tr., KI. U jedné vdovy se tajil (skrýval).
Leg. Často pod chatrným rouchem tají se
moudrost!. Sych. Dech pod vodou t, (zadr-
žovati). Ml. — (co) kdy. Byla tak krásná,
že se při pohledu na ni člověku dech
v prsou tajil. Us. Dch. Mezi hodováním a
pitím se mu tajili. BO. — jak dlouho.
A ona to tajila od rána do večera, Sš. P.
85. — proč. Vyvrhle se jemu dvě hlize a
on jich tajil pro dolejší hanbu. Let. 167. —
s adv. Oči tvoji holubičie kromě toho, což
sě vnitř tají (Pis. Šal. 4. 1. ). Hus III. 42.
(Tč. ). — čo ke komu. Netaj nic k nám.
St. ski. — (se) čeho (kde). Kdo tají hříchu.
Ben. V. Kšaftu kdo by tajil. Kol. 64. Toho
všeho před ním tajili. Bl. Ačkoli toho tajíš
v srdci svém. Br. Budeš-li se svých hřie-
chuov na zpovědi tajiti, Buohť je zjeví. Hus

III. 184. Toho všeho před ním tajili. Bl.
60. Aniž viem, by kterých hřiechuov lidé
viece tajili a tieže se jich zpoviedali. Hus
I. 194. Lži na něho skládali, skutky jeho
dobré tlačili a jich tajili. Hus 1. 229.
I jde před král toho taje". Výb. I. 240. —
co, se komu. Mnohý kámen tají se oku
v mořské hlubině. Hlas. Ale ani tím se jim
Pán tajiti nehodlá. Sš. J. 95. Nic lékaři ne-
tajiti. D. — se s čím — tajiti něco. S prav-