Předchozí (15)  Strana:16  Další (17) |
|
|||
16
|
|||
|
|||
Tajnůstka, y, f., werthloses Geheimniss.
Rk. Tajnůstkář, e, m. der Geheimnisskrämer.
Šp., Dch. Tajnůstkářka, y, f., die Geheimnisskrä-
merin. Us. Tajnůstkářství, n., die Geheimnisskrä-
merei. Šp., Sš. II. 75. Tajnůstkování, n, die Geheimnissthuerei.
Dch. Tajnůstkovati, geheim thun. Rk. 1. Tajný, tejný (vz Bž. 18. ); tajen, jna, o. Strsl. tainb, abditus, příp. - bnb. Mkl. B. 146. — T. = skrytý, neznámý, zavřený, ne- zjevný, heimlich, verborgen, geheim, dunkel. Jg. T. písař, přátelství (důvěrné), přítel, hoř- kosť v srdci, nenávisť, myšlení, vřed, pokoj (záchod), zimnice. V., věc, rada, moudrost', nepřátelství. Kom., písmo (vykládati), D., bouření, Us., nemoc (žen, měsíčné), Mand., plán, spolek. Us. T. vyzvedač. Dch. Svrbí jazyk toho, kdo ví co tajného. Č. Každý bláznem takého podkládá, kdo své tajné věci na tanír (talíř) vykládá. Slov. Tč. Mám já poslíčka tajného, co mně pude pro mi- lého. Sš. P. 187. Tajných Vašich milostí, kterak..... (věděti dáváme); Službu naši vzkazujeme tajno nečiníc, že.... NB. Tč. 109., 151. Čím více sem čila přítomnosť chotě mého skrze tajné vdešení jeho, tím více.... Hus III. 62. Tajemství královo dobro jest tajno jmieti. BO. Na Horách Kut- ných t. rozmlouvání měli. Dač. I. 120. Není nic tak tajného, aby se neproneslo. Tajný chůdce, tajný škůdce. Vz strany pořeka- del: Domakati se čeho, Mlíti, Puklička, Růže, Tajnosť. Budeť to tajno, jako šídlo v pytli. Mus. I tajné věci na jevo vyjdou. Kom. Nemůže tak tajná věc býti, aby vy- jevena nebyla. Vz Zločin. 1). Nic není tak tajného, aby nebylo zjeveného. Chceš-li tajnou věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk o tom umějí pověděti. Rým. Co chceš míti tajného, měj u sebe samého. Č. — koho (gt. ). V. Nebude vás to i všeho světa tajno. Br. Mohlo-li to tebe zůstati tajno? I). Nebuď tebe tajno. I). Ta věc krále nebyla tajna. Jel. Lučanů ta věc ovšem tajna nebyla. Háj. Není mne tajno, že... Sych. Není vás tajno, že to chtěl provésti. NB. Tč. 39. Mužie, nebudiž vás tajno. Rkk. 40. V tom Pavel ušel z města pro dluhy, jakož vás tajno nenie. NB. Tč. 129. A jakož mne služebníka svého k J Msti poslali, jehož tebe tajno není oč. 111. Úklad krále tajný nebyl. Háj. — před kým. Před ptactvem nebeským tajna jest. Ben. V. Ohavnosti jejich před nimi tajny nebyly. Br. V čem jsi křiv, to před tebou ať tajno není. Sych. To není tajno před Bohem. Ht. Sl. ml. Toť před Bohem tajno není. Smil 1753. Hrozné (slovo jest), že die pán, před nímž nelze nic tajím býti. Hus II. 301. — Pozn. Dle Brs. 2. vyd. 242. lépe: t. koho. — komu To jim tajno nebylo. Haj. Tejno jest mně. Kom. Tobě o tom netajno jest Biancof. Jakož vaší milosti t-ná věc nenie. NB. Tč. 200. Tajný hřich je tajný ludóm, ale známý Bohu. Mor. Tč. Jemu (nebeskému súdci) nic tajno nenie. Pass. 17. (Hý. ). — Tajno býti |
nemá prý u sebe nikdy dativu, nýbrž ge-
nitiv, Os.; ale klade se i dat., vz předchá- zející příklady. — T. = kdo o něčem neví, unwissend, unkundig. Čehož jsem tebe tajna činiti nechtěl. Žer. — Apol., Zlob. — T. = tajemství zachovávající, mlčelivý, verschwie- gen. T. rada (titul). S. N. Tajný, jakoby biřici groš dal. Prov. Ta je tajná. Us. v Plzeň. Prk. - V. — s čím. Se svým učením bude tajný. BR. II. 20. b. 2. Tajný = rozpouštějící se, thauend, auf-
thauend. T. sníh. Puch. Vz Táti. Tajo (Tacho), za starých dob: Taj-us, a,
m., řeka ve Španělsku. Tajopis, u, m., die Kryptographie, Rk. Taj opisný, kryptographisch. Rk. Tajtrlík, a, m. = šašek, kašpárek, der Hanswurst, Luftspringer. D. — T. = loutka, která činí šprýmy. Us. Šd. — Vz Dajdrlík. Tajtrlíkovati = kašpara dělati. Morav. Sd. Tajuplný, špatně; máme taj, e, m., taje,
e, f., tedy tajeplný, tajuplný, obyč. však postačí: tajemný. Cf. Brs. 2. vd. 242., Brt. v Km. 1878. 172. 1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem,
so, auf diese Art, dermassen. Tak se to stalo. V. Tak smrť končí všecko. Kom. A tak dále. Ros. Tak kostka padla. Tak to býti musí. Buď jak buď, tak či tak. Ne- mohu to tak nechati. Tak či tak, čert; jako ďábel. A přece je tomu tak; Když nechceš, nech tak. Ať tak či jinak činíš. Není tomu tak. Dch. Na faře mu tak radili. Sš. P. 90. V tom se tak zachovati chceme. NB. Tč. 104 A když to tak jest. Št. N. 181. 27. Kniežata světská panují jeden nad druhým, ale vy (kněžie) ne ták. Hus I. 473. Dyž tak, tož tak (volenti non fit injuria). Mor. Brt. Dobře tak na tebe. Dělati se tak, ja- koby... Dch. Jeli tomu tak, tedy... Dch. Ale svědomie toho tak netrpím a to z té příčiny, že nenie zřízené podlé práva městského. NB. Tč. 49. Tedy vy tak? Dch. — T., bez jistého původu (příčiny), so, ohne bestimmten Beweggrund. Co se ptáš? Jen tak. Us. Já jen tak chodím. Us. Jen tak dělati; Jen tak mimochodem. Dch. — T., ukazuje ku stavu nějakému, so (einen Zu- stand andeutend). Lépe jest mi tak zůstati (i. e. neženatým atd. ). Nechceš-li, nech tak. Ostane to tak. D. Tak tak že se udržal. Mor Brt. Jen tak tak; Ještě se tak tak drží. Jak pak se máte? Tak tak (ani dobře, ani špatně). Jak je mně, tak je mně, šak mně dobře není. Sš. P. 242. Maso jsme měli jen tak (bez omáčky atd. ). Us. Ntk. — T. = bez toho, so schon, so, ohnediess, auch schon so. Bez tak = bez toho. Na Mo- ravě. Brt. Nechval ho, on jest tak pilný. — T. = dejme že by, na příklad, náhodou, so zum Beispiele, gesetzt den Fall, zufällig, allenfalls. Kdyby t. přišel, ten by se divil. Us. — T., přisvědčujeme-li, ja. Tak jest. V. Že jest tak a ne jinak. lir. Tak ovšem. V. Tak v pravdě. V. T. jest tomu. Nechť jest tak. V. T; k jest, jakož pravil. Har. Tak mi Bóh pomáhej ä všichni světí, so wahr mir Gott helfe. O. z D., Zř. F. I. B. VIII. Byť i to tak bylo; Jest ovšem tak. Skl. II. |
||
|
|||
Předchozí (15)  Strana:16  Další (17) |